Životopis
Fráňa Šrámek se narodil v roce 1877 v městečku Sobotka na okraji Českého ráje. Byl druhorozeným synem z pěti dětí daňového úředníka a jeho manželky. Kvůli otcovu zaměstnání se rodina musela často stěhovat. Když začal Šrámek chodit na základní školu, bydlela rodina ve Zbirohu.
Během studia na gymnáziu bydlel v podnájmu v Písku nedaleko Putimské brány. Část jeho románů a her se se v tomto městě odehrává. Na střední škole se necítil dobře zejména kvůli profesorům. Odstěhoval se tak v roce 1894 za rodinou do Roudnice nad Labem, kde složil maturitu na místním gymnáziu.
Poté začal studovat práva na Karlově univerzitě, ale studium nedokončil. Rozhodl se věnovat literatuře. Od roku 1903 bydlel v Praze v olšanské vile S. K. Neumanna, kde byl v kontaktu s ostatními anarchistickými autory.
Šrámkovou celoživotní družkou byla Miloslava Hrdličková, sečtělá a nezávislá žena, která ovládala tři cizí jazyky. Nikdy se nevzali.
Na levém křídle a poslední já budu stát, a tušit nebude, oč prosit chci, žádný kamarád - a paty k sobě, špičky od sebe, pro tebe, sne můj divný, pro tebe já budu meldovat. Hlásím, pane hejtmane, že se mi zdál sen, byla vojna a já ležel v poli zastřelen; a zrovna u mne váš kůň taky pad, nám přáno bylo spolu umírat, to z boží vůle jen... úryvek z básně Raport (sbírká Modrý a rudý)
V roce 1905 se konala demonstrace anarchistických studentů, do které se Šrámek zapojil. Byl za to uvězněn na šest dní. V tomtéž roce musel nastoupit na měsíční vojenské cvičení, což okomentoval článkem v antimilitaristickém duchu, a to v časopise Práce, který redigoval. Opět byl uvězněn.
Během následujících let se anarchistická skupina rozpadla. V roce 1914 Šrámek narukoval na haličskou frontu, kde byl brzy raněn. Musel se tak vrátit zpět. Od června 1915 bojoval na italské a rumunské frontě pro Rusy.
Po skončení války se nepřidružil k žádné literární skupině a žil samotářsky. Uzavřenost a protest se projevily během druhé světové války, kdy nevycházel z bytu. V roce 1946 byl vyhlášen národním umělcem. Zemřel v červenci 1952 následkem plicní choroby. Pohřben je na soboteckém hřbitově, o kterém napsal báseň Sobotecký hřbitov.
Dílo Fráni Šrámka
Šrámkova tvorba je výrazněna ovlivněna impresionismem a antimilitaristickými postoji. Autor se také angažoval v anarchistickém hnutí tzv. buřičů, mezi které patřil např. Viktor Dyk, Petr Bezruč nebo Stanislav Kostka Neumann.
Mezi jeho nejznámější básnické sbírky patří Života bído, přec tě mám rád (1905), v níž vyjádřil svůj odpor k militarismu a Rakousku-Uhersku. O rok později mu vyšla sbírka Modrý a rudý. Modrá v názvu značí barvu rakouské uniformy, červená je barvou anarchismu. Básnická sbírka Splav z roku 1906 je již milostnou lyrikou.
Románovou tvorbu nejvýrazněji reprezentuje kniha Stříbrný vítr (1910) s autobiografickými prvky. Hlavní postavou je Jeník Ratkin, který se vzpírá tyranskému otci, nerozumí světu dospělých. Získává první milostné zkušenosti, zamiluje se do Aničky Karasové, ale zažívá zklamání. Film v roce 1954 zfilmoval Vladimír Krška.
Spisovatel je autorem několika divadelních her, mezi které patří např. impresionistická dramata Červen (1905) a Léto (1915). V roce 1922 napsal Měsíc nad řekou, kde se zamýšlí nad ztracenými iluzemi z mládí. Podle hry v roce 1953 vznikl stejnojmenný film.
