Romové

25. 3. 2012 12:10
Romové jsou etnikum pocházející z Přední Indie. Jejich jazyk, romština, je indoárijského typu a patří do indoevropské jazykové skupiny.
Romské děti.
Romské děti. | Foto: Vojtěch Marek

Romové jsou etnikum pocházející z Přední Indie. Jejich jazyk, romština, je indoárijského typu a patří do indoevropské jazykové skupiny. Tímto jazykem vládne přibližně 6 milionů lidí, nicméně ne všichni mluvčí ho vnímají jako svoji mateřštinu. Tou je často jazyk majority, s níž společně obývají danou geografickou oblast.

V Indii patřili pravděpodobně do kasty Domů; jejíž příslušníci se živili hlavně hudbou, drezúrou, kovářstvím a úkolem této kasty byla také genealogická činnost.

Do Evropy přišli Romové někdy ve středověku. Jejich migrace z indické pravlasti probíhala přibližně od 3. do 9. století. Jejich cesta vedla přes Persii a Byzanc - území dnešního Íránu a Turecka a dále přes Balkán. Příčiny této migrace nejsou spolehlivě historicky doloženy.

Romové nepředstavují jednotnou skupinu obyvatel. Skládají se z několika takzvaných subetnik. Hovoří různými dialekty a v celé Evropě je jich poměrně mnoho. Souhrnně je lze rozdělit na ty, jenž se hlásí k označení Roma a na ty, kteří sami sebe označují Sinti a obývají převážně Německo.

V Česku žije pět romských skupin; čeští a moravští, slovenští, maďarští a olašští. Olašští Romové přišli do Čech z Rumunska po zrušení nevolnictví na konci 19. století. Ostatní české Romy označují Olaši Rumungři. Původně však toto označení patřilo pouze Romům z Maďarska, se kterými se Olaši po příchodu do Čech setkali jako s prvními.

Je poměrně málo známé, že drtivá většina původních československých Romů, která kočovala, ale byla silně jazykově sžita s češtinou a měla specifické kulturní rysy, zahynula v koncentračních táborech druhé světové války. Jejich potomci někdy, aby se odlišili, sami sebe označují "Cikáni", což je pojmenování vnímané většinou Romů spíše jako hanlivé. Většina současných neolašských Romů na území ČR pochází ze Slovenska. Tamní Romové nekočovali, žili spíše v osadách a většina válku přežila.

Po válce se komunistický režim snažil romské obyvatelstvo rovnoměrně rozptýlit po československém území. Mnoho Romů bylo přesídleno ze Slovenska. Celý sociální experiment byl podpořen zákonem o zákazu kočování z roku 1959. Tento zákaz byl ale poprvé zaveden již vyhláškou protektorátního ministerstva vnitra v roce 1939. Označení Romové, stejně jako samotný romský jazyk, bylo potlačováno. V roce 1965 na základě usnesení vlády bylo formálně rozhodnuto o rozptylu romského obyvatelstva. Komunistický režim je označil za etnikum s vymírající kulturou, určené k integraci.

Oficiální perzekuce Romů nepřišly až s II. Světovou válkou, ale existovaly již za první republiky na podkladě zákona č.117/27 Sb. z 15.7.1927 o potulných cikánech. Obdobná nařízení platila v mnoha zemích Evropy. Zatímco za josefinské doby byli Romové trestáni hlavně za potulku, Marie Terezie nařídila v roce 1749 jejich vyhnání a zmrskání. V roce 1697 vydal Leopold I. patent, prohlašující Romy „vogelfrey“, neboli je postavil mimo právní ochranu, což mimo jiné znamenalo, že je mohl kdokoliv bezstrestně zabít.

Zatímco dnes existuje hluboce zakořeněný názor majority, že Romové jsou z větší části sociálně nepřizpůsobiví, nepracují, zneužívají sociální dávky a nemají plnohodnotné místo v moderní splečnosti, historicky, a to ani v Evropě, to tak rozhodně nebylo vždy a všude. K určité bezprizornosti se totiž dostali vlastně až v 16. století, i když konfikty kočovníků s původním obyvatelstvem jsou známé již ze století 15.

Existují však záznamy o Romech žijících do té doby usedlým životem, kteří byli zruční kováři a tkalci. Později také košíkáři, brusiči a drobní řemeslníci. Vztahy s nimi nebyly problematické; Zikmund Lucemburský vydal dva ochranné glejty pro Romy, kteří dokonce byli pod vedením vlastních vojvodů.

Jejich osudem značně pohnul jednak příchod cechovního uspořádání řemeslné výroby, jemuž nedokázali konkurovat, a jednak nájezdy Turků. Tyto výpady vyvolaly nenávist původních Evropanů. Romové začali být označováni za turecké špehy a tak započalo období jejich vyhánění a kriminalizování.

K romské národnostní menšině se hlásí v Česku asi 12 000 lidí. Podle některých odhadů čítá toto etnikum u nás však až 300 000 osob.

 

Právě se děje

Další zprávy