Sporný projekt nazvaný sKarta, oficiálně karta sociálních systémů, definitivně skončí v dubnu 2014. Zhruba 277 tisíc lidí, kteří si obvykle nechtěnou kartu ze strachu před zastavením sociálních dávek převzali, se ale nemusí obávat složitého zařizování na úřadech. Kartu nemusí nikam odnášet a ve většině případů nebudou muset hlásit ani změnu preferovaného způsobu výplaty.
Úřad práce poslal na konci roku 2013 všem lidem, kteří sociální dávky pobírají přes sKartu, dopis s podrobnými informacemi.
Nejsnadnější situaci má zhruba devadesát procent držitelů sKaret, kteří ji aktivně nevyužívají a peníze si nechávají přeposílat na vlastní bankovní účet. Těch se změny nedotknou. Na účtech u úřadů práce proběhnou pouze technické změny, které by se navenek nijak viditelně projevit neměly. Nejpozději od dubna 2014 tak budou dostávat peníze na svůj účet přímo a nikoli přes ,,virtuální" účet sKarty v České spořitelně.
Změny se nikterak nedotknou ani lidí, kteří sice sKartu vlastní, ale jejím prostřednictvím už žádné dávky nepobírají. V tomto případě není nutné úřadům práce cokoli oznamovat.
S úřady práce budou naopak muset komunikovat ti držitelé sKaret, kteří s ní aktivně čerpají dávky - přes výběry v bankomatech a platby v obchodech - a nechtějí od dubna čerpat dávky přes poštovní poukázky. Kdo sKartu aktivně využívá a chce v budoucnu dávky dostávat na účet, tomu úředníci vzkazují, že to má nahlásit na svém úřadu práce do konce ledna 2014.
Průkazy pro zdravotně postižené
Pro lidi se zdravotním postižením, kterým slouží speciální sKarta zároveň jako průkaz OZP, je klíčový konec dubna. K 30. dubnu 2014 totiž skončí platnost všech těchto průkazů, bez ohledu na to, že na průkazce bude uvedena delší platnost.
V současnosti má tuto speciální sKartu takřka 25 tisíc lidí, kteří si budou muset na úřad práce přijít pro nový průkaz s platností do konce roku 2015. Za vystavení nového dokladu nebudou nic platit.
,,Konkrétně v tomto případě doporučujeme držitelům speciálních sKaret návštěvu úřadů práce až po Novém roce. Obecně ale radíme lidem, aby nenechávali vše až na poslední chvíli a vyhnuli se tak zbytečnému a dlouhému čekání ve frontách," radí Marie Bílková.
Projekt sociálních karet
Podle původních plánů exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 mělo mít sKartu zhruba 900 tisíc lidí. Mělo jít o všechny příjemce takzvaných nepojistných sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti a zdravotně postižené.
Zejména kvůli organizačním komplikacím na úřadech i sílící kritice projektu však byla rychlost vydávání sKaret mnohem nižší. Přestože jen 4190 lidí našlo - po varovném dopisu z Úřadu práce - odvahu sKartu výslovně odmítnout, další tisíce lidí její převzetí oddalovaly, a karty tak zůstaly neaktivní.
Projekt měl původně odstartovat v lednu 2012, kvůli přezkoumávání zakázky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a nedostatečné přípravě ze strany ministerstva začaly úřady práce vydávat sKartu prakticky až od začátku loňského září. sKartu kritizovali ombudsman, Národní rada osob se zdravotním postižením, Úřad pro ochranu osobních údajů, opozice a postupně i někteří koaliční poslanci, kteří ji původně podpořili.
Zavedení sociálních karet prosadili bývalý ministr Jaromír Drábek a jeho první náměstek Vladimír Šiška. Oficiálním cílem projektu bylo ušetřit provozní výdaje při výplatě dávek (hlavně za složenky, poštovné, bankovní poplatky a práci s hotovostí na úřadech) a omezit zneužívání dávek (to ale nakonec karty v praxi zatím nedokážou).
Když se na jaře 2013 vyjádřil pro zrušení sKaret jako "nejméně špatné ze špatných možností" i tehdejší premiér Petr Nečas z ODS, trvala na pokračování projektu už jen TOP 09. Podle Drábka měly sKarty - pokud by se projekt rozběhl v plném rozsahu - ušetřit státu čtvrt miliardy korun ročně.
