Diag Human

13. 6. 2011 9:22
Miliardový spor společnosti Diag Human a České republiky se táhne již od roku 1992.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Už od roku 1992 se táhne spor České republiky se společností Diag Human. Tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar sdělil dánskému Novo-Nordisku sdělil, že kvůli spojení s podezřelou Conneco, předchůdkyní Diag Human, nevyhrál zakázku na zpracování krevní plazmy vyhlášenou dva roky předtím.

Důvodem měla být neserióznost firmy Conneco, potažmo Diag Human. Na jejího šéfa Josefa Šťávu byl v té době vydán v Německu mezinárodní zatykač. Firma se kromě toho pokusila vyvézt tuny látky, z níž lze snadno vyrobit narkotika, což bylo úřady uznáno za nezákonné.

Spolupráce firem se přerušila, podnikatelský model Diag Human tak selhal a Conneco nejdříve zažalovalo přímo Bojara. Žalobu však posléze stáhlo a od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk po státu.

Následovala jedna úřednická "chyba" za druhou, účet k roku 2011 činil vyplacených 326 milionů, dvě prohrané arbitráže a miliardy, které bude muset český stát zřejmě ještě zaplatit.

Podezřelé Conneco

Kolem firmy Josefa Šťávy vyvstalo po vyhraném konkurzu hned několik podezření - kromě zapletení do korupčního skandálu v Německu se v souvislosti s Českou republikou jednalo o pokus vyvézt drogu Metachalon do afrického státu Lesotho a ilegální vývoz českých léků do válkou zmítané Jugoslávie. Policii se nicméně nepodařilo podezření potvrdit - přesto byli Conneco s Novo-Nordiskem z konkurzu vyřazeni.

Conneco zažalovalo nejprve přímo Bojara za poškození dobré obchodní pověsti, místo soudního jednání spor skončil ministrovou omluvou. Stát už ale nadále s Diag Human nespolupracoval a firma začala požadovat finanční odškodnění za ušlý zisk.

Arbitráž

Diag Human újmu vyčíslil na 500 milionů korun a nabídl smír za 200 milionů, což však stát odmítl a roku 1996 tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský rozhodl, že spor bude dále řešen v rozhodčím řízení. Rozhodčí smlouva ale uskutečnila přezkoumání rozhodnutí komise nově ustaveným rozhodčím senátem a to umožnilo vleklý průběh sporu. Roku 1997 se sice ministryně Zuzana Roithová pokusila smlouvu soudně zpochybnit, nicméně soud žalobu neuznal.

Jednotlivé přezkumy pak řešily nárok Diag Human na odškodné a samotnou jeho výši. Nejprve analýzy hovořily o částce 680 milionů korun, za působení ministryně Marie Součkové poradenská společnost Ernst & Young přišla s částkou 2,5 až 4,6 miliardy a 13. srpna 2008 čtvrtý rozhodčí senát určil částku 8,33 miliardy. Polovinu přitom tvoří poplatky a úroky z prodlení.

Proti rozhodnutí arbitrů se odvolaly obě strany. Diag Human si nárokoval částku o tři miliardy vyšší, stát se snažil platbu zcela odvrátit a arbitrážní kolotoč nadále pokračoval.

V nové komisi vedle bývalého děkana plzeňské Právnické fakulty Milana Kindla zasedl i předseda Hospodářské komory Petr Kužel. Druhý jmenovaný do sporu vpustil další dvě firmy - obě sídlící v "daňových rájích", v místě shodujícím se se sídlem společnosti Tomáše Pitra stíhaného z krácení daní. Ten byl zároveň klientem advokátní kanceláře Milana Kindla a vyvstaly tak otázky o nezaujatosti rozhodčí komise. Diag Human se proti Kuželově možné podjatosti soudně ohradil a v říjnu 2010 Nejvyšší soud Kuželovi pozici rozhodce odebral.

Současnost

Spor se tak táhl dál - Diag Human považuje nález ze srpna 2008 za pravomocný, nicméně česká strana tvrdí opak, jelikož se proti rozsudku řádně odvolala. Diag Human se tedy snaží peníze získat jiným způsobem a na základě takzvané Newyorské úmluvy z roku 1958 požaduje vyrovnání v jednotlivých zemích, které se daným dokumentem řídí.

Francouzské a rakouské soudy posléze nárok Diag Human uznaly a ve Vídni tak proběhly první exekuce třech uměleckých děl. Obratem došlo k rychlému stažení českých sbírek zapůjčených do Francie a Rakouska. Podle některých informací má být v ohrožení i České centrum v Paříži.

V červnu 2011 firma oznámila prodej akcií Josefa Šťávy neznámému konsorciu mezinárodních investorů.

Právníci firmy se obrátili na soudy v USA, Velké Británii a dalších zemích Evropské unie.

 

Právě se děje

před 18 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 28 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 54 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy