Sociální demokracii se podařilo poprvé v historii ovládnout Senát. Ve druhém kole senátních voleb uspělo 12 jejích kandidátů, což ji zaručilo v horní komoře parlamentu 41 křesel, tedy přesnou nadpoloviční většinu. ČSSD tak bude mít možnost brzdit reformy Nečasovy vlády.
Většina v Senátu sociálním demokratům umožní také obsadit post předsedy horní komory parlamentu.
ODS získala v senátních volbách v roce 2010 osm senátorských křesel a nově ji bude zastupovat celkem 25 senátorů, což je o deset méně, neboť občanští demokraté obhajovali 18 mandátů. Lidovci a vládní TOP 09 získali dva senátory, nové sdružení Severočeši má rovněž dva mandáty. Vládní Věci veřejné zůstanou dál bez senátního zastoupení, jejich jediný kandidát ve druhém kole neuspěl.
Nejšťastnějším vítězem druhého kola se stal kandidát ODS na Praze 6 Petr Bratský, který porazil Bedřicha Moldana kandidujícího za TOP 09 pouze o 70 hlasů.
K druhému kolu senátních voleb přišla necelá čtvrtina voličů.
Každé dva roky předepisuje Ústava České republiky doplňovací volby do Senátu, v nichž dochází k obměně třetiny křesel v horní komoře Parlamentu. V roce 2010 se tak volilo v těch obvodech, kde se volby konaly naposled v roce 2004, neboť volební období senátora je šestileté.
Kandidát, který získá více než 50 procent hlasů, je zvolen senátorem už v prvním kole. Pokud žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, koná se druhé kolo voleb, kam postupují první dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Vítězem druhého kola se stává kandidát, který získá více hlasů.
V senátních volbách voliči vybírají z kandidátů, které navrhnou politické strany, kandidovat mohou i nezávislí.
Senátorem může být zvolen občan Českému republiky, kterému je v den voleb nejméně 40 let. Ve volbách může kandidovat i senátor, kterému končí mandát, takže pokud dostane důvěru občanů, může ve své práci pokračovat i po více období.
Současně se senátními volbami se rozhodovalo také o složení zastupitelstev měst a obcí
