Důchodová reforma

Aktualizováno 1. 2. 2017 0:00
Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV prosadila od roku 2013 důchodovou reformu, nová vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL ji zrušila.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Druhý pilíř, hlavní část penzijní reformy předchozí vlády Petra Nečase (ODS), na přelomu let 2015 a 2016 definitivně skončil.

Současná vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se místo toho snaží zatraktivnit třetí pilíř, tedy dřívější penzijní připojištění. Spořit v něm nově mohou i děti (respektive jejich rodiče). Po dosažení 18 let věku si lidé budou moci vybrat třetinu částky, kterou jim rodiče naspořili.

Počínaje rokem 2017 se zvyšují i daňové výhody na příspěvky do penzijních fondů.

Od roku 2016 se zvýšily poplatky, které lidé platí penzijním společnostem ze spravovaných peněz (z 0,6 procenta na 0,8 procenta u starých fondů a z 0,8 na jedno procento u nových fondů kromě konzervativního). Odměna z připsaného hodnocení (výnosů) se pak u starých fondů snížila z 15 na 10 procent, ale u nových stoupla z 10 na 15 procent. Více jsme o dopadech těchto změn psali zde.

Druhý pilíř důchodového systému

Koalice ODS, TOP 09 a VV vedená Petrem Nečasem prosadila důchodovou reformu, jejíž hlavní část platila od roku 2013. Už dříve poslanci schválili takzvanou malou důchodovou reformu, která prodlužuje věk odchodu do penze a částečně mění i výši státního důchodu (tato část platí od podzimu 2011).

Od začátku roku 2013 mohli lidé část svých povinných odvodů na důchodové pojištění nově směřovat do soukromých penzijních fondů (společností) na svůj vlastní důchodový účet.

Jde o takzvaný druhý pilíř penzijního systému, hlavní část důchodové reformy prosazené vládou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (poté LIDEM). Vstup byl dobrovolný, nikoliv povinný.

Šest penzijních společností, které se rozhodly nové důchodové spoření nabízet, na začátku roku 2013 věřilo, že na jeho konci získají v součtu stovky tisíc klientů. Skutečnost? Zhruba 85 tisíc, tedy propadák.

Dosud jsou důchody financovány zejména průběžným systémem - lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet (budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům.

Zejména kvůli stárnutí populace už stát nemá dost peněz na financování dosavadního průběžného systému. Pokud by se (podle zastánců reformy) nic nezměnilo, poměr výše důchodů k předchozí mzdě by se během následujících let ještě výrazněji snížil, argumentovala Nečasova vláda. Důchod od státu, označovaný jako první pilíř, měl sice i nadále zůstat dominantní, jeho role však měla klesnout.

Kdo se rozhodl vstoupit do druhého pilíře, nemusel už část odvodů (tři procenta z nynějších 28 procent ze mzdy) platit do státního průběžného systému, ale do penzijního fondu na svůj individuální účet. Podmínkou však je, že si přidá další dvě procenta "ze svého".

Zrušení druhého pilíře

Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zrušila druhý pilíř ke konci roku 2015. Lidé dostanou několik měsíců na rozhodnutí, jak peníze získají zpět. Když si vyberou výplatu v hotovosti (respektive převodem na bankovní účet) včetně tří procent hrubé mzdy, která by jinak odváděli státu, dostanou peníze do konce roku 2016 a v budoucnu se jim zkrátí důchod - zřejmě o desítky korun měsíčně. Druhou variantou je, že "vyvedenou" sumu, tedy částku odpovídající jinak povinným odvodům do státního důchodového pojištění, lidé vrátí zpět do průběžného systému a v budoucnu se jim důchod nesníží.

Koalice rovněž slibuje vlastní "důchodovou reformu".. Vzejít má hlavně z práce odborné komise složené ze zástupců koaličních stran, opozice, zaměstnavatelských svazů, odborů a odborníků z řad ekonomů, demografů i sociologů. Cíle reformy jsou "zajistit výplaty důstojných penzí, posílit princip zásluhovosti, narovnat transfery mezi rodinou a společností a zastropovat věk odchodu do důchodu".

Třetí pilíř důchodového systému

Třetí pilíř důchodového systému tvoří dřívější penzijní připojištění, nově nazývané doplňkové penzijní spoření. Jeho základ zůstává stejný - člověk si dobrovolně spoří do některého z fondů, přičemž od určité částky dostává státní příspěvek nebo i daňové výhody.

Jak se zajistit na důchod

Jednoduchá, i když mnohdy obtížně proveditelná rada zní: Nespoléhejte na státní systém a zajistěte se na důchod sami, nejlépe různými investicemi či spořením (termínované vklady, nemovitosti a podobně).

Kvůli rozložení rizika nesázejte všechno na jednu kartu, rozdělte své investice či spoření do více forem.

V důchodu vám mohou pomoci i případní potomci, pokud budou slušně vydělávat a udrží si k vám dobrý vztah - "investujte" proto do jejich výchovy i vzdělání.

Nemyslete jen na zajištění příjmů v důchodu, ale také na snížení budoucích nutných výdajů. Je-li to možné, investujte například do vlastního bydlení (vyhnete se vysokému nájemnému ve stáří) či do zvýšení energetické soběstačnosti (čím dál vyšší účty za energii). Tyto úspory se vám navíc případnou inflací či krizí neznehodnotí tak, jako třeba čistě finanční investice.

 

Právě se děje

před 8 minutami

EU se neshodla na sankcích za Navalného, šéf unijní diplomacie poletí do Moskvy

Přes naléhání řady států Evropské unie se ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto vyrazí začátkem února do Moskvy apelovat na propuštění Navalného.

Unijní státy dnes odsoudily potlačení víkendových demonstrací, během nichž ruské bezpečnostní síly o víkendu zadržely několik tisíc lidí. Protestující požadovali propuštění Navalného, který byl zatčen před týdnem, když se vrátil do Moskvy z léčení v Německu. Tam se zotavoval z otravy, kterou Navalnyj připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Den po zadržení na něj soud uvalil třicetidenní vazbu.

Přestože řada zemí od Litvy přes Polsko po Itálii navrhovala potrestat lidi odpovědné za Navalného zatčení a uvěznění, k jednomyslné shodě ministři nedospěli. Podporu neměla od řady zemí, mimo jiné Německa či Lucemburska.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Provozovatel největších skiareálů na Slovensku plánuje kvůli dopadům pandemie zrušit 260 pracovních míst

Provozovatel největších lyžařských středisek a dalších služeb pro turisty na Slovensku, společnost Tatry mountain resorts (TMR), hodlá zrušit 260 pracovních míst. V oznámení firma tento krok zdůvodnila uzavřením provozů a složitou situací v cestovním ruchu v souvislosti s koronavirovou krizí. Společnost podniká i v České republice, Polsku a Rakousku a po ohlášeném hromadném propouštění bude na Slovensku zaměstnávat celkem 1100 lidí, z toho většinu ve svých slovenských provozech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy