Břeclav leží na řece Dyji. Nachází se poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem.
Historie:
První písemná zmínka o Břeclavi pochází z roku 1046. Své jméno získala po knížeti Břetislavovi, který zde v 11. století postavil pohraniční hrad. Ten často měnil svého majitele a v letech 1426-1434 v něm dokonce sídlila husitská posádka.
Základní údaje
Rozloha: 77,11 km²
Počet obyvatel: 24 925
Kraj: Jihomoravský
Okres: Břeclav
Starosta: Oldřich Ryšavý (ČSSD)
PSČ: 690 02
Městečko získali v 16. století Žerotínové, kteří hrad přestavili na renesanční sídlo, jemuž však zůstala vojenská funkce pohraničního hradu, jelikož po bitvě u Moháče (1526) se Morava stala terčem tureckých najezdů. Turci se velmi často spojovali s odbojnými uherskými magnáty, kteří bojovali proti Habsburkům. Břeclav tak musela čelit útokům a nelítostnému drancování.
Pustošení vyvrcholilo za třicetileté války (1618 až 1648), kdy byla Břeclav téměř zničena. Poválečná obnova byla zdlouhavá, jelikož se i ve druhé polovině 17. století na Břeclavsku válčilo s Turky. Ani v 18. století se Břeclav nevyhnula válečným střetům. Obcí prošli například Prusové během válek o dědictví rakouské (1740 až 1748).
Zlom nastal až v 19. století, které Břeclavi přineslo nebývalý rozkvět. Když se v roce 1836 začala stavět železniční dráha z Vídně na Břeclav a dále na Brno a Olomouc, znamenalo to pro obec počátek nebývalého rozvoje. První vlak do Břeclavi přijel 6. března 1839. Železnice sem záhy přivedla nové obyvatele a umožnila vznik celé řady potravinářských a dřevařských závodů. V roce 1872 byla Břeclav povýšena na město.
Již na konci 19. století se město potýkalo s národnostními konflikty mezi Čechy a Němci. Na konci první světové války se břeclavští Češi okamžitě přihlásili k nově vznikající Československé republice. Trvalo to však až do 10. listopadu 1918, než se situace uklidnila a vedení města přešlo do českých rukou.
V roce 1920 bylo k Československu připojeno Valticko, část Dolních Rakous v okolí Břeclavi. V roce 1938 však toto území i s Břeclaví přešlo do rukou nacistického Německa. Za druhé světové války byla Břeclav v roce 1944 bombardována. Po válce bylo město i celé pohraničí vráceno Československu a do Břeclavi přišlo nové české obyvatelstvo.
V období po roce 1948 byl v Břeclavi systematicky budován chemický, strojírenský a dřevařský průmysl, čímž mělo dojít ke změne původně jednostranné orientace na průmysl potravinářský.
Turistické zajímavosti a kulturní akce:
I když v samotné Břeclavi není mnoho památek, město má rozhodně co nabídnout. Slouží především jako výchozí bod pro výlety do blízkého okolí jižní Moravy.
Nedaleko Břeclavi se nachází například Lednicko-valtický areál zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO nebo významné staroslovanské hradiště Pohansko. Dominantou města je zámek přebudovaný za vlády Lichtenštejnů do podoby umělé zříceniny. Mezi další památky patří synagoga z roku 1868 nebo farní kostel sv. Václava z roku 1995, moderní stavba, která nahradila původní kostel zničený v roce 1944.
Břeclav nabízí také kulturní vyžití. Každoročně se zde konají Břeclavské svatováclavské slavnosti, tradiční krojované hody, přehlídka cimbálových muzik Hudecké dny nebo pivní slavnosti.
Instituce v Břeclavi:
Městský úřad Břeclav tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.
Odkazy na oficiální stránky a kontakty.
Okresní soud v Břeclavi se nachází v ulici Jana Palacha. Odvolacím soudem je Krajský soud v Brně.
Odkazy na oficiální stránky a kontakty.
V Břeclavi se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.
Odkaz na kontakty.
Úřad práce České republiky má v Břeclavi kontaktní pracoviště.
Odkaz na kontakty.