Sociální karta sKarta, zrušení sKarty

Aktualizováno 3. 1. 2014 16:30
Sporný projekt nazvaný sKarta, oficiálně karta sociálních systémů, definitivně skončí v dubnu 2014.
sKarta
sKarta | Foto: Aktuálně.cz

Sporný projekt nazvaný sKarta, oficiálně karta sociálních systémů, definitivně skončí v dubnu 2014. Zhruba 277 tisíc lidí, kteří si obvykle nechtěnou kartu ze strachu před zastavením sociálních dávek převzali, se ale nemusí obávat složitého zařizování na úřadech. Kartu nemusí nikam odnášet a ve většině případů nebudou muset hlásit ani změnu preferovaného způsobu výplaty.

Úřad práce poslal na konci roku 2013 všem lidem, kteří sociální dávky pobírají přes sKartu, dopis s podrobnými informacemi.

Nejsnadnější situaci má zhruba devadesát procent držitelů sKaret, kteří ji aktivně nevyužívají a peníze si nechávají přeposílat na vlastní bankovní účet. Těch se změny nedotknou. Na účtech u úřadů práce proběhnou pouze technické změny, které by se navenek nijak viditelně projevit neměly. Nejpozději od dubna 2014 tak budou dostávat peníze na svůj účet přímo a nikoli přes ,,virtuální" účet sKarty v České spořitelně.

Změny se nikterak nedotknou ani lidí, kteří sice sKartu vlastní, ale jejím prostřednictvím už žádné dávky nepobírají. V tomto případě není nutné úřadům práce cokoli oznamovat.

S úřady práce budou naopak muset komunikovat ti držitelé sKaret, kteří s ní aktivně čerpají dávky - přes výběry v bankomatech a platby v obchodech - a nechtějí od dubna čerpat dávky přes poštovní poukázky. Kdo sKartu aktivně využívá a chce v budoucnu dávky dostávat na účet, tomu úředníci vzkazují, že to má nahlásit na svém úřadu práce do konce ledna 2014.

Průkazy pro zdravotně postižené

Pro lidi se zdravotním postižením, kterým slouží speciální sKarta zároveň jako průkaz OZP, je klíčový konec dubna. K 30. dubnu 2014 totiž skončí platnost všech těchto průkazů, bez ohledu na to, že na průkazce bude uvedena delší platnost.

V současnosti má tuto speciální sKartu takřka 25 tisíc lidí, kteří si budou muset na úřad práce přijít pro nový průkaz s platností do konce roku 2015. Za vystavení nového dokladu nebudou nic platit.

,,Konkrétně v tomto případě doporučujeme držitelům speciálních sKaret návštěvu úřadů práce až po Novém roce. Obecně ale radíme lidem, aby nenechávali vše až na poslední chvíli a vyhnuli se tak zbytečnému a dlouhému čekání ve frontách," radí Marie Bílková.

Projekt sociálních karet

Podle původních plánů exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 mělo mít sKartu zhruba 900 tisíc lidí. Mělo jít o všechny příjemce takzvaných nepojistných sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti a zdravotně postižené.

Zejména kvůli organizačním komplikacím na úřadech i sílící kritice projektu však byla rychlost vydávání sKaret mnohem nižší. Přestože jen 4190 lidí našlo - po varovném dopisu z Úřadu práce - odvahu sKartu výslovně odmítnout, další tisíce lidí její převzetí oddalovaly, a karty tak zůstaly neaktivní.

Projekt měl původně odstartovat v lednu 2012, kvůli přezkoumávání zakázky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a nedostatečné přípravě ze strany ministerstva začaly úřady práce vydávat sKartu prakticky až od začátku loňského září. sKartu kritizovali ombudsman, Národní rada osob se zdravotním postižením, Úřad pro ochranu osobních údajů, opozice a postupně i někteří koaliční poslanci, kteří ji původně podpořili.

Zavedení sociálních karet prosadili bývalý ministr Jaromír Drábek a jeho první náměstek Vladimír Šiška. Oficiálním cílem projektu bylo ušetřit provozní výdaje při výplatě dávek (hlavně za složenky, poštovné, bankovní poplatky a práci s hotovostí na úřadech) a omezit zneužívání dávek (to ale nakonec karty v praxi zatím nedokážou).

Když se na jaře 2013 vyjádřil pro zrušení sKaret jako "nejméně špatné ze špatných možností" i tehdejší premiér Petr Nečas z ODS, trvala na pokračování projektu už jen TOP 09. Podle Drábka měly sKarty - pokud by se projekt rozběhl v plném rozsahu - ušetřit státu čtvrt miliardy korun ročně.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy