Znojmo

3. 7. 2014 16:10
Znojmo je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní Moravy. Město je známé především díky vinařství a slavné znojemské okurce.
Foto: www.czechtourism.cz

Znojmo se nachází na hranicích s Rakouskem. Městem protéká řeka Dyje.

Historie:

První písemná zmínka o Znojmě pochází z 11. století. Město se nacházelo na křižovatce významných obchodních cest a od 13. století představovalo nejmohutnější pevnost na jihu přemyslovského státu. Za vlády Jana Lucemburského ve 14. století Znojmo získalo velké výsady. Během husitských válek se po počátečním váhání Znojmo přidalo ke katolické straně. Vůdcové zdejších husitů skončili v plamenech a pokus o povstání byl krutě potlačen. Symbolickým zakončením husitské epochy byla smrt císaře Zikmunda na znojemském hradě roku 1437. Tím vymřel rod Lucemburků.

Základní údaje

Rozloha: 65,93 km²

Počet obyvatel: 33 964

Kraj: Jihomoravský

Okres: Znojmo

Starosta: Vlastimil Gabrhel (ČSSD)

PSČ: 669 02

V 16. století zažívalo Znojmo rozkvět po všech stránkách. V roce 1571 zavedl loucký opat Jiří II. pěstování okurky, která se později stala významným obchodním artiklem. Během třicetileté války se ve Znojmě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu a rekatolizaci. Město za války i po ní značně utrpělo. Znojmo poté zasáhly i napoleonské války - v roce 1809 se zde odehrála bitva u Znojma. Další rozvoj města nastal v 18. a 19. století v souvislosti s výstavbou císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně a s vybudováním železnice, která umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se v té době stala pojmem i v zahraničí. Nalezení kaolinu navíc přispělo k rozvoji keramického průmyslu.

Po první světové válce se Znojmo stalo centrem separatistického regionu Německá jižní Morava, který se vzepřel připojení k nově vzniklému Československu. Teprve vojenskou intervencí 16. prosince 1918 bylo Znojmo s okolím obsazeno československými jednotkami. Podle Michovské dohody připadlo město v roce 1938 jako součást Sudet německé Třetí říši. S koncem druhé světové války na jaře 1945 bylo Znojmo poškozeno několika nálety sovětských a amerických bombardérů. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem a Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem. V roce 1971 bylo historické centrum města prohlášeno za památkovou rezervaci.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Ve Znojmě se nachází mnoho historických památek. Mezi nejvýznamnější patří rotunda svaté Kateřiny z 12. století, která je národní kulturní památkou, dále pak Loucký klášter, kostel svatého Mikuláše nebo Svatováclavská kaple na Mikulášském náměstí. Známé je především znojemské podzemí, což je největší systém podzemních chodeb a sklepů v České republice.

Foto: Aktuálně.cz

Díky příhodným klimatickým podmínkám se ve městě daří vinařství a ovocnářství a Znojmo je oblíbeným cílem milovníků vína. Tradiční akci představuje Znojemské historické vinobraní, které je spojené s pitím burčáku a obohacené doprovodným kulturním programem. Mezi nově založené festivaly patří Hudební festival Znojmo, Znojmo Jazz Fest a VOC festival Znojmo. Město turistům slouží také jako výchozí bod k návštěvě Národního parku Podyjí.

Instituce ve Znojmě:

Okresní soud ve Znojmě se nachází na náměstí Republiky. Odvolacím soudem je Krajský soud v Brně.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Městský úřad Znojmo tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Ve Znojmě se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má ve Znojmě kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Vláda schválila nižší teploty na pracovištích, řidičům nebo pokladním bude muset stačit 16 stupňů

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Pro různé třídy práce práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý vysoký zpravodajec Posolda

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda, informoval v pondělí Deník N. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání vlády řekl, že kabinet by o novém řediteli mohl rozhodnout příští středu. Jméno kandidáta veřejnosti ani ministrům nesdělil. Obdobné kroky nejdříve konzultuje s premiérem Petrem Fialou (ODS) a následně na schůzce předsedů koaličních stran, uvedl. Funkce ředitele rozvědky není obsazena od konce srpna, kdy rezignoval Petr Mlejnek.

Server Neovlivní.cz v pátek uvedl, že Posoldu upřednostnil Rakušan před dalším uchazečem, kterým byl bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek. Šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jmenuje podle zákona ministr vnitra se souhlasem vlády. "Já dnes vládu o žádném jménu neinformoval," uvedl Rakušan. Ministrům sdělil, že své kroky nejdříve konzultuje s premiérem a následně s předsedy koaličních stran ve formátu K5. "Vyjádřil jsem naději a velkou pravděpodobnost, že vláda příští středu definitivně rozhodne," uvedl.

Posolda informaci o svém chystaném jmenování nepotvrdil. "Nemůžu nic komentovat, protože nejsem zatím žádným nástupcem (Petra Mlejnka)," řekl Deníku N. Nepotvrdil ani to, že by měl domluvenou schůzku s premiérem Fialou.

Posolda podle Neovlivní.cz začínal svou kariéru v roce 1991 ve federálních zpravodajských službách, pracoval i v Bezpečnostní informační službě (BIS). Podle serveru Aktuálně.cz zamířil Posolda do rozvědky v roce 1998 a brzy odpovídal za analytiku. Později byl také oficiálním zástupcem rozvědky v zahraničí, v roce 2004 byl Posolda v médiích zmiňován jako náměstek ředitele ÚZSI pro zpravodajskou činnost.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Vláda by měla o novém šéfovi rozvědky rozhodnout příští středu, řekl Rakušan. O kandidátovi dnes vládu neinformoval, první je konzultace s Fialou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy