Penzijní připojištění, státní příspěvek

Aktualizováno 1. 3. 2021 21:51
Penzijní připojištění je forma spoření na stáří, podporovaná státem formou příspěvků a daňových úlev.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Doplňkové penzijní spoření je nový název pro penzijní připojištění, označované také jako třetí pilíř penzijního systému. Tento způsob spoření na stáří podporuje stát formou příspěvků a daňových úlev. Cílem je získat další zdroj příjmů v důchodovém věku vedle státního důchodu, jehož výše má kvůli stárnutí populace klesat.

Vstup do penzijního připojištění je dobrovolný, případná účast nemá vliv na výši státního důchodu z takzvaného průběžného pilíře.

Základem spoření jsou pravidelné měsíční příspěvky. K tomu, co účastník spoření zaplatí ze svého, náleží státní podpora.

Kromě toho lze získat i příspěvek na penzijní připojištění jako benefit od zaměstnavatele. Díky daňovým úlevám je to výhodnější, než kdyby zaměstnanci o stejnou částku zvýšil mzdu.

Další zhodnocení slibují penzijní fondy díky podílu na jejich ročním zisku. V praxi ale dosud dosahovaly jen minimálních výnosů - je to důsledek přísné regulace, která jim neumožňovala riskantnější investice.

Třetí pilíř důchodů

Systém penzijního připojištění funguje i po startu důchodové reformy od roku 2013. Stal se takzvaným třetím pilířem, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.

Současní účastníci byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré současné výhody, například každoroční garance návratnosti vložených prostředků, a státní příspěvek.

Noví zájemci už mohou vstupovat jen do takzvaných účastnických fondů. Ty dostaly větší možnosti pro investování a mohou tedy dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.

Státní podpora penzijního připojištění

Zpřísnila také pravidla pro státní podporu penzijního připojištění. Od roku 2013 ji dostane jen ten, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Dříve stačilo pro minimální státní podporu ukládat 100 korun měsíčně.

Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvýšila ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvýšila hranice pro jeho získání - dříve šlo maximum od státu získat za 500 korun, od roku 2013 je k tomu zapotřebí dvojnásobná úložka.

Odpočet penzijního připojištění od základu daně

Zaplacené příspěvky si lze odečíst od základu daně. Limit pro tento odpočet stoupá - počínaje příjmy za rok 2017 - na dvojnásobek, tedy na 24 tisíc korun ročně.

V praxi si tak lze odečíst příspěvky v rozmezí od 12 do 36 tisíc korun. Prvních dvanáct tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou "odměnil" přímým příspěvkem.

Na samotném penzijním připojištění (doplňkovém penzijním spoření) tak člověk může dostat od státu až 6360 korun za rok (součet daňové úlevy a státního příspěvku).

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 4 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy