Břeclav

11. 8. 2014 12:07
Břeclav, okresní město v Jihomoravském kraji, je důležitou dopravní křižovatkou evropského významu.
Zdroj: Wikimedia Commons,
Zdroj: Wikimedia Commons, | Foto: Externí

Břeclav leží na řece Dyji. Nachází se poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem.

Historie:

První písemná zmínka o Břeclavi pochází z roku 1046. Své jméno získala po knížeti Břetislavovi, který zde v 11. století postavil pohraniční hrad. Ten často měnil svého majitele a v letech 1426-1434 v něm dokonce sídlila husitská posádka.

Základní údaje

Rozloha: 77,11 km²

Počet obyvatel: 24 925

Kraj: Jihomoravský

Okres: Břeclav

Starosta: Oldřich Ryšavý (ČSSD)

PSČ: 690 02

Městečko získali v 16. století Žerotínové, kteří hrad přestavili na renesanční sídlo, jemuž však zůstala vojenská funkce pohraničního hradu, jelikož po bitvě u Moháče (1526) se Morava stala terčem tureckých najezdů. Turci se velmi často spojovali s odbojnými uherskými magnáty, kteří bojovali proti Habsburkům. Břeclav tak musela čelit útokům a nelítostnému drancování.

Pustošení vyvrcholilo za třicetileté války (1618 až 1648), kdy byla Břeclav téměř zničena. Poválečná obnova byla zdlouhavá, jelikož se i ve druhé polovině 17. století na Břeclavsku válčilo s Turky. Ani v 18. století se Břeclav nevyhnula válečným střetům. Obcí prošli například Prusové během válek o dědictví rakouské (1740 až 1748).

Zlom nastal až v 19. století, které Břeclavi přineslo nebývalý rozkvět. Když se v roce 1836 začala stavět železniční dráha z Vídně na Břeclav a dále na Brno a Olomouc, znamenalo to pro obec počátek nebývalého rozvoje. První vlak do Břeclavi přijel 6. března 1839. Železnice sem záhy přivedla nové obyvatele a umožnila vznik celé řady potravinářských a dřevařských závodů. V roce 1872 byla Břeclav povýšena na město.

Již na konci 19. století se město potýkalo s národnostními konflikty mezi Čechy a Němci. Na konci první světové války se břeclavští Češi okamžitě přihlásili k nově vznikající Československé republice. Trvalo to však až do 10. listopadu 1918, než se situace uklidnila a vedení města přešlo do českých rukou.

V roce 1920 bylo k Československu připojeno Valticko, část Dolních Rakous v okolí Břeclavi. V roce 1938 však toto území i s Břeclaví přešlo do rukou nacistického Německa. Za druhé světové války byla Břeclav v roce 1944 bombardována. Po válce bylo město i celé pohraničí vráceno Československu a do Břeclavi přišlo nové české obyvatelstvo.

V období po roce 1948 byl v Břeclavi systematicky budován chemický, strojírenský a dřevařský průmysl, čímž mělo dojít ke změne původně jednostranné orientace na průmysl potravinářský.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

I když v samotné Břeclavi není mnoho památek, město má rozhodně co nabídnout. Slouží především jako výchozí bod pro výlety do blízkého okolí jižní Moravy.

Zdroj: Wikimedia Commons
Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Externí

Nedaleko Břeclavi se nachází například Lednicko-valtický areál zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO nebo významné staroslovanské hradiště Pohansko. Dominantou města je zámek přebudovaný za vlády Lichtenštejnů do podoby umělé zříceniny. Mezi další památky patří synagoga z roku 1868 nebo farní kostel sv. Václava z roku 1995, moderní stavba, která nahradila původní kostel zničený v roce 1944.

Břeclav nabízí také kulturní vyžití. Každoročně se zde konají Břeclavské svatováclavské slavnosti, tradiční krojované hody, přehlídka cimbálových muzik Hudecké dny nebo pivní slavnosti.

Instituce v Břeclavi:

Městský úřad Břeclav tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Okresní soud v Břeclavi se nachází v ulici Jana Palacha. Odvolacím soudem je Krajský soud v Brně.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Břeclavi se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Břeclavi kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Muž, jenž v březnu útočil v salonech v Georgii, se přiznal ke čtyřem vraždám

Muž obviněný z březnového zastřelení osmi lidí v masážních a kosmetických salónech v okolí Atlanty v americkém státě Georgia se v úterý přiznal ke čtyřem vraždám. Šest z osmi obětí byly ženy asijského původu. Informovala o tom agentura Reuters.

K tomu, že v polovině března zavraždil čtyři lidi v lázeňském salonu v okrese Cherokee asi 64 kilometrů severně od Atlanty, se Robert Aaron Long přiznal u soudu. Potvrdil také, že souhlasí s doporučením, aby byl v souvislosti s těmito vraždami odsouzen k čtyřem navazujícím doživotním trestům bez možnosti předčasného propuštění a dalším 35 letům na základě dalších bodů obžaloby.

Jeho oběti v okrese Cherokee byly identifikovány jako 33letá Delaina Ashley Yaunová, 54letý Paul Andre Michels, 49letá Xiaojie Yanová a 44letá Daoyou Fengová.

Long byl také obžalován z vražd dalších čtyř žen v okrese Fulton, kde se nachází Atlanta. Prokurátorka Fani Willisová uvedla, že Long na ženy v Atlantě cílil kvůli jejich rase, pohlaví a původu. Navrhne, aby byl odsouzen k trestu smrti.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Uvedl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Dálnici D1 uzavřela na Přerovsku nehoda dodávky a kamionu, jeden z řidičů zemřel

Na nájezdu na dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku se v úterý odpoledne ve směru na Ostravu srazila dodávka s nákladním autem. Jeden z řidičů zemřel, komunikace byla bezmála tři hodiny uzavřena. Nájezd na dálnici už je v obou směrech průjezdný. Okolnosti nehody se vyšetřují, sdělila před 16:30 mluvčí policie Miluše Zajícová.

Nehoda se stala kolem 13:30 na nájezdu na D1 pod dálničním mostem ve směru na Ostravu. "Při nehodě došlo k úmrtí řidiče jednoho z vozidel," uvedla Zajícová. Nájezd z D1 směrem na Lipník nad Bečvou je již zprůjezdněn, nájezd na D1 ve směru na Olomouc i Ostravu je průjezdný v jednom jízdním pruhu. "Žádáme projíždějící řidiče, aby byli při jízdě daným úsekem opatrní a obezřetní," uvedla Zajícová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy