reklama
 
 

Protiromské demonstrace

21. 8. 2013 13:36
Několik posledních let byly v České republice zaznamenány silné protiromské nálady. Konflikty mezi bílou většinou a romskou menšinou vedou často k demonstracím, pochodům a protestům.

Vztah Čechů k romské národnostní menšině představuje jeden ze zásadních společenských problémů, na který upozorňují lidsko-právní organizace. Ve výroční zprávě z roku 2013 Amnesty International upozorňovalo na problém segregace romských školáků, útoky na romské obyvatele a jejich vystěhovávání.

Nelehké řešení problémů komplikuje řada okolností včetně eskalace znepřátelených vztahů v určitých regionech, kde dochází k protiromským demonstracím. Kromě toho vládní agentura pro sociální začleňování v roce 2013 přišla s analýzou, podle níž média napomáhají stereotypizaci Romů, zvlášť v souvislosti s kriminalitou.

Etnické nepokoje označila za vážné ohrožení státu také BIS, která ve své zprávě v roce 2013 upozornila na skutečnost, že protiromské nálady už nejsou jen záležitostí vymezené skupiny pravicových extremistů, ale aktivně se projevuje i u běžného obyvatelstva, které se účastní demonstrací.

V neděli 7. října 2012 se v Praze uskutečnil první pochod romské hrdosti Roma Pride. Cílem bylo upozornit na souvislosti, které začínají u nefunkční integrační politiky a končí kriminalitou v okolí ghett.

Srpnové protesty napříč republikou

V sobotu 24. srpna 2013 v pěti krajích ČR proběhly protiromské demonstrace iniciované extremisty pod názvem Společně proti cikánskému teroru a policejní brutalitě. Mezi místy konání byly České Budějovice, Plzeň, Duchcov, Jičín a Ostrava. Právě v Ostravě dříve oznámili konání pochodu Romové, a tak museli extremisté své plány pozměnit na jinou trasu, nicméně bylo tamní shromáždění nejpočetnější.

Na mnoha místech se spolu s tímto objevili odpůrci rasismu.

Celkem se o tomto dni účastnilo protiromských demonstrací kolem 2 000 lidí, policie jich přes sto pozatýkala. Pořadatelé očekávali spíš deseti tisíce. Nízká účast může být příznakem slábnutí nebo rozkolu přízně k ultrapravicovým skupinám.

České Budějovice

Problémy odstartovaly na sídlišti Máj, na němž se vytvořila jedna ze sociálně vyloučených lokalit. Dne 21. června došlo k dětskému sporu na pískovišti, do něhož se posléze zapojili dospělí, a to podle některých čísel až v počtu jednoho sta. Následující víkend se pak na českobudějovickém náměstí konala demonstrace, po jejímž skončení se ulice Máje staly dějištěm nepokojů, při nichž zasahovala policie, která nakonec zadržela tři desítky lidí.

Protestní situace se opakovala během dalších víkendů.

Duchcov

Došlo zde k incidentu 18. května, při němž pětice Romů napadla mladý manželský pár vracející se z diskotéky. Žena přitom byla povalena na zem a bita, policie jednání hodnotila jako pokus o ublížení na zdraví. Na konci května došlo k prvním demonstracím na náměstí, kterého se účastnily řádově stovky lidí, z nichž se kolem 300 posléze vydalo směrem k místu, kde tamní Romové bydlí.

Do města se pak 22. června sjely i stovky příznivců Dělnické strany sociální spravedlnosti, kteří se při protestním průvodu pokoušeli překonat policejní kordon, aby se dostali ke skupinám Romů, a tak se dopustili v několika případech činu napadení úřední osoby a výtržnictví.

Vítkov

Historie Vítkova začíná v roce 2009, kdy došlo k známému žhářskému útoku, při němž útočníci vhodili do domu s devíti obyvateli zápalné lahve, které vážně zranily tři lidi, mezi nimiž byla i dvouletá dívka Natálka. Soud čtveřici mužů vyměřil tresty mezi 20 a 22 roky za rasově motivovaný pokus o vraždu a poškozování cizí věci. Dva z nich nakonec podali stížnost až k Ústavnímu soudu.

Pravicoví radikálové v tomto městě naposledy demonstrovali začátkem srpna 2013. Ze tří set lidí byli tři jedinci zadrženi a vedle toho pak zabaveno dvě desítky zbraní. Ten samý den se ve Vítkově konal také Happening pro dobré soužití pořádaný Stranou rovných příležitostí, kterého se účastnili Romové a kam se radikálové chtěli také dostat.

Tanvald

Na Nový rok došlo ke konfliktu muže se dvěma romskými mladíky, přičemž jednoho z nich zastřelil a druhého zranil. O týden později se konal pohřeb, jehož součástí byl i pietní protest rodinných přátel a podporovatelů, který nenarušil žádný incident.

Policejní vyšetřování nicméně došlo k závěru, že k zabití došlo v sebeobraně a že byl muž mladíky napaden.

Přednádraží

Ghetto v Ostravě-Přívoze se stalo místem zájmu v srpnu. Do čtvrtého tohoto měsíce měli obyvatelé vyklidit zdejší obytné prostory, ale nařízení stavebního úřadu nerespektovalo přes sto lidí, velká část z nich romské národnosti, kteří bojovali proti bourání těchto domů. Snažili se o částečné opravy budov, čímž by odstranili úřadem vytýkané závady.

V prostorách uvnitř staveb mělo být podle úředníků životu nebezpečno (nebezpečná konstrukce, hygienické podmínky) a majitel Domů Přednádraží Oldřich Roztočil měl problém dohodnout vystěhování s lidmi, kteří neměli prostředky na nové bydlení a museli se zadlužit, aby mohli být na ubytovnách.

Poslední obyvatelé nakonec místo opustili v červenci 2013.

Břeclav

Protagonistou události z 15. dubna byl patnáctiletý mladík, kterého měli surově zbít Romové tak, že přišel o ledvinu. Jak ale vyšetřování po měsíci ukázalo, zranění si chlapec způsobil sám pádem ze zábradlí v bytovém domě a strach z postoje matky ho vedl ke lži. Kauza byla v listopadu podmíněně odložena s tím, že chlapec musí vykonat 20 hodin veřejně prospěšných prací.

Nicméně se mezitím v městě uskutečnilo několik silných protiromských protestů, které způsobilo vyfabulované obvinění. Jedna demonstrace proběhla další neděli 22. dubna, které se účastnilo kolem 2000 lidí. Ohledně pořádání akce panovaly nejasnosti, protože jednak ji iniciovala Dělnická mládež, jednak vzešla z okruhu rodinných přátel.

Šluknov

Ve Šluknovském výběžku došlo k dvěma zásadním událostem, které na severu Čech odstartovaly řadu protiromských bouří. V Novém Boru napadli 7. srpna tři Romové mačetami obsluhu a hosty, 21. srpna pak v Rumburku dvě desítky Romů napadly šestičlennou skupinu. Další incidenty se objevily přímo ve Šluknově a ve Varnsdorfu. Velká demonstrace lidí z těchto lokalit připadla na 10. září, při níž pomáhalo několik stovek policistů a policejní zásah přišel na tři miliony korun. Pořádková jednotka pak na severu setrvala další dva týdny.
V říjnu se uskutečnila také velký protestní pochod v Ústí nad Labem, na němž bylo 300 až 400 lidí.

21. 8. 2013 13:36

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama