Agatha Christie

14. 4. 2015 13:33
Agatha Christie je světově nejznámější spisovatelkou všech dob, v počtu prodaných knih je na druhém místě po Williamu Shakespearovi. Je autorkou oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.
Foto: Wikipedia

Životopis

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie se narodila 15. září 1890 v Torquay v anglickém Devonu v typické viktoriánské rodině. Nejdříve se vzdělávala doma pod dohledem rodičů, v šestnácti letech odjela studovat do Paříže hudbu a francouzštinu. I když měla hudební talent, styděla se vystupovat před publikem a hudební kariéru vzdala. V roce 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho a za války pracovala jako dobrovolná zdravotní sestra a lékárnice. Své zážitky z té doby pak použila i ve svých knihách. Po válce, v roce 1919, se jí narodila dcera Rosalind.

Základní údaje

Narození: 15. září 1890 v Torquay v anglickém Devonu
Úmrtí: 12. ledna 1976 ve Wallingfordu ve Spojeném království
Rodina: 1. manžel Archibald Christie, dcera Rosalin; 2. manžel Max Mallowan

 

V roce 1926 procházela osobní a rodinnou krizí a na 11 dní zmizela. Byla nezvěstná a nikdy se tato událost vlastně uspokojivě nevysvětlila. O záhadném zmizení byl natočen film Agatha (1979) s Vanesou Redgraveovou v hlavní roli. Agatha Christie se o dva roky později rozvedla, díky svým knihám byla finančně zajištěna. Ve stejném roce se vypravila do Bagdádu, kde navštívila proslulé archeologické vykopávky v Uru. Při druhé návštěvě těchto míst, se o dva roky později seznámila se svým druhým manželem Maxem Mallowanem, který byl asistentem slavného archeologa sira Leonarda Woolleyho. Během druhé světové války opět pracovala jako dobrovolnice. Byla členkou Královské literární společnosti a předsedkyní Detektivního klubu Získala několik královských vyznamenání, v roce 1956 jí královna udělila Řád britského impéria a v roce 1971 jí byl propůjčen titul Lady. Zemřela 12. ledna 1976 ve Wallingfordu ve Spojeném království.

Dílo Agathy Christie

Přehled nejdůležitějších děl

Vražda Rogera Ackroyda, Vražda v Orient-expresu, Smrt na Nilu, Deset malých černoušků, Mrtvá v knihovně, Není kouře bez ohýnku, Nakonec přijde smrt, Vlak z Paddingtonu

Prvotinou anglické detektivkářky byla kniha Záhadné události ve styleském sídle (The Mysterious Affair at Styles, 1920), která nevzbudila moc velkou pozornost. Do dějin detektivního žánru se zapsala až svou druhou knihou Vražda Rogera Ackroyda (The Murder of Roger Ackroyd, 1926).  Už v tomto díle se objevují typické rysy christieovské detektivky a utváří prózu nového typu (krátký úvod, děj situovaný do detailně prokresleného prostředí, uzavřená skupina osob, které se navzájem znají). V části své tvorby využívá pojetí detektivky jako šarády nebo křížovky, jejíž smysl tkví v určení problému, jeho analýze a vyřešení. Většinou navíc autorka mapuje i širší sociální a lidské zázemí zločinu.

„Jeden z nejkrásnějších darů, jaké vám může život poskytnout, je šťastné dětství. Já měla velice šťastné dětství. Měla jsem domov a zahradu, které jsem milovala; moudrou a trpělivou chůvu; moji rodiče se měli upřímně rádi a manželství i rodičovství se jim vydařilo. Když se ohlížím do minulosti, cítím, že náš dům byl skutečně šťastný. Do značné míry na tom měl zásluhu tatínek, neboť to byl velice milý člověk. To, že je člověk milý, se dnes příliš nezdůrazňuje. Lidé mají sklon se ptát, zda je někdo chytrý, pilný, zda přispívá k obecnému blahu, zda v řádu hodnot „něco znamená“. úryvek z knihy Vlastní životopis, Agatha Christie

