reklama
 
 

Fráňa Šrámek

27. 10. 2014
Fráňa Šrámek byl český prozaik, básník, dramatik. Je představitelem generace tzv. buřičů.

Životopis

Fráňa Šrámek se narodil v roce 1877 v městečku Sobotka na okraji Českého ráje. Byl druhorozeným synem z pěti dětí daňového úředníka a jeho manželky. Kvůli otcovu zaměstnání se rodina musela často stěhovat. Když začal Šrámek chodit na základní školu, bydlela rodina ve Zbirohu.

Základní info

Narození: 19. ledna 1877, Sobotka

Úmrtí: 1. července 1952, Praha

Rodina: životní partnerka Miloslava Hrdličková

Během studia na gymnáziu bydlel v podnájmu v Písku nedaleko Putimské brány. Část jeho románů a her se se v tomto městě odehrává. Na střední škole se necítil dobře zejména kvůli profesorům. Odstěhoval se tak v roce 1894 za rodinou do Roudnice nad Labem, kde složil maturitu na místním gymnáziu.

Poté začal studovat práva na Karlově univerzitě, ale studium nedokončil. Rozhodl se věnovat literatuře. Od roku 1903 bydlel v Praze v olšanské vile S. K. Neumanna, kde byl v kontaktu s ostatními anarchistickými autory.

Šrámkovou celoživotní družkou byla Miloslava Hrdličková, sečtělá a nezávislá žena, která ovládala tři cizí jazyky. Nikdy se nevzali.

V roce 1905 se konala demonstrace anarchistických studentů, do které se Šrámek zapojil. Byl za to uvězněn na šest dní. V tomtéž roce musel nastoupit na měsíční vojenské cvičení, což okomentoval článkem v antimilitaristickém duchu, a to v časopise Práce, který redigoval. Opět byl uvězněn.

Během následujících let se anarchistická skupina rozpadla. V roce 1914 Šrámek narukoval na haličskou frontu, kde byl brzy raněn. Musel se tak vrátit zpět. Od června 1915 bojoval na italské a rumunské frontě pro Rusy.

Po skončení války se nepřidružil k žádné literární skupině a žil samotářsky. Uzavřenost a protest se projevily během druhé světové války, kdy nevycházel z bytu. V roce 1946 byl vyhlášen národním umělcem. Zemřel v červenci 1952 následkem plicní choroby. Pohřben je na soboteckém hřbitově, o kterém napsal báseň Sobotecký hřbitov.

Dílo Fráni Šrámka

Šrámkova tvorba je výrazněna ovlivněna impresionismem a antimilitaristickými postoji. Autor se také angažoval v anarchistickém hnutí tzv. buřičů, mezi které patřil např. Viktor Dyk, Petr Bezruč nebo Stanislav Kostka Neumann.

Přehled nejdůležitějších děl

Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav, Stříbrný vítr, Tělo, Past, Měsíc nad řekou

Mezi jeho nejznámější básnické sbírky patří Života bído, přec tě mám rád (1905), v níž vyjádřil svůj odpor k militarismu a Rakousku-Uhersku. O rok později mu vyšla sbírka Modrý a rudý. Modrá v názvu značí barvu rakouské uniformy, červená je barvou anarchismu. Básnická sbírka Splav z roku 1906 je již milostnou lyrikou.

Románovou tvorbu nejvýrazněji reprezentuje kniha Stříbrný vítr (1910) s autobiografickými prvky. Hlavní postavou je Jeník Ratkin, který se vzpírá tyranskému otci, nerozumí světu dospělých. Získává první milostné zkušenosti, zamiluje se do Aničky Karasové, ale zažívá zklamání. Film v roce 1954 zfilmoval Vladimír Krška.

Spisovatel je autorem několika divadelních her, mezi které patří např. impresionistická dramata Červen (1905) a Léto (1915). V roce 1922 napsal Měsíc nad řekou, kde se zamýšlí nad ztracenými iluzemi z mládí. Podle hry v roce 1953 vznikl stejnojmenný film.

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama