reklama
 
 

Etiopie

7. 3. 2017
Etiopská federativní demokratická republika je vnitrozemský stát nacházející se v Africkém rohu ve východní Africe. Etiopie je nejstarší nezávislou zemí v Africe a druhou zemí v historii, která přijala křesťanství (po Arménii).

Základní charakteristika

Etiopie hraničí s Eritreou, Somálskem, Keňou, Súdánem a Jižním Súdánem. Hlavní město je Addis Abeba.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Addis Abeba
Rozloha: 1 127 127 km²
Nejvyšší bod: Ras Dašen (4620 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Světadíl: Afrika
Počet obyvatel: 102 374 044
Hustota zalidnění: 72 ob. / km²
Jazyk: amharština
Národnostní složení: Oromo 40 %, Amhara a Tigray 32 %, Sidamo 9 %, Shankela a Somali 6 %, Afar 4 %, Gurage 2 %, ostatní 1 %
Náboženství: sunnitský islám (48 %), Etiopská pravoslavná církev (44%), tradiční náboženství a další
Státní zřízení: federativní parlamentní republika
Vznik: 982 př. n. l.
Měna: etiopský birr

Etiopie je známá jako kolébka lidstva, země legend spojená s historií královny ze Sáby, která přišla do Jeruzaléma navštívit moudrého krále Šalamouna. Po návratu porodila Menilika I., který založil v Etiopii šalamounskou dynastii. Axumitské království, které se datuje do doby 300 let př.n.l., bylo velmi silné a kontrolovalo i Jemen. Král Susenyous byl prvním panovníkem, který přijal křesťanství. Pak se dostala k moci dynastie Zagwe a během její vlády bylo postaveno mnoho památek, mezi nejznámější patří skalní kostely Lalibela. V 1. století vznikl v severní Etiopii státní útvar Aksúmské říše, která ve 4. století přijala křesťanství. Spojení s Evropou přerušily v 7. století muslimské výboje.

V roce 1520 navázali kontakt s Etiopií Portugalci a poskytli jí pomoc v dlouhotrvajícím boji proti Turkům a povstaleckým muslimským provinciím na jihovýchodě. V r. 1633 byli všichni jezuitští misionáři vyhnáni. Následovala období oslabení moci vládců - negušů a rozdrobení země. V době mezi 1632 -1667 byl u moci vládce Fassiledas z Gondaru, který pozvedl jak náboženskou, tak i ostatní architekturu v zemi. V moderní historii Etiopie se objevuje několik králů, kteří hráli důležitou roli v rozvoji a sjednocení Etiopie. Mezi nimi lze jmenovat Tewodros II. (Král králů), který se snažil o sjednocení země a odmítl se vzdát Anglii. Sjednocení staré říše dokončil až koncem 19. století císař Menelik II. (1844 - 1913), který založil Addis Abebu. V roce 1890 Italové obsadili Eritreu u pobřeží Rudého moře. V r. 1930 začala za císaře Haile Selassieho (1892 až 1975) modernizace země, byla roku 1935 přerušená italskou okupací. Italové byli s pomocí Britů v r. 1941 vyhnáni a v r. 1950 se Eritrea stala autonomní součástí Etiopie. Zrušení autonomie v r. 1962 vedlo k povstání a ozbrojený odpor Eritrejců trval až do 90. let.

V roce 1974 byl stařičký císař vojenským pučem sesazen a vznikla Prozatímní vojenská správní rada, která zahájila socialistické reformy. Nepokoje pokračovaly a separatistické hnutí v Eritreji a Tigre ještě zesílilo. V letech 1977 - 1980 vpadli Somálci do Ogadenu, vždy byli se sovětskou pomocí vyhnáni. V r. 1984 bránila občanská válka rozsáhlé mezinárodní akci organizované na pomoc obětem katastrofálního sucha na severu země.
V r. 1991 byla marxistická Mengistova vláda konečně svržena volným spojenectvím povstaleckých sil. Eritrejci se svých nároků nevzdali a po referendu v květnu 1993 vyhlásila Eritrea nezávislost. V r. 1994 byly v Etiopii uskutečněny první svobodné volby do ústavodárného shromáždění, které má podle nové ústavy přeměnit zemi ve volnou federaci devíti etnických států. Počátkem r. 1999 opět vypukly boje na hranicích mezi Etiopií a Eritreou.

Hospodářství

Etiopský stát patří mezi nejchudší země světa. Zemědělství je silně závislé na podnebí a je málo modernizované. Průmysl je nevyvinutý a služby nepříliš kvalitní. Dosud špatný stav infrastruktury se díky vládním investicím postupně zlepšuje. Z nerostných surovin má Etiopie k dispozici naleziště soli, zlata, platiny, železné rudy, drahých kamenů, tantalu, mědi. Zatím nevyužitá ložiska ropy a zemního plynu, niklu mramoru a žuly.  Ve větším množství se zatím těží pouze zlato.

Obyvatelstvo a náboženství

Etnicky má Etiopie přes osmdesát různých kultur, hovořících více jak dvěma sty dialekty, které spadají do čtyř lingvistických skupin - kušitské, semitské, omotické a nilotické. Téměř dvě třetiny z 85 milionů obyvatel jsou křesťané, necelá jedna třetina muslimové a několik procent animistů, kteří tvoří etnicky nejbohatší jih země.

Politický systém

Etiopie je federativní republikou s dvoukomorovým parlamentem - Sněmovna lidových zástupců (The House of People´s Representatives)  a Sněmovna federace (The House of the Federation).  Každý z federálních států má svůj parlament (State Council), vládu i prezidenta, avšak pouze s omezenou pravomocí.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Na etiopském území se dochovaly pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus.
  • Etiopie je jedinou zemí v Africe osídlenou původním obyvatelstvem, která nebyla nikdy kolonizována.

V Etiopii jsou k obdivování nejen úchvatné přírodní scenérie a divoká zvěř, země je i kolébkou naší civilizace a kultury. Unikátní jsou chrámy vytesané ve skále a mnoho dalších památek, které zde zanechaly předchozí civilizace. Z přírodních krás jsou nejzajímavější štíty Simenských hor, jedna z nejvyšších hor Afriky Ras Dašen, ale i nejhlubší místo na světě - rozpálená fascinující proláklina Danakil s prskajícími fumaroly a téměř měsíční krajinou. Je jen málo míst na světě, kde se čas zastavil. Na jihu Etiopie žijí zde unikátní kmeny s vlastními zvyky, starobylými řemesly a ohromujícím počtem 85 jazyků s více než 200 dialekty.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama