Romové

25. 3. 2012 12:10
Romové jsou etnikum pocházející z Přední Indie. Jejich jazyk, romština, je indoárijského typu a patří do indoevropské jazykové skupiny.
Romské děti.
Romské děti. | Foto: Vojtěch Marek

Romové jsou etnikum pocházející z Přední Indie. Jejich jazyk, romština, je indoárijského typu a patří do indoevropské jazykové skupiny. Tímto jazykem vládne přibližně 6 milionů lidí, nicméně ne všichni mluvčí ho vnímají jako svoji mateřštinu. Tou je často jazyk majority, s níž společně obývají danou geografickou oblast.

V Indii patřili pravděpodobně do kasty Domů; jejíž příslušníci se živili hlavně hudbou, drezúrou, kovářstvím a úkolem této kasty byla také genealogická činnost.

Do Evropy přišli Romové někdy ve středověku. Jejich migrace z indické pravlasti probíhala přibližně od 3. do 9. století. Jejich cesta vedla přes Persii a Byzanc - území dnešního Íránu a Turecka a dále přes Balkán. Příčiny této migrace nejsou spolehlivě historicky doloženy.

Romové nepředstavují jednotnou skupinu obyvatel. Skládají se z několika takzvaných subetnik. Hovoří různými dialekty a v celé Evropě je jich poměrně mnoho. Souhrnně je lze rozdělit na ty, jenž se hlásí k označení Roma a na ty, kteří sami sebe označují Sinti a obývají převážně Německo.

V Česku žije pět romských skupin; čeští a moravští, slovenští, maďarští a olašští. Olašští Romové přišli do Čech z Rumunska po zrušení nevolnictví na konci 19. století. Ostatní české Romy označují Olaši Rumungři. Původně však toto označení patřilo pouze Romům z Maďarska, se kterými se Olaši po příchodu do Čech setkali jako s prvními.

Je poměrně málo známé, že drtivá většina původních československých Romů, která kočovala, ale byla silně jazykově sžita s češtinou a měla specifické kulturní rysy, zahynula v koncentračních táborech druhé světové války. Jejich potomci někdy, aby se odlišili, sami sebe označují "Cikáni", což je pojmenování vnímané většinou Romů spíše jako hanlivé. Většina současných neolašských Romů na území ČR pochází ze Slovenska. Tamní Romové nekočovali, žili spíše v osadách a většina válku přežila.

Po válce se komunistický režim snažil romské obyvatelstvo rovnoměrně rozptýlit po československém území. Mnoho Romů bylo přesídleno ze Slovenska. Celý sociální experiment byl podpořen zákonem o zákazu kočování z roku 1959. Tento zákaz byl ale poprvé zaveden již vyhláškou protektorátního ministerstva vnitra v roce 1939. Označení Romové, stejně jako samotný romský jazyk, bylo potlačováno. V roce 1965 na základě usnesení vlády bylo formálně rozhodnuto o rozptylu romského obyvatelstva. Komunistický režim je označil za etnikum s vymírající kulturou, určené k integraci.

Oficiální perzekuce Romů nepřišly až s II. Světovou válkou, ale existovaly již za první republiky na podkladě zákona č.117/27 Sb. z 15.7.1927 o potulných cikánech. Obdobná nařízení platila v mnoha zemích Evropy. Zatímco za josefinské doby byli Romové trestáni hlavně za potulku, Marie Terezie nařídila v roce 1749 jejich vyhnání a zmrskání. V roce 1697 vydal Leopold I. patent, prohlašující Romy „vogelfrey“, neboli je postavil mimo právní ochranu, což mimo jiné znamenalo, že je mohl kdokoliv bezstrestně zabít.

Zatímco dnes existuje hluboce zakořeněný názor majority, že Romové jsou z větší části sociálně nepřizpůsobiví, nepracují, zneužívají sociální dávky a nemají plnohodnotné místo v moderní splečnosti, historicky, a to ani v Evropě, to tak rozhodně nebylo vždy a všude. K určité bezprizornosti se totiž dostali vlastně až v 16. století, i když konfikty kočovníků s původním obyvatelstvem jsou známé již ze století 15.

Existují však záznamy o Romech žijících do té doby usedlým životem, kteří byli zruční kováři a tkalci. Později také košíkáři, brusiči a drobní řemeslníci. Vztahy s nimi nebyly problematické; Zikmund Lucemburský vydal dva ochranné glejty pro Romy, kteří dokonce byli pod vedením vlastních vojvodů.

Jejich osudem značně pohnul jednak příchod cechovního uspořádání řemeslné výroby, jemuž nedokázali konkurovat, a jednak nájezdy Turků. Tyto výpady vyvolaly nenávist původních Evropanů. Romové začali být označováni za turecké špehy a tak započalo období jejich vyhánění a kriminalizování.

K romské národnostní menšině se hlásí v Česku asi 12 000 lidí. Podle některých odhadů čítá toto etnikum u nás však až 300 000 osob.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Jeden mrtvý a škoda 10 milionů. Na místo požáru pečovatelského domu na Semilsku se vrátí vyšetřovatelé

Škodu po požáru domu s pečovatelskou službou v Libštátu na Semilsku, při kterém zemřel jeden ze seniorů, hasiči předběžně odhadli na deset milionů korun. Číslo ale nemusí být konečné, v sobotu dopoledne se na místo vrátí vyšetřovatelé. Zjišťovat budou nejen příčiny požáru, ale posoudí také stav domu a to, zda by se alespoň částečně nemohli lidé do domu vrátit, řekl mluvčí hasičů Libereckého kraje Jakub Sucharda.

Oheň byl nahlášen v pátek zhruba ve 21:30. "Na místě byla bohužel jedna zemřelá osoba," uvedl mluvčí krajské záchranné služby Michael Georgiev. Záchranáři museli evakuovat 46 lidí, zdravotníci na místě také vyšetřovali evakuované a zajišťovali pro ně léky.

Zhruba ve 22:45 byl požár lokalizován, likvidaci vyhlásili hasiči krátce před půlnocí. Evakuovaní senioři našli dočasnou střechu nad hlavou ve škole, kam Červený kříž přivezl lehátka a zajistil jim zázemí. "Zůstává tam 31 lidí, ostatní si zajistili ubytování sami, většinou se o ně postaraly rodiny," řekl Sucharda.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Německu povolili odstřel vlka, který roztrhal poníka šéfky Evropské komise

Úřady v severoněmeckém Hannoveru povolily odstřel vlka, který roztrhal 13 hospodářských zvířat, mezi nimi i poníka, který patřil šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Napsala o tom agentura DPA. Povolenka pro lovce platí do konce ledna 2023.

Mluvčí okresní správy listu TAZ řekla, že vlk útočil na hospodářská zvířata a zadávil mimo jiné několik ovcí, ale také krávy a jednoho koně. Oním koněm byl třicet let starý poník jménem Dolly, na kterého vlk zaútočil v září ve výběhu na louce. Patřil rodině političky Ursuly von der Leyenové, která předsedá Evropské komisi. "Celou rodinou ta zpráva hluboce otřásla," sdělila tehdy šéfka EK.

Podle TAZ se mluvčí odmítla vyjádřit k tomu, zda úřady začaly jednat právě kvůli tomu, že obětí vlka se stalo zvíře mediálně známé osoby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy