Günter Grass

11. 4. 2012 11:29
Günter Grass je jedním z nejznámějších německých spisovatelů. V roce 1999 získal Grass nejprestižnější ocenění, Nobelovu cenu za literaturu, stal se také jedním z prvních laureátů Ceny Karla Čapka.
Günter Grass
Günter Grass | Foto: Ludvík Hradilek

Günter Grass je jedním z nejznámějších německých spisovatelů. V roce 1999 získal Grass nejprestižnější ocenění – Nobelovu cenu za literaturu, stal se také jedním z prvních laureátů Ceny Karla Čapka. Slávu Günteru Grassovi přinesl zejména román Plechový bubínek, který patří do tzv. Gdaňské trilogie.

Kontroverzní báseň "Co je zapotřebí říci"

Světoznámý spisovatel v dubnu 2012 pobouřil nejen Německo, ale doslova celý svět. Do redakcí největších světových novin zaslal svou báseň nazvanou „Co je zapotřebí říci.“ V textu spisovatel obvinil Izrael z držení jaderných zbraní, kterými může absolutně vyhladit Írán. Grass se obrací i proti Německu, jež poskytlo Izraeli jadernou ponorku. Izrael v básni figuruje jako atomová velmoc ohrožující křehký světový mír.

Grassova báseň vyvolala vlnu odporu a kritiky jak ze strany německých politiků tak izraelských Židů. Izraelská vláda označila nositele Nobelovy ceny za nežádoucí osobu a zakázala mu vstup na území židovského státu. Günter Grass kvůli útočné básni ztratil také podporu německé opoziční strany sociální demokracie (SPD), která dříve Güntera Grasse považovala za jednu z hlavních tváří svých politických kampaní.

Většina německých médii označila Grassovu báseň za nenávistný pamflet zavánějící antisemitismem. Svou roli v celé kauze hraje také fakt, že spisovatel jako osmnáctiletý v roce 1942 narukoval do nacistických pomocných sborů válečného námořnictva a o dva roky později se stal členem Waffen SS. K černé minulosti se Grass přiznal v rozhovoru ohledně jeho autobiografické knihy Když se loupe cibule a vyvolal tak vlnu kritiky.

Izraelsko - arabský konflikt

V oblasti Izraelsko-arabského konfliktu stojí celý svět právě na straně Izraele. Sousední Írán je totiž podezříván ze snahy vyrobit jadernou zbraň. Místní vláda ovšem tvrdí, že jadernou energii plánuje použít pouze k mírovým účelům.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

USA odmítají lhůtu, kterou si stanovila KLDR, řekl americký vyslanec. Kim Čong-un po Novém roce vyhrožuje neupřesněnými kroky.

Spojené státy nepřistoupí na návrh Severokorejců, aby do konce roku zmírnily své požadavky. Prohlásil to v pondělí zvláštní americký vyslanec pro KLDR Stephen Biegun. Ten na návštěvě Jižní Koreje jedná o pozastavených rozhovorech o ukončení jaderných zbrojních programů KLDR.

Diplomat rovněž vyzval Pchjongjang, aby se okamžitě vrátil k jednacímu stolu, uvedla agentura AP. Návštěva se koná v době blížícího se konce lhůty, kterou dal Spojeným státům severokorejský diktátor Kim Čong-un. Jinak KLDR hrozí blíže neupřesněnými kroky.

"V této věci musím říct jasně: Spojené státy nemají lhůtu," řekl Biegun novinářům. "Jsme si plně vědomi silného potenciálu Severní Koreje dělat v příštích dnech velké provokace. Takové akce budou přinejmenším naprosto k ničemu, pokud jde o dosažení trvalého míru na Korejském poloostrově," poznamenal Biegun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vedení libereckých technických služeb podle auditu manipulovalo výnosy, část dozorčí rady rezignovala.

Vážné chyby odhalil v Technických službách města Liberce (TSML) audit, který si objednala dozorčí rada. Auditoři podezřívají vedení městské akciové společnosti ze záměrné manipulace s výnosy, odhalili například nákup strojů, které firma nevyužívá, roční odměny vyplácené několikrát do roka. Některé zakázky pro město dělala firma za dva až čtyřikrát vyšší ceny než pro jiné klienty. Část dozorčí rady firmy kvůli tomu rezignovala, uvedla dnešní Mladá fronta Dnes. 

Představenstvo TSML závěry kontroly, která se týkala hospodaření v letech 2017 a 2018, odmítá. Auditory vyzvalo, aby zprávu přepracovali, jinak podá podnět ke Komoře auditorů. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy