reklama
 
 

František Palacký

17. 9. 2014
Foto: WikiMedia
Nositel obrozeneckých idejí a český historik František Palacký vytvořil Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. Přezdívá se mu Otec národa.

Životopis

František Palacký se narodil v roce 1798 do rodiny luteránského kazatele a učitele. Po studiu středních škol v Trenčíně a dnešní Bratislavě působil jako vychovatel a učitel v aristokratických rodinách. U této práce setrval čtyři roky než v roce 1823 odešel do Prahy.

Základní údaje

Narození: 14. června 1798, Hodslavice u Nového Jičína

Úmrtí: 26. května 1876, Praha

Rodina
: manželka Tereza (rozená Měchurová), syna Jan a dcera Marie

Následující roky znamenaly osvojování dějepiseckých způsobů, které ho během následujících desetiletí vynesly na pozici předními českého historika. Spolupracoval s Josefem Dobrovským nebo Františkem Šternberkem.

Spojují se s ním mnohé aktivity národního charakteru. Angažoval se ve Vlasteneckém muzeu, kde inicioval vznik časopisu, který vychází jako Časopis Národního muzea do dnešní doby. S jeho přispěním vznikla německá podoba (pro nezájem skončila v roce 1832) i český Časopis společnosti vlastenského museum v Čechách, jenž vychází s čtvrtletní periodicitou od roku 1827. Tento letopočet znamenal rovněž významnou událost v jeho osobním životě, když se oženil s Terezií Měchurovou. Sňatek mu přinesl věno, a tak i klid na badatelskou práci. Jeho dcera Marie se v padesátých letech provdala za F.L. Riegera.

Dále byl přítomen u zrodu Matice české, spolku Svatobor nebo Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, která přispívali k vědecké praxi v české společnosti. Byl přijat do Královské české společnosti nauk, kde se zasadil o češtinu v úloze jednacího jazyka, jednu dobu byl sekretář, posléze i předseda. Od třicátých let vystupoval jako zemský historiograf.

Kdyby Rakouska nebylo, museli bychom je vytvořit. (1848) Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. (1865)

František Palacký František Palacký

Skutečná politika se mu otevřela v roce 1848, když byl zvolen do říšského sněmu. Předsedal Slovanskému sjezdu v červnu 1848 a dále se účastnil i ústavodárných říšských sněmů ve Vídni a Kroměříži. Jako jeden z nejvýraznějších obrozeneckých osobností byl v padesátých letech v důsledku Bachova absolutismu omezován a kontrolován. Jakmile se politická volnost zlepšila, vrátil se do veřejného života a zastával post poslance v zemském sněmu a panské sněmovny říšské rady jako představitel staročeského křídla tuzemské politiky. V Říšské radě však setrval krátce a přes deset let byl v českém sněmu.

Od padesátých let se podílel na snahách postavit národní divadlo. V roce 1868 to byl právě Palacký, kdo položil symbolický stavení kámen budovy Národního divadla, které bylo dokončeno až po jeho smrti.

V roce 1872 odešel z politického světa a zemře čtyři roky poté. Byl pochován v Lobkovicích u Mělníka.

Je jednou z významných českých osobností vyobrazených na bankovkách, konkrétně Palacký je spojen s nominální hodnotou tisíc korun.

Dílo Františka Palackého

Právě na základě spolupráce se Šternberkem vypracoval svoje největší dílo, jehož první část vyšla v němčině v roce 1836, česky bylo dílo uvedeno v roce 1848. Poslední svazek vypracoval v závěru svého života. Jde o Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Zajímal se nejen o politické dějiny, ale i o vývoj v souvislosti s všednodenností, kulturou nebo vědou. Pro Palackého představoval základní dějinný spor vztah Slovanů a Germánů. Minimálně dualismus dvou sil, jejichž nespojitost vede ke konfliktům, viděl jako podmínku rozvoje společnosti, neboť ze střetu mohou vzejít nové věci.

Dílem svým posloužit chci milovanému národu svému věrným obrazem minulosti jeho, ve kterémž by jako v zrcadle poznal sebe sám a vzpamatoval se v tom, čehož mu potřebí jest." z předmluvy k Dějinám národu českého v Čechách i v Moravě

František Palacký

Vrcholným projevem českého národa v dějinách bylo pro Palackého husitské hnutí pro jeho sociální rozměr i ústřední myšlenky. Konkrétně rozsáhlé dílo zahrnovalo období od nejstarších pramenů do období nástupu Habsburků v roce 1526.

Významný politickým spisem byla Idea státu rakouského z roku 1865. Palacký byl dlouhou dobu austroslavista, který podporoval federalizaci rakouské monarchie. Nebyl proti existenci českých zemí v kontextu Rakouska, ale prosazoval spravedlivější rozdělení sfér vlivu. Ranou tak pro něj bylo rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867, které vylepšilo pozici uherského obyvatelstva. Dohoda o vyrovnání s českými zeměmi selhala kvůli vysokým požadavkům českých stavů.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama