Ústav pro studium totalitních režimů

10. 4. 2013 14:30
Ústav pro studium totalitních režimů je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání totalitních režimů v Československu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Ústav pro studium totalitních režimů je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání totalitních režimů v Československu – nacismu a komunismu. Instituce byla ustavena k 1. srpnu 2007 zákonem č. 181/2007 Sb. Po několikaměsíční přípravné fázi začal Ústav fungovat od 1. února 2008.

Orgány ÚSTR jsou Rada ústavu a ředitel ústavu. Rada Ústavu pro studium totalitních režimů je jeho výkonným orgánem, skládá se ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky, jejich funkční období je pětileté.

Prvním ředitelem Ústavu se stal Pavel Žáček. V roce 2010 byl do jeho čela zvolen Jiří Pernes, kterého však Rada po měsíci sesadila kvůli podezření z plagiátorství. Řízením ústavu byl dočasně pověřen Zdeněk Hazdra a ještě téhož roku byl zvolen nový ředitel. Stal se jím Daniel Herman.

S jeho činností však Rada nebyla spokojena, a proto ho v dubnu 2013 odvolala z funkce. Do čela Ústavu byla následně zvolena Pavla Foglová.

Radní Hermanovi vyčítali zejména nekoncepčnost ústavu, chaotičnost při zadávání grantů, digitalizaci archivu i personální politiku. Ze členů Rady se za Hermana postavila pouze Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů. Část zaměstnanců zorganizovala proti jeho odvolání protest, jelikož podle nich stojí za vším snahy o politizaci celého Ústavu.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy