Stanislav Polčák

29. 4. 2010 17:43
Stanislav Polčák je prvním místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí. V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny byl zvolen poslancem za TOP 09. Polčák kandidoval jako dvojka pražské kandidátky.
Stanislav Polčák
Stanislav Polčák | Foto: Repro: TOP 09

Stanislav Polčák je prvním místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí. V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny byl zvolen poslancem za TOP 09. Polčák kanidoval jako dvojka pražské kandidátky.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Pracuje jako samostatný advokát a externě přednáší právo na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Poslancem za TOP 09 a STAN byl poprvé zvolen v květnu 2010 v Praze. V minulém funkčním období byl předsedou výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a členem ústavně právního výboru.

V anketě Aktuálně.cz, v níž jsme zkoumali majetkové poměry nových poslanců, odpověděl, že vlastní vůz Honda CRV v hodnotě 150 tis. Kč, vybavení své advokátní kanceláře odhaduje na 350 - 400 tis. Kč. Dále vlastní 1/4 rodinného domu (hodnota cca 600 tis.) a po prarodičích menší pozemky. Vedle toho je držitelem podílových listů v několika otevřených podílových fondech.

Domluví se německy, pasivně ovládá angličtinu.

Stanislav Polčák se narodil v roce 1980.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy