Životopis
Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie se narodila 15. září 1890 v Torquay v anglickém Devonu v typické viktoriánské rodině. Nejdříve se vzdělávala doma pod dohledem rodičů, v šestnácti letech odjela studovat do Paříže hudbu a francouzštinu. I když měla hudební talent, styděla se vystupovat před publikem a hudební kariéru vzdala. V roce 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho a za války pracovala jako dobrovolná zdravotní sestra a lékárnice. Své zážitky z té doby pak použila i ve svých knihách. Po válce, v roce 1919, se jí narodila dcera Rosalind.
Základní údaje
Narození: 15. září 1890 v Torquay v anglickém Devonu
Úmrtí: 12. ledna 1976 ve Wallingfordu ve Spojeném království
Rodina: 1. manžel Archibald Christie, dcera Rosalin; 2. manžel Max Mallowan
V roce 1926 procházela osobní a rodinnou krizí a na 11 dní zmizela. Byla nezvěstná a nikdy se tato událost vlastně uspokojivě nevysvětlila. O záhadném zmizení byl natočen film Agatha (1979) s Vanesou Redgraveovou v hlavní roli. Agatha Christie se o dva roky později rozvedla, díky svým knihám byla finančně zajištěna. Ve stejném roce se vypravila do Bagdádu, kde navštívila proslulé archeologické vykopávky v Uru. Při druhé návštěvě těchto míst, se o dva roky později seznámila se svým druhým manželem Maxem Mallowanem, který byl asistentem slavného archeologa sira Leonarda Woolleyho. Během druhé světové války opět pracovala jako dobrovolnice. Byla členkou Královské literární společnosti a předsedkyní Detektivního klubu Získala několik královských vyznamenání, v roce 1956 jí královna udělila Řád britského impéria a v roce 1971 jí byl propůjčen titul Lady. Zemřela 12. ledna 1976 ve Wallingfordu ve Spojeném království.
Dílo Agathy Christie
Přehled nejdůležitějších děl
Vražda Rogera Ackroyda, Vražda v Orient-expresu, Smrt na Nilu, Deset malých černoušků, Mrtvá v knihovně, Není kouře bez ohýnku, Nakonec přijde smrt, Vlak z Paddingtonu
Prvotinou anglické detektivkářky byla kniha Záhadné události ve styleském sídle (The Mysterious Affair at Styles, 1920), která nevzbudila moc velkou pozornost. Do dějin detektivního žánru se zapsala až svou druhou knihou Vražda Rogera Ackroyda (The Murder of Roger Ackroyd, 1926). Už v tomto díle se objevují typické rysy christieovské detektivky a utváří prózu nového typu (krátký úvod, děj situovaný do detailně prokresleného prostředí, uzavřená skupina osob, které se navzájem znají). V části své tvorby využívá pojetí detektivky jako šarády nebo křížovky, jejíž smysl tkví v určení problému, jeho analýze a vyřešení. Většinou navíc autorka mapuje i širší sociální a lidské zázemí zločinu.
„Jeden z nejkrásnějších darů, jaké vám může život poskytnout, je šťastné dětství. Já měla velice šťastné dětství. Měla jsem domov a zahradu, které jsem milovala; moudrou a trpělivou chůvu; moji rodiče se měli upřímně rádi a manželství i rodičovství se jim vydařilo. Když se ohlížím do minulosti, cítím, že náš dům byl skutečně šťastný. Do značné míry na tom měl zásluhu tatínek, neboť to byl velice milý člověk. To, že je člověk milý, se dnes příliš nezdůrazňuje. Lidé mají sklon se ptát, zda je někdo chytrý, pilný, zda přispívá k obecnému blahu, zda v řádu hodnot „něco znamená“. úryvek z knihy Vlastní životopis, Agatha Christie
Autorka často píše v ich-formě, ve Vraždě Rogera Ackroyda je vypravěčem dokonce vrah. A právě tímto porušením pravidel žánru vzbudila Agatha Christie pozornost a rozpoutala bouřlivou diskuzi, z níž vzniklo 10 zákonů detektivky, Agatha Christie byla odsouzena a vyloučena ze spolku anglických detektivkářů. Za svůj život napsala asi 80 románů (i po její smrti se objevují další rukopisy) a 20 sbírek detektivních povídek. Ve 37 knihách vystupuje jako hlavní hrdina velký detektiv Hercule Poirot a v dalších slečna Marplová, která používala jiné metody – především svou intuici a analogii, na rozdíl logiky a analytického myšlení H. Poirota. Dalšími detektivy byli Parker Pyne, Harley Quinn, Tommy Beresford a jeho žena Tuppence.
Mezi nejznámější díla patří Vražda v Orient-expresu (1934), Smrt na Nilu (1937), Vlak z Paddingtonu (1957), tyto knihy byly několikrát zfilmovány. V televizi vznikly a vznikají seriály s Herculem Poirotem a slečnou Marplovou, v Japonsku dokonce animované. Také román Deset malých černoušků (1939) byl zpracován v několika filmových verzích.
Agatha Christie byla také autorkou dramat, její divadelní hra Past na myši (1952) je nejdéle hranou divadelní hrou vůbec (přes 60 let). V její tvorbě najdeme také řadu psychologických románů (pod pseudonymem Mary Westmacottová), špionážních a dobrodružných románů z války, které si však nezískaly takovou proslulost jako detektivky. Napsala též Vlastní životopis (1977).
Své paměti začala Agatha Christie psát 2. dubna 1950 v Iráku pod zasněženými vrcholy Kurdistánu. Rukopis dokončila v říjnu 1965 v anglickém Wallingfordu. Nechtěla psát podrobný popis svého života, chtěla uchovat jen hrst vzpomínek. Třetina knihy je věnována jejímu dětství, pak jsou tu vzpomínky na obě války, cestování, o svém záhadném zmizení ani úspěšné kariéře spisovatelky se nezmiňuje, přesto patří tato kniha mezi nejčtenější.
