Kazachstán

27. 7. 2016 14:32
Republika Kazachstán je nezávislá republika, parlamentní demokracie se silným postavením presidenta. Novým hlavním městem je od roku 1997 Astana.
Vlajka Kazachstánu
Vlajka Kazachstánu | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Kazachstán patří mezi nejrozlehlejší země světa. Rozkládá ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskem, na východě s Čínskou lidovou republikou, z jižní strany jsou jeho sousedy Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán, na jihozápadě pak přiléhá ke Kaspickému moři.

Historie

Nejstarší důkazy o osídlení pocházejí z doby kamenné. Oblast měla výborné podmínky pro rozvoj pastevectví. Historikové se domnívají, že první domestikace koně proběhla právě na kazašské stepi. Ve středověku vedla přes zemi tzv. Hedvábná stezka. Vzniklo zde několik významných center obchodu. Ve 13. století vpadl do Kazachstánu Čingischán se svými hordami. Kazachové byli poraženi a oblast se stala součástí Mongolské říše. Oblast byla opět sjednocena v 16. století, kdy vznikl územně velice velký Kazašský chanát.

V 17. století chanát podlehl nájezdům Džungarů, kteří obsadili centrální a východní oblasti země. Carské Rusko začalo obsazovat střední Asii v průběhu 19. století. Kazachstán se stal součástí Ruska v roce 1846. Po přičlenění k říši začaly do země proudit davy osadníků z evropské části ruské říše. To vyvolalo od roku 1916 ozbrojený odpor Kazachů, kteří začali napadat vesnice kolonistů. Po říjnové revoluci v roce 1917 vypukla občanská válka. Území Kazachstánu se dostalo pod kontrolu bolševiků už v roce 1919. Poté přes 300 000 Kazachů odešlo přes hory do sousední Číny.

Základní údaje

Hlavní město: Astana
Rozloha: 2 717 300 km²
Nejvyšší bod: Chan Tengri (7010  m n. m.)
Časové pásmo: +4 až +6
Světadíl: Asie
Počet obyvatel:  17 670 957
Hustota zalidnění: 6, 48 ob. / km²
Jazyk: kazaština, ruština
Národnostní složení: Kazaši (62,5 %), Rusové (21,8 %), Ukrajinci, Uzbeci, Tataři, Ujguři
Náboženství: islám (53 %), křesťanství
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 16. prosince 1991 (nezávislost na Sovětském svazu)
Měna: tenge

Během hladomoru v Rusku v letech 1921 – 1922 zemřelo v oblasti hlady na milión obyvatel. V roce 1925 vznikla autonomní republika a roku 1936 Kazašská sovětská socialistická republika. Mnoho politických vězňů, kulaků a jiných, režimu nepohodlných, lidí skončilo v kazachstánské stepi v pracovním táboře. Na Sibiř a do Kazachstánu byli deportovány na rozkaz Stalina celé národy (krymští Tataři, Němci z Povolží).

Etnické složení Kazachstánu je proto dnes velice pestré. Během druhé světové války vzniklo na území pět divizí, které byly poslány bojovat na východní frontu. Právě zde byla vyzkoušena první sovětská jaderná bomba. V 50. a 60. letech 20. století byly obrovské plochy neobdělávaných pastvin (celiny) přeměny na ornou půdu. Tento projekt měl z Kazachstánu udělat obilnici SSSR. Dopad tohoto projektu na místní ekologickou rovnováhu byl katastrofální. Místní obyvatelé, kteří po staletí žili kočovným životem, byli při kolektivizaci násilně připoutáni k půdě.

V roce 1955 vznikla v Kazachstánu známá kosmická základna Bajkonur. Nacionalistické tendence ožily koncem 80. let. V roce 1986 se konala v Almaty velká demonstrace mladých Kazachů proti vládě. Někteří demonstranti byli zabiti a mnoho jich skončilo ve vězení. Kazachstán vyhlásil nezávislost v roce 1991, když se SSSR rozpadl na 15 nástupnických států. Ze všech 15 vyhlásil Kazachstán svou nezávislost jako poslední. Hlavní městem se stala v roce 1997 Astana, která vystřídala Almaty. Hlavním důvodem bylo položení Almaty v blízkosti hranic s Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Uzbekistánem, kde v té době probíhala občanská válka.

Hospodářství

Kazachstán je průmyslově-zemědělskou zemí s obrovskými zdroji černého uhlí, železných a chromových rud, ropy a dalších nerostných surovin. Většinu území zabírají pouště a polopouště, jen malá část je zalesněna nebo je hospodářsky využívána. Kazachstán byl jednou z obilnic bývalého Sovětského svazu a ještě starší kořeny má v zemi pastevectví.

Obyvatelstvo a náboženství

V Kazachstánu žije  17, 85 mil. obyvatel (duben 2016). V 90. letech v Kazachstánu klesal přirozený roční přírůstek obyvatel, jedním z  faktorů bylo i vystěhovalectví nekazašského etnika (Rusů, Ukrajinců, Němců) do zemí bývalého SSSR a Německa.  V Kazachstánu žije 147 národností a etnických skupin: Kazaši (62,5 %), Rusové (21,8 %), Ukrajinci, Uzbeci, Tataři, Ujguři a další. Kazaši jsou muslimové, obyvatelé evropského původu křesťané.

Politický systém

Republika Kazachstán je nezávislá republika, parlamentní demokracie s výrazným prezidentským režimem. Prezident je hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil. Parlament je nejvyšším orgánem Kazachstánu, který plní zákonodárné funkce. Sestává se ze dvou komor – Senátu a Mažilistu.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • V Kazachstánu se mimo jiné nachází proslulý kosmodrom Bajkonur.

Většinu země tvoří nízko položené plošiny, směrem na východ se krajina zvedá až k vysokému pohoří Altaj, který Kazachstán odděluje od Sibiře, a k Nebeským horám Ťan-šan na hranici s Čínou. V Kazachstánu se nalézá řada dalších významných jezer, jako největší jezero světa Kaspické moře či sladko-slané jezero Balchaš. Za pozornost stojí  někdejší metropole Almaty, Turgenský a Čarynův kaňon, jezera Köl-Say, poutní město Turkestán, někdejší zastávky na hedvábné stezce Otrar a Taraz, starověká nekropole Saků Bes-Šatyr,  kosmodrom Bajkonur, túry v Borovoje a Altaji, Kaspické moře, jezero Balchaš.

 

Právě se děje

Další zprávy