Zlato, nákup a investice do zlata

13. 9. 2011 16:26
Cena zlata i dalších drahých kovů roste nepřímou úměrou ke stabilitě trhů. Ekonomická krize tak přispěla k prolomení několika historických rekordů cen zlata.
Zlato
Zlato | Foto: Reuters

Zlato je ušlechtilý a velmi kujný kov. Je poměrně měkký, chemicky stálý a relativně těžký (má téměř 19,5krát vyšší hustotu než voda). Představuje ideální investici, takže jeho ceny, stejně jako je tomu u dalších drahých kovů, rostou nepřímou úměrou ke stabilitě trhů. Není tedy divu, že ekonomická krize přispěla k prolomení několika historických rekordů cen zlata.

Stálost a nezničitelnost

V přírodě se obvykle, díky své stálosti (teplota tání je 1064,18 °C) a nevelké reaktivitě, nachází v ryzí formě. Kromě toho je také téměř nezničitelné (proto je také většina současného zlata "recyklovaná"). Rozpustíte ho pouze v několika typech roztoků, ten nejznámější se triviálně nazývá "lučavka královská". Jedná se o směs kyseliny chlorovodíkové a dusičné v poměru 3:1. Používá se k testování pravosti zlata - zlatá stopa, kterou daný předmět zanechá na nerostu zvaném buližník, se pokape tímto roztokem a sleduje se, jak se stopa mění.

Ryzost zlata

Karát v souvislosti se zlatem vypovídá o podílu zlata ve 24 dílech celku - 24karátové - ryzí - zlato je tedy prakticky čisté zlato (99,9% obsah zlata). Někdy se také používá vyjadřování obsahu zlata v tisícinách celku, kdy tedy 24karátovému zlatu odpovídá hodnota 999, 18karátovému zlatu potom 750 a tak dále.

Těžba zlata

Dříve se zlato získávalo zejména rýžováním na ložiscích, která to umožňovala (vzpomeňte si například na filmy o zlaté horečce na Yukonu nebo zfilmované "Mayovky"). Dnes jsou však už prakticky všechna tato ložiska vytěžena, proto přichází na řadu další způsoby těžby.

Samotná těžba zlata je poměrně nešetrná - hornina se namele, aby se během následného loužení dostal roztok k co největšímu množství zlatých zrnek.

Loužení samotné se často provádí roztokem alkalických kyanidů, který se nechává probublávat vzdušným kyslíkem. Po těžbě, ať už jako její důsledek nebo proto, že došlo k jejich vyplavení z těžené horniny potom na lokalitě zůstávají kyanidy, těžké kovy nebo arzen.

Největší množství zlata se skrývá v mořích a oceánech, neexistuje však žádný efektivní způsob, jak ho z vody získat.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy