Břeclav

11. 8. 2014 12:07
Břeclav, okresní město v Jihomoravském kraji, je důležitou dopravní křižovatkou evropského významu.
Zdroj: Wikimedia Commons,
Zdroj: Wikimedia Commons, | Foto: Externí

Břeclav leží na řece Dyji. Nachází se poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem.

Historie:

První písemná zmínka o Břeclavi pochází z roku 1046. Své jméno získala po knížeti Břetislavovi, který zde v 11. století postavil pohraniční hrad. Ten často měnil svého majitele a v letech 1426-1434 v něm dokonce sídlila husitská posádka.

Základní údaje

Rozloha: 77,11 km²

Počet obyvatel: 24 925

Kraj: Jihomoravský

Okres: Břeclav

Starosta: Oldřich Ryšavý (ČSSD)

PSČ: 690 02

Městečko získali v 16. století Žerotínové, kteří hrad přestavili na renesanční sídlo, jemuž však zůstala vojenská funkce pohraničního hradu, jelikož po bitvě u Moháče (1526) se Morava stala terčem tureckých najezdů. Turci se velmi často spojovali s odbojnými uherskými magnáty, kteří bojovali proti Habsburkům. Břeclav tak musela čelit útokům a nelítostnému drancování.

Pustošení vyvrcholilo za třicetileté války (1618 až 1648), kdy byla Břeclav téměř zničena. Poválečná obnova byla zdlouhavá, jelikož se i ve druhé polovině 17. století na Břeclavsku válčilo s Turky. Ani v 18. století se Břeclav nevyhnula válečným střetům. Obcí prošli například Prusové během válek o dědictví rakouské (1740 až 1748).

Zlom nastal až v 19. století, které Břeclavi přineslo nebývalý rozkvět. Když se v roce 1836 začala stavět železniční dráha z Vídně na Břeclav a dále na Brno a Olomouc, znamenalo to pro obec počátek nebývalého rozvoje. První vlak do Břeclavi přijel 6. března 1839. Železnice sem záhy přivedla nové obyvatele a umožnila vznik celé řady potravinářských a dřevařských závodů. V roce 1872 byla Břeclav povýšena na město.

Již na konci 19. století se město potýkalo s národnostními konflikty mezi Čechy a Němci. Na konci první světové války se břeclavští Češi okamžitě přihlásili k nově vznikající Československé republice. Trvalo to však až do 10. listopadu 1918, než se situace uklidnila a vedení města přešlo do českých rukou.

V roce 1920 bylo k Československu připojeno Valticko, část Dolních Rakous v okolí Břeclavi. V roce 1938 však toto území i s Břeclaví přešlo do rukou nacistického Německa. Za druhé světové války byla Břeclav v roce 1944 bombardována. Po válce bylo město i celé pohraničí vráceno Československu a do Břeclavi přišlo nové české obyvatelstvo.

V období po roce 1948 byl v Břeclavi systematicky budován chemický, strojírenský a dřevařský průmysl, čímž mělo dojít ke změne původně jednostranné orientace na průmysl potravinářský.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

I když v samotné Břeclavi není mnoho památek, město má rozhodně co nabídnout. Slouží především jako výchozí bod pro výlety do blízkého okolí jižní Moravy.

Zdroj: Wikimedia Commons
Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Externí

Nedaleko Břeclavi se nachází například Lednicko-valtický areál zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO nebo významné staroslovanské hradiště Pohansko. Dominantou města je zámek přebudovaný za vlády Lichtenštejnů do podoby umělé zříceniny. Mezi další památky patří synagoga z roku 1868 nebo farní kostel sv. Václava z roku 1995, moderní stavba, která nahradila původní kostel zničený v roce 1944.

Břeclav nabízí také kulturní vyžití. Každoročně se zde konají Břeclavské svatováclavské slavnosti, tradiční krojované hody, přehlídka cimbálových muzik Hudecké dny nebo pivní slavnosti.

Instituce v Břeclavi:

Městský úřad Břeclav tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Okresní soud v Břeclavi se nachází v ulici Jana Palacha. Odvolacím soudem je Krajský soud v Brně.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Břeclavi se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Břeclavi kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů, Spojené státy žádají vysvětlení

Turecko se na severovýchodě Sýrie dopustilo několika incidentů, které Spojené státy považují za válečné zločiny, oznámil zvláštní americký zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey. Dodal, že plošné důkazy o etnických čistkách pod vedením Turků USA nemají.

Jeffrey uvedl, že USA nyní zprávy o tureckém počínání v Sýrii prověřují a že si od Ankary vyžádaly vysvětlení. Poznamenal také, že USA vyšetřují, zda Turecko během ofenzivy použilo zakázaný bílý fosfor. Ten se v minulosti kvůli schopnosti samovznícení při styku se vzduchem používal k výrobě samozápalných pum a dělostřeleckých granátů.

Jeffrey také potvrdil prohlášení amerického ministra obrany Marka Espera, že během chaosu při turecké invazi uprchlo z vězení v Sýrii přes sto členů teroristické organizace Islámský stát. "Nevíme, kde jsou," uvedl zvláštní zmocněnec.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy