Lichtenštejnsko

Aktualizováno 30. 4. 2020 10:00
Lichtenštejnské knížectví je jedním z nejmenších států v Evropě, státním zřízením konstituční monarchie. Jméno Lichtenštejnska pochází, dnes jako jediné země na světě, od šlechtického rodu.
Foto: wikimedia

Základní charakteristika

Lichtenštejnsko leží na svazích předhůří Alp v údolí Alpského Rýna. Bezprostředně sousedí se Švýcarskem a s Rakouskem. Hlavní město je Vaduz.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Vaduz
Rozloha: 160 km²
Nejvyšší bod: Grauspitz (2599 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 37, 6 tisíc
Hustota zalidnění: 225 ob. / km²
Jazyk: němčina
Národnostní složení: Lichtenštejnci (62 %), Švýcaři (16 %), Rakušané (8 %)
Náboženství: římští katolíci 80 %
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 1806
Měna: švýcarský frank

Území Lichtenštejnska bylo osídleno již před 3000 lety rhétskými kmeny. Postupná kolonizace údolí Rýna byla možná až po umělých zásazích, které výrazně zregulovaly říční koryto a tok Rýna. Tyto regulace znamenaly zpřístupnění údolní nivy zejména pro zemědělskou činnost. Knížectví Lichtenštejnsko (Fürstentum Liechtenstein) má velmi pestrou minulost. Kdysi bylo součástí Chur-Rhätiens při dělení v roce 536 od franckých králů pod Karlem Velikým. Když německý císař roku 768 obsadil francký trůn, bylo vévodství Rhätien včleněno do "Vévodství Švábsko a Rhätien". Nástupci Karla Velikého stále silou ovládali toto hrabství. "Hrabství Vaduz" a část "Hrabství Schellenberg" ovládl rod hrabat z Monfortu na více než dvě století (1180-1400). Od roku 1400 do 1507 bylo vévodství v držení svobodných pánů z Brandis.

Z moderních dějin je pro Lichtenštejnsko zásadní rok 1699, kdy se poprvé objevují Lichtenštejnové. Členové tohoto mocného rodu začali skupovat majetek obou hraběcích panství a v roce 1712 jim patřila již celá oblast. Od roku 1719 byla sloučená panství povýšena na Knížectví lichtenštejnské. Od rozpadu středověké Svaté říše římské roku 1806 suverénní stát. V 19. století se Lichtenštejnské knížectví stalo členem Rýnského spolku a posléze Německého spolku. Toto spojení trvalo až do roku 1866, kdy Jan II. Dobrotivý vyhlásil Lichtenštejnsko za samostatný stát. Následovala doba intenzifikace zemědělství, zakládání průmyslových podniků, ale i doba zvětšující se hospodářské a tím i politické závislosti na Rakousku-Uhersku. Ke zpřetrhání svazků došlo až po skončení první světové války v roce 1918. Na Švýcarsko se Lichtenštejnsko začalo hospodářsky orientovat od tohoto roku. V roce 1920 byla se Švýcarskem uzavřená poštovní, telefonní a telegrafní unie, v roce 1923 byla založena společná celní unie. Ve svém důsledku prakticky znamenaly ekonomickou integraci země do švýcarského hospodářství, včetně převzetí měny. Panovník dokonce požádal, aby Švýcarsko zastupovalo Lichtenštejnsko v mezinárodní politice. Od roku 1921, kdy v platnost vešla ústava, se Lichtenštejnsko řadí mezi konstituční monarchie. Za druhé světové války zůstalo Lichtenštejnsko neutrální. Druhá polovina 20. století znamenala pokračování tendencí z 20. a 30. let a tím bylo pokračování celkové orientace Lichtenštejnska na Švýcarsko.

Hospodářství

Lichtenštejnsko patří k nejbohatším státům světa. Nejdůležitější oblasti jsou strojírenská výroba - přesné stroje, stroje, nástroje, vybavení (Hilti), automobilové komponenty (ThyssenKrupp Presta), zubařské vybavení a potřeby (Ivoclar Vivadent), zpracování potravin (Hilcona Schaan), elektronika (Unaxis Balzers). Pěstují se obilniny a brambory, chová se skot, prasata, ovce.

Obyvatelstvo a náboženství

Většina obyvatel má původ v germánském kmenu Alamani a úředním jazykem je němčina. 1/3 obyvatelstva tvoří občané jiné národnosti, a to především ze Švýcarska, Rakouska, Německa a Itálie.  Zhruba 80 % obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi.

Politický systém

Zajímavosti

  • Lichtenštejnsko je jedinou zemí, která leží celou svou rozlohou v Alpách.
  • Hlavní město Vaduz není vlastně městem, dodnes nemá městská práva.
  • Lichtenštejnská knížata dosud užívají titul vévodů opavských a krnovských.
  • V důsledků sporů o majetek Lichtenštejnů na českém území vládly napjaté vztahy mezi našimi zeměmi až do roku 2009.

Lichtenštejnsko je konstituční monarchie, jeho státní zřízení je knížectví - dědičná konstituční monarchie, jejíž hlavou je úřadující kníže. Spolu s parlamentem jmenuje členy vlády. Otevírá a uzavírá jednání sněmovny, má právo ji rozpustit nebo odročit zasedání. Parlament (Landtag) má 25 poslanců, volených ve dvou okrscích. Výkonným orgánem je vláda v čele s předsedou, jmenovaná knížetem na návrh Zemského sněmu na čtyři roky. Kníže zastupuje stát v mezinárodních záležitostech, ačkoli za většinu politických záležitostí zodpovídá Švýcarsko.

Dovolená a cestování

Do Lichtenštejnska se vydávají hlavně milovníci zimních sportů. Alpy pokrývají tři čtvrtě plochy země, knížectví nabízí řadu malých středisek s velkým množstvím sjezdovek. Nejoblíbenější lyžařskou oblastí a střediskem v zemi je Malbun. Hory jsou protkané velkým množstvím turistických tras, které turisty provedou pro vrcholech i v létě. Se zemí se snoubí řada germánských tradic. Funkensonntag je lichtenštejnská obdoba pálení čarodějnic a odehrává se v údolí Rýna vždy v polovině března.
Hlavním městem země je Vaduz, čisté a upravené město. Je sídlem panovníka a ostatních úřadů. Městu dominuje zámek Vaduz, jehož základní kámen byl položen už ve 13. století. Nejstarší částí města je Städtle, kde se nachází např. místní galerie, v níž jsou umístěna díla známých umělců (např. Rubens, Van Dyk aj.). Za pozornost stojí zámek Gutenberg v Balzersu, památky v Triesenu, Schaanu a Nendelnu, výchozí obce pro treking Schaal a Triesenberg.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy