Pavel Josef Šafařík

20. 9. 2015 11:07
Slovenský spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a významný jazykovědec píšící česky a německy. Pracoval jako vychovatel, ředitel gymnázia a později vedl univerzitní knihovnu. Zemřel v roce 1861.
Foto: Wikipedia

Životopis

Narodil se v květnu 1795 v obci Kobeliarovo na Slovensku do rodiny evangelického faráře jako Pavol Josef Šafárik. Měl čtyři sourozence, první však zemřel velmi brzy. Fara, na které žili, patřila k chudším. Matka proto hospodařila i obchodovala, aby děti uživila. Zemřela v roce 1812, když jí bylo 48 let.

Otec se v následujícím roce podruhé oženil. Vzal si Rozálii Drábovou, vdovu po jiném faráři, která měla z prvního manželství dvě děti. Prvního vzdělání se Pavlovi dostalo od jeho otce. V letech 1805–1808 studoval v Rožnavě. Poté dva roky studoval v Dobšiné, kde bydlel u své sestry Marie. Naučil se latinu, maďarštinu i němčinu.

Základní údaje

Narození: 13. května 1795, Kobeliarovo, Slovensko

Úmrtí: 26. června 1861, Praha

Rodina: manželka Julie Ambróziová, děti

V roce 1810 se přesunul do Kežmarku, kde studoval na evangelickém lyceu rétoriku, filozofii, politiku nebo teologii. Univerzitu navštěvoval v německé Jeně, a to dva roky. Poté pracoval jako vychovatel v Bratislavě a od roku 1819 jako ředitel srbského gymnázia v městě Novi Sad.

V roce 1822 se oženil s Julií Ambróziovou a měli spolu několik dětí. Rodina se dostala do finanční tísně a přesunula se v roce 1833 do Prahy, kde se Šafařík snažil zajistit živobytí. Redigoval Časopis České museum a časopis Světozor, což mu zařídil František Palacký.

V roce 1848 mu stabilní příjem zajistilo místo ředitele univerzitní knihovny. V témže roce se stal profesorem nově vzniklé katedry slovanské filologie, ale místo přenechal Františku Ladislavu Čelakovskému. V roce 1860 opustil své místo v knihovně. Jeho zdraví se zhoršovalo, trpěl psychickými problémy.

Během života navázal styky s Jánem Kollárem a dalšími obrozenci. Intenzivně se zabýval slavistikou či jazykovědou. Ve Vídni přednesl požadavek na vyučování v českém jazyce. Politickým výstupům se vyhýbal, Bachův absolutismus však nesl těžce.

V roce 1860 se neúspěšně pokusil skokem z mostu o sebevraždu. Zemřel v červenci 1861, jeho hrob je na Olšanských hřbitovech. Je po něm pojmenováno slovenské gymnázium a univerzita.

Dílo Pavla Josefa Šafaříka

Šafařík přeložil několik děl antické a německé literatury. Sbíral lidové písně, které pak vydával. Psal také verše a v roce 1814 vydal sbírku poezie Tatranská múza s lýrou slovanskou.

Přehled nejdůležitějších děl

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie, Slovanský národopis, Slovanské starožitnosti

S Františkem Palackým anonymně vydali dílo Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818), v němž zdůvodňovali používání časomíry v české a slovenské poezii. Vystoupili tak proti názoru Josefa Dobrovského, který byl pro přízvučnou prozódii. Šafařík již v dalších letech literární tvorbu opustil a věnoval se vědě.

Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích (1826) byly německy psanou publikací, která se snažila nabídnout celistvou historii slovanských jazyků a nářečí.

Co národa mého jest, to lidským i božím právem mého jest; co mého jest, to lidským i božským právem mého národa jest. Hanba vlasti jest hanba má, rána vlasti jest rána má, smrt vlasti jest smrt má; ale i život její jest život můj, i sláva její sláva má. úryvek z díla Počátkové českého básnictví, obzvláštně prozódie

Pavel Josef Šafařík

Dějinám Slovanů se věnoval v knize Slovanské starožitnosti (1836), která upozornila na významnou roli Slovanů při vytváření evropské kultury a dějin. Dílo bylo z češtiny přeloženo do několika jazyků.

Slovanský národopis (1842) bylo etnografické dílo shrnující poznatky o tehdejších slovanských národech, jejich jazycích či etnických hranicích. Vydal také Památky dřevního písemnictví Jihoslovanů (1851) nebo Památky hlaholského písemnictví (1853).

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Na vládní čtvrť v Bagdádu dopadly tři rakety

Tři rakety dopadly v pondělí večer do ostře střežené zelené zóny v Bagdádu, ve které se nacházejí vládní budovy i diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Nikdo nebyl zraněn. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na bezpečnostní zdroje. 

Podobné raketové útoky zažila vládní čtvrť za poslední měsíce již několikrát. Kdo za útokem stojí, nebylo jasné. Nicméně podle Washingtonu měly podobné akce v minulosti na svědomí proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy