Astana

5. 3. 2015 15:31
Astanu, hlavní město Kazachstánu, lze označit za první město postavené ve 21. století.
Astana, hlavní město Kazachstánu
Astana, hlavní město Kazachstánu | Foto: Thinkstock

Vyrostla uprostřed liduprázdných stepí na řece Išim, ale do dálky se třpytí netradičními budovami podobně jako Las Vegas.

Astana je od roku 1997 hlavním městem Kazachstánu. Nachází se téměř ve středu tohoto státu na řece Išim. Původní ruský název města zněl Akmolinsk a vycházel z ruského výrazu „akmola“, tedy „bílý hrob“. V roce 1961 bylo město přejmenováno na Celinograd podle celin, jejichž obdělávání bylo tehdy hlavní činností. V roce 1991 byl název změněn na kazašské Akmola, později v roce 1998 na Astana, kažašsky tedy „hlavní město“.

Astana - základní informace

Název: Astana
Stát: Kazachstán
Počet obyvatel: 815 000
Rozloha: 710 km²
Nadmořská výška: 347 m.n.m.
Hustota obyvatel: 841 obyv./km²
Náboženství: islám, ruské pravoslaví
Telefonní předvolba: +7 7172

Jako každé město vyrůstající pod sovětskou nadvládou, i zde najdete převážně budovy socialistické výstavby, tedy široké třídy s alejemi stromů. V posledních letech zde však pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva vzniklo několik netradičních budov přibližujících město spíše k moderním metropolím ze skla a lesklých kovů. Z průmyslu se zde daří strojírenským závodům, dále také zemědělství a potravinářství. Ve městě byl českou firmou postaven pivovar, který je současně největší v zemi. Pravdou je, že přesun hlavního města Kazachstánu z již zavedeného města Alma-Ata do tehdy ještě ošuntělé Astany bylo mnohými považováno za bláznovství, během několika let se však Astana přerodilo v naprosto jiné město, často však opět nazýváno jako kosmická stanice uprostřed stepi.

Přeměna města však ještě zdaleka není dokončena, urbanistické plány města jsou navrženy až do roku 2030. Jako nejaktuálnější byl potvrzen projekt „krytého města“, který by nabízel všechny služby pod jednou střechou ze speciálního materiálu, který by neutralizoval výkyvy teplot od 40 do – 40 stupňů, kterými Astana v průběhu roku trpí.  

Historie

Jak již bylo řečeno, Astana nemá příliš dlouhou historii. Na jejím místě založili Rusové v roce 1824 vojenskou pevnost, kterou pojmenovali Akmolinsk. Na jejích základech začalo později vznikat město. V roce 1868 byl Kazachstán připojen k Rusku a právě Akmolinsk se stal jeho administrativním centrem. Ve 30. letech 20. století bylo město pod nadvládou Sovětského svazu stiženo hladomorem.

V polovině 50. let 20. století se z něj stalo hlavní město kraje, který spojil v rámci obdělávání celin (stepí) pět severních oblastí Kazachstánu. V té době se ve městě začalo stavět a došlo ke zlepšení infrastruktury i služeb. V letech 1961 až 1991 se město příznačně jmenovalo Celinograd. Nezávislý Kazachstán byl ustanoven v roce 1990 po rozpadu Sovětského svazu. V roce 1991 bylo Kazašské SSR přejmenováno na Republiku Kazachstán a z Celinogradu se stala Akmola, která byla hlavním městem vyhlášena v roce 1997. V roce 1998 bylo toto hlavní město přejmenováno na Astanu a od té doby zažilo nevídaný rozmach ať už týkající se výstavby, růstu obyvatel či služeb.  

Turistické zajímavosti

Astana - mešita Hazret Sultan
Astana - mešita Hazret Sultan | Foto: Thinkstock

Historické budovy v pravém slova smyslu byste ve městě hledali lupou. Zčásti však za ně můžeme považovat centrální náměstí s hotelem Grand Esil. Ostatní budovy vznikly až po roce 2000 a patří mezi ně nejen moderní mrakodrapy a netradiční budovy poutající pozornost po celém světě, ale také svatostánky různých náboženství. Najdete zde například islámské centrum z roku 2005 skládající se z mešity, medresy a knihovny. Mešita má čtyři 60metrové minarety a vejde se do ní pět tisíc osob. Další mešita byla otevřena v roce 2012 a jmenuje se Hazrat Sultan. Jde o největší mešitu ve Střední Asii otevřenou při příležitosti oslav 14. výroční města.

V roce 2004 byla otevřena největší synagoga v centrální Asii Bejt rachel-chabad Ljubavič, kterou naleznete na břehu řeky Akbulak. Výška stavby je 25 metrů a její výstavba trvala pouhé dva roky. Jak už bylo řečeno, kromě těchto budov zde naleznete mnohé další, které často hraničí s extremismem. Za dominantu města je považována věž Bajterek, která má představovat topol, na který kouzelný pták Sumuruk položil své vejce. Na kouli na vrcholu věže je otisk ruky prezidenta Nazarbajeva.

Nejrozporuplnější pocity sklízí Pyramida míru a souladu architekta Normana Fostera, která byla otevřena v roce 2006. Má být společnou střechou pro různá náboženství a zahrnuje operní dům, muzeum národní kultury, novou univerzitu civilizace, knihovnu a výzkumné centrum. Hlavním posláním budovy na půdorysu 62 x 62 metrů je zřeknutí se násilí a náboženské porozumění. Zajímavá je také budova Chan Šatyr, obří průhledný stan, který je 150 metrů vysoký a byl otevřen v roce 2008.

Počasí

Podnebí v Astaně je kontinentální s horkými léty a studenými zimami. Průměrná denní teplota se v lednu pohybuje okolo – 16 stupňů, v červenci kolem 20 stupňů. Teploty však mohou v létě dosáhnout i 35 stupňů, v zimě pak mohou padat až k – 35 stupňům. Nejdeštivějším měsícem je červenec, kdy spadne okolo 50 mm srážek. O Astaně se říká, že je druhým nejchladnějším hlavním městem na světě, a to po mongolském Ulánbátaru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Zpravodaj Středočeského kraje už nebude vydávat Mafra. Vadil střet zájmů i cena, uvedla hejtmanka

Středočeský kraj vypověděl smlouvu na vydávání zpravodaje Středočech. List vydávala bývalá firma premiéra Andreje Babiše Mafra. Současná hejtmanka Petra Pecková (STAN) krok zdůvodňuje nejen Babišovým střetem zájmů, ale i cenou zakázky. Plánuje proto vypsat nové výběrové řízení. Informoval o tom Deník N.

"Tuto zakázku jsme rozhodně považovali za spornou a vnímali jsme ji jako střet zájmů," řekla Deníku N Pecková. "Jako vedení složené z členů STAN bychom nezadali takto významnou zakázku firmě šéfa naší strany,“ dodala v narážce na propojení své předchůdkyně Jaroslavy Pokorné Jermanové, která je místopředsedkyní hnutí ANO, a majitele Mafry. Firma měla od kraje inkasovat během dvou let téměř 17,7 milionu korun bez DPH, její původní nabízená cena přitom činila 10,6 milionu.

Zdroj: Domácí
Další zprávy