Doplňkové penzijní spoření jako třetí pilíř důchodů

Aktualizováno 1. 3. 2017 0:00
Doplňkové penzijní spoření neboli třetí pilíř důchodového systému je nový název pro penzijní připojištění. Jde o způsob spoření na stáří, podporovaný státem formou příspěvků a daňových úlev.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Doplňkové penzijní spoření neboli třetí pilíř důchodového systému je nový název pro penzijní připojištění. Jde o způsob spoření na stáří, podporovaný státem formou příspěvků a daňových úlev. Cílem je získat další zdroj příjmů v důchodovém věku vedle státního důchodu, jehož výše má kvůli stárnutí populace klesat.

Vstup do penzijního připojištění je dobrovolný, případná účast nemá vliv na výši státního důchodu z takzvaného průběžného pilíře.

Základem spoření jsou pravidelné měsíční příspěvky. K tomu, co účastník spoření zaplatí ze svého, náleží státní podpora.

Kromě toho lze získat i příspěvek na penzijní připojištění jako benefit od zaměstnavatele. Díky daňovým úlevám je to výhodnější, než kdyby zaměstnanci o stejnou částku zvýšil mzdu.

Další zhodnocení slibují penzijní fondy díky podílu na jejich ročním zisku. Penzijní fondy však dosud v praxi dosahovaly jen minimálních výnosů - je to důsledek přísné regulace, která jim neumožňuje riskantnější investice.

Po startu důchodové reformy od roku 2013 se systém penzijního připojištění stal takzvaným třetím pilířem, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.

Současní účastníci byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré současné výhody, například každoroční garance návratnosti vložených prostředků, a státní příspěvek.

Noví účastníci už nemohou vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty dostaly větší možnosti pro investování. Mohou tak dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.

Zpřísnila také pravidla pro státní podporu penzijního připojištění. Tu od roku 2013 dostává jen ten, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Dříve stačilo pro minimální státní podporu ukládat 100 korun měsíčně.

Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvýšila ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvýšila hranice pro jeho získání - dříve šlo maximum od státu získat za 500 korun, od roku 2013 je k tomu zapotřebí dvojnásobná úložka.

Od roku 2013 se změnila také pravidla pro odečet zaplacených příspěvků od daňového základu.

Do konce roku 2012 platilo, že si lze odečíst roční příspěvky v rozmezí od 6 do 18 tisíc. Prvních šest tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou "odměnil" přímým příspěvkem.

Od roku 2013 si tato možnost posunula do rozmezí od 12 do 24 tisíc korun. Stát totiž začal odměňovat přímým příspěvkem měsíční úložku až do tisíce korun, což za rok dělá 12 tisíc korun.

Maximální možný odečet se sice nezměnil, ale možnost jeho využití se posunula směrem k větším měsíčním úložkám.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Dozorující státní zástupce v kauze Čapí hnízdo podle Vrchního státního zastupitelství pochybil

Dozorující státní zástupce v kauze Čapí hnízdo podle Vrchního státního zastupitelství pochybil, když bezodkladně nereagoval na nové informace týkající se možného výslechu svědků. Tímto pochybením došlo podle Vrchního státního zastupitelství k průtahům v trestním řízení. S informací přišla Česká televize.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zpravodaj Středočeského kraje už nebude vydávat Mafra. Vadil střet zájmů i cena, uvedla hejtmanka

Středočeský kraj vypověděl smlouvu na vydávání zpravodaje Středočech. List vydávala bývalá firma premiéra Andreje Babiše Mafra. Současná hejtmanka Petra Pecková (STAN) krok zdůvodňuje nejen Babišovým střetem zájmů, ale i cenou zakázky. Plánuje proto vypsat nové výběrové řízení. Informoval o tom Deník N.

"Tuto zakázku jsme rozhodně považovali za spornou a vnímali jsme ji jako střet zájmů," řekla Deníku N Pecková. "Jako vedení složené z členů STAN bychom nezadali takto významnou zakázku firmě šéfa naší strany,“ dodala v narážce na propojení své předchůdkyně Jaroslavy Pokorné Jermanové, která je místopředsedkyní hnutí ANO, a majitele Mafry. Firma měla od kraje inkasovat během dvou let téměř 17,7 milionu korun bez DPH, její původní nabízená cena přitom činila 10,6 milionu.

Zdroj: Domácí
Další zprávy