Autorka často píše v ich-formě, ve Vraždě Rogera Ackroyda je vypravěčem dokonce vrah.  A právě tímto porušením pravidel žánru vzbudila Agatha Christie pozornost a rozpoutala bouřlivou diskuzi, z níž vzniklo 10 zákonů detektivky, Agatha Christie byla odsouzena a vyloučena ze spolku anglických detektivkářů. Za svůj život napsala asi 80 románů (i po její smrti se objevují další rukopisy) a 20 sbírek detektivních povídek. Ve 37 knihách vystupuje jako hlavní hrdina velký detektiv Hercule Poirot a v dalších slečna Marplová, která používala jiné metody – především svou intuici a analogii, na rozdíl logiky a analytického myšlení H. Poirota. Dalšími detektivy byli Parker Pyne, Harley Quinn, Tommy Beresford a jeho žena Tuppence.

Mezi nejznámější díla patří Vražda v Orient-expresu (1934), Smrt na Nilu (1937), Vlak z Paddingtonu (1957), tyto knihy byly několikrát zfilmovány. V televizi vznikly a vznikají seriály s Herculem Poirotem a slečnou Marplovou, v Japonsku dokonce animované.  Také román Deset malých černoušků (1939) byl zpracován v několika filmových verzích.

Agatha Christie byla také autorkou dramat, její divadelní hra Past na myši (1952) je nejdéle hranou divadelní hrou vůbec (přes 60 let). V její tvorbě najdeme také řadu psychologických románů (pod pseudonymem Mary Westmacottová), špionážních a dobrodružných románů z války, které si však nezískaly takovou proslulost jako detektivky. Napsala též Vlastní životopis (1977).

Své paměti začala Agatha Christie psát 2. dubna 1950 v Iráku pod zasněženými vrcholy Kurdistánu. Rukopis dokončila v říjnu 1965 v anglickém Wallingfordu. Nechtěla psát podrobný popis svého života, chtěla uchovat jen hrst vzpomínek. Třetina knihy je věnována jejímu dětství, pak jsou tu vzpomínky na obě války, cestování, o svém záhadném zmizení ani úspěšné kariéře spisovatelky se nezmiňuje, přesto patří tato kniha mezi nejčtenější.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě během pátku zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Rusko také zakázalo na své území vstup osmi činitelům USA, mimo jiné šéfovi FBI, ředitelce tajných služeb, ministru vnitřní bezpečnosti či generálnímu prokurátorovi.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Kromě Spojených států odvetná akce zasáhne i Polsko, které ve čtvrtek USA vyjádřilo solidaritu a vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří podle Varšavy poškozovali její zájmy.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Na Facebook se kvůli únikům dat chystá hromadná žaloba

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

DRI tvrdí, že Facebook selhal při ochraně dat a neinformoval o úniku dotčené uživatele. Únik byl zjištěn již v roce 2019, nedávno se však uniklé údaje staly dostupnými na internetu, píše BBC. Portál Business Insider začátkem měsíce informoval, že na internetu se objevila soukromá data 533 milionů uživatelů ze 106 zemí, a to například jména, telefonní čísla, e-mailové adresy či data narození. Firmu Facebook již kvůli této kauze začala vyšetřovat irská Komise pro ochranu dat (DPC).

Šéf DRI Antoin Ó Lachtnain označil rozsah tohoto úniku za šokující. Varoval, že terčem podobných žalob by se v budoucnosti mohly stát i další velké internetové podniky. "Bude to první hromadná žaloba svého druhu, ale jsme si jisti, že nebude poslední," uvedl. "Existují tu zákony na ochranu spotřebitelů a jejich osobních údajů a nastal čas, aby tito technologičtí obři pochopili, že ochranu osobních údajů je zapotřebí brát vážně," dodal.

Facebook minulý týden uvedl, že pachatelé data získali před zářím 2019 využitím bezpečnostní slabiny v nástroji pro synchronizaci kontaktů. Podle antivirové firmy Avast jsou mezi uniklými uživatelskými daty také údaje o více než milionu Čechů. "Pokud by byla žaloba úspěšná, mohlo by to vytvořit precedent a otevřít dveře dalším hromadným žalobám," uvedl expert na digitální soukromí z organizace ProPrivacy. "Povinnost odškodnit jednotlivé uživatele by se pak pro velké technologické podniky mohla stát důraznou pobídkou k tvrdší práci na ochraně soukromí," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy