Čerpání dovolené a nárok na dovolenou

Aktualizováno 22. 4. 2020 6:36
Výměra dovolené činí za standardních podmínek nejméně čtyři týdny v kalendářním roce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Viktor Vondra

Výměra dovolené činí za standardních podmínek nejméně čtyři týdny v kalendářním roce. Pro určité skupiny zaměstnanců stanoví zákoník práce vyšší základní výměru. Nárok na delší než čtyřtýdenní dovolenou může vyplynout také z pracovní nebo kolektivní smlouvy.

Podle zákoníku práce platí základní pravidlo, že termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Ideální je samozřejmě dohoda.

Firma přitom musí přihlížet "k oprávněným zájmům zaměstnance". Zákon sice tyto zájmy blíže neupřesňuje, nicméně jistě mezi ně patří nejen nárok na zotavení alespoň jednou za rok, ale také třeba zájem vybrat si alespoň část během letních prázdnin, pokud má děti ve školním věku.

Zaměstnanec má nárok na alespoň dva týdny dovolené vcelku, nedohodne-li se jinak.

Jenže zákoník současně umožňuje "přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele". Nelze přitom říci, že by zájmy zaměstnance měly přednost.

Pokud jde o "naléhavé provozní důvody", nemusí dokonce firma umožnit čerpání dovolené v daném roce vůbec (převede se mu do dalšího). Ani tyto důvody nejsou podrobněji definovány, nicméně při podezření na zneužití práva si lze stěžovat u inspektorátů práce.

Termín dovolené musí zaměstnavatel určit či potvrdit písemně alespoň 14 dnů předem. Samozřejmě i zde je možné dohodnout jiný postup.

V dohodě s odbory může zaměstnavatel určit také hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nutné z provozních důvodů. Nesmí však přesáhnout dva týdny.

Zaměstnavatel je pánem také při přerušení nebo zrušení už odsouhlasené dovolené. Musí však zaměstnanci nahradit vzniklé náklady, například storno zájezdu nebo dopravu.

Pravidla pro vyčerpání zbytku dovolené upřednostňují skutečné čerpání dovolené, a tedy odpočinek zaměstnance. Zákoník proto více než v minulosti omezuje proplácení nevyčerpaného volna.

I nadále ale platí, že zbytek nevyčerpané dovolené lze v praxi převést do následujícího roku a vyčerpat do jeho konce, pokud se na tom obě strany shodnou. Například dovolenou za rok 2018 si tedy zaměstnanec musel vybrat do konce roku 2019.

Proplacení nevyčerpané dovolené je možné prakticky jen při ukončení pracovního poměru.

Podrobnější pravidla k vybírání zbytku či převádění nevyčerpané dovolené najdete v tomto článku.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy