reklama
 
 

Petr Bezruč

8. 6. 2014 19:05
Básník s pseudonymem Petr Bezruč proslul jednou velkou sbírkou Slezské písně.

Životopis

Petr Bezruč se narodil v září 1857 v Opavě, a to pod jménem Vladimír Vašek. Jeho otec Antonín byl rovněž spisovatel. Maturitu složil v Brně a od roku 1885 odešel studovat na vysokou školu do Prahy. Tam si vybral obor klasické a slovanské filologie. Univerzitní vzdělání nedokončil kvůli duševnímu zhroucení. Po návratu do Brna se začala jeho celoživotní práce na poště.

Základní údaje

Narození: 15. září 1867, Opava

Úmrtí: 17. února 1958, Olomouc

V letech 1891 až 1893 byl přeřazen na poštovní úřad v Místku (dnešní Frýdek-Místek). Toto krátké období bylo pro Vladimíra Vaška důležité. Seznámil se se sociálními a národnostními útrapami a prožil si milostné vztahy. Zkušenost pro něj měla velký význam, když začal s literární tvorbou. Navíc blízkými přáteli se mu stávají Ondřej Boleslav Petr a Doda Bezručová, jejichž příjmení použil při tvorbě svého uměleckého jména.

Svá dětská leta viděl jsem, plynula s nimi Opavice, třesk číší v Praze slyšel jsem i v Místku podle Ostravice, stesk bezejmenný nosil jsem brněnským krajem na své šíji, života hoře zalil jsem nádhernou révou nade Dyjí, surové ruce postih jsem, jak beskydský lid ve tvář bijí, lucernu rudou nazdvih jsem, bych zachytil zem v agonii, krvavé moře zažil jsem i srdce železná a ztvrdlá, i provaz krutý cítil jsem, jak se mi točil kolem hrdla (...)" z básně Stužkonoska modrá

Petr Bezruč

V dalších letech už zůstává v Brně a pokračuje v práci na místní poště. Zatímco v předchozí době se vyznačoval apatií a náklonností k neřestem, zážitek z Místku a okolních vesnic ho proměnil. Přelom století znamenal nejen zdravotní potíže, ale také aktivní snaha publikovat své výtvory, což se mu daří díky Janu Herbenovi a časopisu Čas.

Politika ho nejvýrazněji zasáhla až v roce 1915, kdy byl obviněn z velezrady kvůli připisovanému autorství proruské básně s podpisem P. B. Obvinění se nepotvrdilo a soud rozhodl o nevině.

Zbytek života nebyl jinak výrazně společensky ani literárně činný. Od roku 1939 žil v Kostelci na Hané. Zemřel v únoru 1958.

Dílo Petra Bezruče

Jediným, avšak o to významnějším dílem Petra Bezruče jsou Slezské písně. Jejich osamocenost vynahrazují dějiny vzniku. Jako sbírka básní se totiž vyvíjela a během let se proměňovala a nabírala další části.

Přehled nejdůležitějších děl

Slezské písně (např. Červený květ; Hanácká ves; Kyjov; Maškarní ples; Papírový Mojšl; Jedna melodie; Motýl; Návrat; Kantor Halfar; Setkání; 70 000; Koniklec; Dva hrobníci; Dědina nad Ostravicí; Blendovice; Tošonovice; Maryčka Magdónova; Bernard Žár; Pole na horách; Pětvald; Dvě dědiny; Vrbice; Chycený drozd; Rybníky za Paskovem; Ostrava; Z Ostravy do Těšína; Michalkovice; Leonidas; Kdo na moje místo?; Hrabyň; Pluh; Opava; Hučín; Krásné Pole; Praga caput regni; Střebovský mlýn; Osud; Sedm havranů; Smrt Césarova; Já; Ty a já; Zem pod horami; Čtenáři veršů; Didus ineptus; Žně; Slezské lesy; Kovkop; Škaredý zjev nebo Den Palackého)

Poprvé se jeho poezie souborně objevila ve Slezském čísle časopisu Čas v roce 1903. Tehdy ji tvořilo 31 básní. V roce 1909 vychází Slezské písně, které už tvoří 45 básní. Finální podoba pochází z roku 1928 a zahrnuje sedmdesát devět básní. Bezručova poezie se zde dotýká tří motivů. Jednu tvoří intimní lyrika, která se vztahuje k osobním tématům, další reagují na sociální a národnostní útlak vůči slezskému lidu.

Z další tvorby je možné zmínit báseň Stužkonoska modrá z roku 1930. Název odkazuje k druhu můry, která schází v rozsáhlé sbírce a kterou se podaří nalézt až v pozdním věku, a tak se v básni zklamaně vrací k rekapitulaci života.

Bezruč je autorem několika prozaických děl. Čtyři jeho drobná díla, které v průběhu let napsal - Studie z Café Lustig, Křivý úsměv ještěra, Lolo a druhové a Je nás šest vyšla těsně před jeho úmrtím v roce 1957 ve sbírce Povídky ze života.

Místa spojená s Petrem Bezručem

V Moravskoslezském kraji se nachází několik míst spojených s osobností Petra Bezruče. V rodné Opavě je na místě bývalého domu rodičů Památník Petra Bezruče. Ve Frýdku-Místku je v ulici U staré pošty umístěna pamětní deska nebo v ulici Frýdlantské Památník slezských písní. Zdejší gymnázium také po Bezručovi převzalo jméno od roku 1968.

8. 6. 2014 19:05

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama