Bertrand Russell

30. 12. 2015 21:40
Významný britský matematik, filosof, logik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950.
Bertrand Russell
Bertrand Russell | Foto: Wikimedia.org

Život

Bertrand Arthur William Russell se narodil 18. května 1872 ve Walesu. Pocházel ze šlechtické rodiny, jeho otec zemřel, když mu byly tři roky. Vychovával ho dědeček, který byl dvakrát britským premiérem. Už jako dítě se zajímal o matematiku a brzy také o filozofii. Na univerzitě v Cambridge vystudoval matematiku a etiku. Krátce působil na ambasádě v Paříži a pak se vrátil na Cambridge jako odborný asistent na Trinity College.

Základní údaje

Narození: 18. května 1872, Trelleck, Monmouthshire, Wales
Úmrtí: 2. února 1970, Gwynedd, Merionethshire, Wales

V roce 1894 se proti vůli rodiny oženil s Američankou Alys Persall Smithovou a odjel s ní do Berlína, kde studoval ekonomii a vydal první knihu. Na počátku své vědecké dráhy se přikláněl k platónismu, později bývá přiřazován k novopozitivistické škole. Jediný účinný nástroj poznání vidí v přírodních vědách. Věnoval se filozofii, která by podle něj měla na problémy jenom poukazovat, ne je řešit. Rozvíjel svým odborným dílem matematickou logiku.

Nejznámější díla

Problémy filosofie, Zkoumání o smyslu a pravdivosti, Boj o štěstí, Manželství a mravnost

Za první světové války na sebe upozornil svým pacifismem, za což byl vězněn. Stejné postoje si zachoval i během 2. světové války i po ní, v době jaderného zbrojení. V roce 2014 byl v losangeleském Muzeu tolerance zpřístupněn Russellův dopis z roku 1937, v němž nabádá Brity, aby se v případě napadení Němci chovali vstřícně a nebojovali s nacistickou armádou: "Jestliže se Němcům podaří vyslat do Anglie invazní armádu, měli bychom s nimi zacházet jako s návštěvou, poskytnout jim ubytování a pozvat nejvyššího velitele na večeři s premiérem. Takové chování by je zcela vyvedlo z konceptu. … Můžeme vyhrát, nebo prohrát. Když prohrajeme, nic dobrého to zjevně nebude. Když vyhrajeme, převezmeme v bojích nevyhnutelně jejich špatné vlastnosti a svět nakonec nebude o nic lepší, než by byl v případě naší prohry." Později ale uznal, že v zájmu zachování demokracie je třeba Hitlera porazit.

„Jsem přesvědčen, že vědecké poznání je jedním z vrcholů lidského úsilí. Netvrdím, že poznání nemůže nikdy způsobit zlo. Tvrdím však, a to velmi důrazně, že poznání neporovnatelně častěji přináší užitek než škodu, a strach z poznání je mnohem škodlivější.“

V roce 1950 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení.“ Zemřel 2. února 1970.

Dílo

Svým obsáhlým dílem, zaměřeným na logiku, matematiku, filozofii, ekonomii, sociologii, psychologii, náboženství, etiku a politiku patří Russell k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Bertrand Russell byl čtvrtým nositelem Nobelovy ceny za literaturu, který nepsal beletrii. Během matematických výzkumů se věnoval také zkoumání běžného jazyka. Došel k poznatku, že logická struktura výroku se často dost zásadně rozchází s jeho viditelnou, gramatickou podobou.

„Naneštěstí je pro přetížené učitele takřka nemožné zachovat si instinktivní náklonnost k dětem| postupně k nim nabudou tytéž pocity jako cukrářský učeň ke kremrolím.“

V letech 1910 až 1913 publikoval spolu s Whiteheadem třísvazkovou encyklopedii "Principia Mathematica", v níž programově rekonstruuje matematiku na základě symbolické logiky. V knize "Vědecký názor" z r. 1931 se Russell m.j.  zabývá i mezemi vědecké metody obecně. Vědeckou metodu charakterizuje třemi "stadii" 1. pozorováním signifikantních faktů, 2. formulací pravdivé hypotézy, která by je vysvětlila, 3. dedukcí důsledků této hypotézy, které by se daly testovat pozorováním. Jsou-li důsledky verifikovány, je hypotéza provizorně uznána za pravdivou.

K nejdůležitějším spisům Russella patří dílo jeho stáří Lidské vědění (1948). Jediný skutečně účinný nástroj poznávání vidí v přírodovědě. Ta by měla být vzorem filosofie a nikoli morálka nebo náboženství. Filosofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy