Michail Chodorkovskij

22. 12. 2013 20:27
Michail Chodorkovskij byl v devadesátých letech úspěšný podnikatel, který dovedl ropnou společnost Jukos k velkým ziskům. V roce 2003 byl ale obviněn z finanční kriminality.
Michail Chodorkovskij.
Michail Chodorkovskij. | Foto: Reuters

Ruský podnikatel a milionář Michail Borisovič Chodorkovskij byl v roce 2003 obžalován z finanční kriminality a od roku 2005 byl ve vězení. Na svůj proces si stěžoval u soudu pro lidská práva a označoval ho za politicky motivovaný. Tam neuspěl, Amnesty International ho ale v roce 2011 označila za vězně svědomí.

V prosinci 2013 udílel ruský prezident Vladimír Putin milosti, týkala se i Chodorkovského. Po propuštění odletěl do Německa.

Ředitel Jukosu, filantrop, oligarcha a společenský aktivista

Chodorkovskij se narodil v červnu 1963, vystudoval chemické inženýrství na Mendělevově institutu v Moskvě. Následně v roce 1987 založil centrum pro vědecký a technický výzkum, které mělo pomoci velkým výrobcům v dalším rozvoji. V roce 1989 se dostal k licenci na založení bankovní instituce a jeho strmá kariéra vedla v roce 1993 do politiky až na post náměstka ministra ropného průmyslu a energetiky.

V roce 1996 investičně vstoupil do stagnující společnosti Jukos, která v devadesátých letech vznikla v důsledku privatizace ropného průmyslu. V dalším roce se stal jejím ředitelem, provedl ji skrz ruskou finanční krizi až k druhému největšímu daňovému plátci v zemi po státním Gazpromu. V roce 2003 došlo k obvinění Chodorkovského z daňových úniků, zpronevěry a podvodu, kterých se měl dopustit právě prostřednictvím Jukosu v devadesátých letech. Následně obdržela firma Jukos vysokou pokutu a v roce 2006 zbankrotovala.

Úspěšné podnikání pomohlo Chodorkovskému k miliardovému bohatství (v roce 2003 se jeho majetek dohadoval na 15 miliard dolarů). Od konce devadesátých let se stále více věnoval filantropii - jak sám za sebe, tak prostřednictvím Jukosu, kde se prosazovala linie společensky odpovědné firmy.

V roce 1994 založil lyceum pro sociálně znevýhodněné žáky, sirotky, oběti terorismu nebo potomky vojenských příslušníků. V roce 2001 financoval dohodu s USA o stážích nadaných studentů a vědců. V tomtéž roce z výnosů Jukosu financoval Nadaci Otevřené Rusko, která měla za cíl podpořit občanskou společnost v Rusku, což zahrnovalo modernizaci školství přes počítače a internet a modernizaci knihoven. Stipendia od roku 2003 nabízela Chodorkovského nadace.

Po Chodorkovského odsouzení se jeho projekty ocitly ve stejné situaci jako Jukos, byly šetřeny kvůli daním a například Otevřené Rusko bylo v roce 2006 zrušeno.

Soud a vězení

K zadržení Chodorkovského došlo 25. října 2003 na letišti v Novosibirsku, o tři měsíce dříve byl zadržen jeho spolupracovník Platon Lebeděv. Obvinění zahrnovala daňové úniky, zpronevěru a podvod, celkem sedm obvinění, přičemž v šesti případech ho soud v roce 2005 shledal vinným a odsoudil ho k devíti letům vězení, následně sníženým na osm.

V roce 2007 žádal on i Lebeděv o propuštění na podmínku, neboť spolu s vazbou strávili ve vězení polovinu trestu. Se žádostí neuspěl. V roce 2009 čelil dalšímu obvinění a v roce 2010 byl shledán vinným ze zpronevěry a praní peněz. Ve vězení měl zůstat do roku 2016. Stěžoval si u Evropského soudu pro lidská práva, že bylo soudní řízení proti jeho osobě politicky motivované, ale soud ve Štrasburku toto tvrzení nepotvrdil, byť za některé nepatřičné okolnosti uložila Rusku zaplatit Chodorkovskému odškodné.

V roce 2013 byl jeho trest nejprve zkrácen, takže měl být propuštěn v druhé polovině roku 2014.
Ruský prezident Vladimír Putin však v prosinci 2013 vyhověl Chodorkovského žádosti o milost v souvislosti se zdravotním stavem jeho matky.

V souvislosti s Chodorkovského vězením se mluví o tom, že jeho pobyt za mřížemi byl řízen tak, aby nemohl ovlivňovat veřejnost v době parlamentních a prezidentských voleb (prosinec 2003 - březen 2004, prosinec 2007 - březen 2008) a tamní propaganda zjednodušila jeho profil na bohatého a chamtivého muže, který okrádá ruský lid, čímž se ospravedlnil soudní proces.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 3 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy