Josef Hora

19. 2. 2015 16:09
Josef Hora byl českým básníkem, překladatelem a literárním kritikem. Zemřel předčasně v 53 letech. Po smrti byl jmenován národním umělcem.
Josef Hora
Josef Hora | Foto: Wikipedia

Životopis

Josef Hora se narodil v roce 1891 v Dobříni u Roudnice. Rodina bydlela na statku, do kterého se otec přiženil. Brzy však statek prodali a koupili rodinný dům v Praze. Rodiče se ale rozvedli. Šestiletý Josef zůstal s matkou, která rozhodla o přestěhování do Roudnice ke svým rodičům. V Roudnici pak vystudoval gymnázium, na němž v roce 1910 složil maturitní zkoušku.

V letech 1910–1916 studoval v Praze práva. Trvale se však do Prahy přestěhoval až ve 28 letech. Pobývání v Roudnici mimo kulturní centrum ovlivnilo jeho literární počátky, které byly nejisté.

Základní údaje

Narození: 8. července 1891, Dobříň

Úmrtí: 21. června 1945, Praha

Rodina: manželka Zdena, dcera

První verše tvořil v 17 letech, ve 24 letech napsal první knížku, ale vyšla během válečných let, a tak zapadla. Pozornosti se mu dostalo v 29 letech skrze sbírku Strom v květu, když už rok pobýval v Praze.

Psal pro Rudé proudy a od roku 1914 do pražského Práva lidu, kde publikoval seriál Malé město za války, který obsahoval fejetony s válečnou tematikou. Psal také pro kulturní rubriku Rudého práva a působil v redakci roudnického časopisu Podřipan.

V roce 1919 se oženil se Zdenou Janouškovou, v roce 1921 se jim narodila dcera Zdenka. Roku 1934 byl zvolen předsedou Obce českých spisovatelů. Od roku 1941 již v periodikách nepublikoval ze zdravotních důvodů – začala se u něj projevovat Parkinsonova choroba. Hora zemřel v roce 1945, je pochován na Vyšehradě.

Dílo Josefa Hory

První sbírka nazvaná Básně, kterou vydal v roce 1915, byla ovlivněna symbolismem Antonína Sovy. Strom v květu (1920) má charakter vitalismu. Nalezneme v ní básně plné postřehů a dojmů z pozemského světa.

Sbírka Pracující den (1920) se řadí do proletářské poezie. Verše jsou inspirovány dělnickou tematikou a autor v nich vyjadřuje zájem o postavení dělníka a sociální spravedlnost. Další sbírky Srdce a vřava světa (1922) a Bouřlivé jaro (1923) patří také mezi proletářskou poezii.

Přehled nejdůležitějších děl

Strom v květu, Pracující den, Bouřlivé jaro, Struny ve větru, Máchovská variace, Jan houslista

Ve 20. letech vydal dva romány Socialistické naděje (1922) a Hladový rok (1926), které však nedosahovaly kvalit jeho básní. V dalších sbírkách je již proletářská poezie na ústupu. Ve sbírce Itálie (1925) Hora opěvuje krásy Itálie a sociální motivy jsou spíše v pozadí.

Sbírka Struny ve větru (1927) je lyrickou poezií, ve které jsou patrné motivy toku času a nekonečna. Sbírky Tvůj hlas (1930), Tonoucí stíny (1933), Dvě minuty ticha (1934) a Tiché poselství (1936) spojuje téma času.

Vy vlny moře, moře klasů, jimiž Jsem šel jen jako host! Co jsem z vás urval svému času, jejž pohltila minulost? Jen vítr, vítr ve mně rost, i plul jsem jím, pták stěhovavý, ve větru doma, kolem hlavy šál snu, jenž bez domova vlál... Mé housle! Cizincům jsem hrál, a cizí žena v jejich hlasu plakala láskou pro můj žal! Vy vlny moře, moře klasů! úryvek ze skladby Jan houslista

Josef Hora

V protifašistické sbírce Máchovské variace (1936) si autor vybral K. H. Máchu jako symbol neposlušnosti a revolučnosti. Verše říkají, že by se lidé neměli pod tlakem vzdát a naopak jednat aktivně. Sbírka Domov (1938) je oslavou minulosti Čech. Ve skladbě Jan houslista (1939), která vyšla za okupace, se básník uchýlil k jinotajům. Ve verších formálně inspirovaných Puškinem, kterého v té době překládal, psal o návratu hudebníka do rodné země.

Ve 40. letech Horovi vyšla díla Zahrada Popelčina (1940), Život a dílo básníka Aneliho (1945) a Zápisky z nemoci (1945) a poslední sbírkou byl Proud (1945). Hora kromě básní také přeložil několik děl Alexandra S. Puškina, Michaila J. Lermontova, Borise L. Pasternaka a Sergeje A. Jesenina.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Čeští plochodrážníci vybojovali stříbro ve MS družstev na dlouhé dráze

Historického úspěchu dosáhli čeští jezdci v mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze, když v německé Vechtě vybojovali stříbrné medaile. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek podlehli ve finále Francouzům, kteří obhájili loňský premiérový triumf.

O velké překvapení se čeští reprezentanti postarali v semifinále, v němž před deseti tisíci diváků vyřadili favorizované Němce. Domácímu týmu nepomohl ani úřadující světový šampion mezi jednotlivci Martin Smolinski. Osminásobní mistři světa se museli spokojit s bronzem.

Dosavadním největším úspěchem českých jezdců bylo třetí místo z roku 2016 z Mariánských Lázní.

před 5 hodinami

Volejbalisté porazili na ME bez ztráty setu Estonsko

Čeští volejbalisté zaznamenali na mistrovství Evropy první výhru ve skupině D. Svěřenci trenéra Michala Nekoly dnes v Rotterdamu i díky deseti esům zdolali Estonsko 3:0 po setech 25:18, 34:32 a 28:26.

Nejvíce bodujícím hráčem utkání byl český univerzál Jan Hadrava s 23 body. Dramatický druhý i třetí set navíc vždy ukončil nechytatelným podáním.

Dalšími českými soupeři budou v pondělí mistři světa Poláci. Pak je ještě čeká Nizozemsko a Černá Hora. Do osmifinále postoupí nejlepší čtveřice.

Další zprávy