Egon Hostovský

21. 6. 2015 14:21
Egon Hostovsky byl český spisovatel, diplomat a bratranec známého rakouského spisovatele Stefana Zweiga. Řadu let strávil v emigraci, zemřel v roce 1973 v New Jersey v USA.
Pamětní deska na místě spisovatelově rodném domu v Hronově
Pamětní deska na místě spisovatelově rodném domu v Hronově | Foto: ŠJů: Wikipedia

Životopis

Narodil se v dubnu 1908 v Hronově jako osmé dítě do židovské rodiny spolumajitele textilní továrny. Od roku 1919 studoval na reálném gymnáziu v Náchodě. Maturitu složil v roce 1927. Poté studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale obor nedokončil.

Od začátku 30. let se živil jako redaktor pražských nakladatelství a psal do různých periodik Host, Kvart, Listy pro umění a kritiku. V roce 1932 se oženil s Květou Ondrákovou a zemřela mu matka. V roce 1937 se páru narodila dcera Olga. Hostovský začal pracovat jako úředník na ministerstvu zahraničí.

Základní údaje

Narození: 23. dubna 1908, Hronov

Úmrtí: 7. května 1973, Montclair, New Jersey, USA

Rodina: 1. manželka Květa Ondráková, dcera Olga, 2. manželka Jindra Brumlíková, dcera Jarmila, 3. manželka Regina Weiss, syn Paul

Když v roce 1939 pracovně odjel do Bruselu, došlo v Československu k německé okupaci. S manželkou se rozvedl a zamířil do Paříže, později do Lisabonu, kde čekal na americké vízum.

V roce 1944 si vzal židovku Jindru Brumlíkovou, která v USA žila od mládí, kam byla poslána rodiči ze strachu před nacisty. Společně měli dceru Jarmilu. V New Yorku pracoval Hostovský na československém konzulátu naší exilové londýnské vlády.

Po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti. Čekaly na něj však hrozivé zprávy v koncentračním táboře a při transportech mu zemřel otec a tři sestry. Manželka s dcerou si v Československu zvykaly jen těžko, tak se vrátily zpět do USA.

Od jara 1948 pracoval jako diplomat v Norsku, poté se roku 1950 natrvalo usadil ve Státech, kde se živil jako učitel českého jazyka na vojenské škole. Změnou byla doba mezi lety 1964–1966, kdy se rodina pokoušela žít Dánsku, ale rodná země jim chyběla, a tak se vrátila.

Přehled nejdůležitějších děl

Žhář, Úkryt, Nezvěstný, Sedmkrát v hlavní úloze, Půlnoční pacient, Tři noci, Všeobecné spiknutí

Hostovský v USA pracoval také jako redaktor rádia Svobodná Evropa a psal své romány. Druhé manželství také skončilo rozvodem. Jeho třetí ženou byla Američanka německého původu Regina Weiss. Roku 1958 se jim narodil syn Paul.

V roce 1968 prodělal spisovatel mozkovou mrtvici. Špatně nesl tehdejší situaci v Československu, na exil si nikdy nezvykl, cítil se vykořeněn, bojoval s jazykovou bariérou i vztahy. Zemřel na rakovinu v květnu 1973 v Montclair v New Jersey.

Dílo Egona Hostovského

Ještě jako gymnazista vydal v roce 1926 povídky Zavřené dveře, které byly ovlivněny expresionismem. Jeho prvním románem byla Stezka podél cesty (1928), poté vydal novelu Ghetto v nich (1928), která byla psychologickou analýzou vyděděnosti a odlišnosti, což jsou hlavní motivy jeho tvorby.

Ve 30. letech byl v Československu vnímán jako dobrý prozaik. Vydal romány Ztracený stín (1931), Případ profesora Körnera (1932), Černá tlupa (1933) a Žhář (1935), za nějž dostal ve svých 28 letech státní ocenění. Jednalo se o příběhy tematizující hledání obsahu života, které nepřináší žádné odpovědi.

Večer a v noci se vskutku mnohé přihodilo. Když matka začala připravovat večeři, opustili rychle žebráci kuchyni a nahrnuli se do výčepu. Ženě svého hostitele neradi chodili na oči. Holič již odešel do svého pokoje. Ale lokál tentokráte nebyl prázdný. Přišli dva hosté. Koňský hadlíř a stařičký poštmistr ve výslužbě. Dvě první vlaštovky. Snad zaskočili jen na výzvědy. Aspoň se oba hned ptali po holičovi. "Je zde jako po vymření," vzdychl zklamaně Braha. "Celý Zbečnov je teď takový, lidé se lekají vlastního stínu a večer nevyjdou na krok!" Poštmistr si mnul prázdný oční důlek. Byl jednooký. Skleněné oko nosil jen v neděli k svátečním šatům. úryvek z románu Žhář

Egon Hostovský

V roce 1937 vydal rozsáhlý román Dům bez pána, který byl inspirován jeho cestou do Podkarpatské Rusi, kde potkal ortodoxní chasidy. V USA mu vyšly Listy z vyhnanství (1941), román Sedmkrát v hlavní úloze (1942) a novela Úkryt (1943), která formou zápisků vypráví o českém inženýrovi, jenž vynalezl zaměřovač k protiletadlovému dělu a skrývá se před Němci v okupované Francii.

Velmi úspěšný byl jeho román Nezvěstný (1951), který byl přeložen do několika jazyků a v USA měl náklad čtvrt milionu kopií. Kniha byla zasazena do Prahy a děj se odehrával na pozadí února 1948. Hlavní hrdina Erik Brunner řeší, zda nový režim akceptovat, a v intimní rovině se rozhoduje, zda jej přítelkyně opravdu miluje. Postava časem vstoupí do tajných služeb, kde nelze nikomu věřit.

V 60. letech napsal romány Tři noci (1964) a Všeobecné spiknutí, které nejdříve vyšlo anglicky (1961) a o osm let později česky. Hostovský také přeložil několik knih Stefana Zweiga, přispěl do několika sborníků a napsal jednu divadelní hru Osvoboditel se vrací (1972), která se odehrává na fiktivním území, kde zrovna skončila občanská válka.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou usilovat o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na Bečvě. Pokud neuspějí, založí expertní tým.

Zdroj: ČTK
Další zprávy