Diag Human

13. 6. 2011 9:22
Miliardový spor společnosti Diag Human a České republiky se táhne již od roku 1992.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Už od roku 1992 se táhne spor České republiky se společností Diag Human. Tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar sdělil dánskému Novo-Nordisku sdělil, že kvůli spojení s podezřelou Conneco, předchůdkyní Diag Human, nevyhrál zakázku na zpracování krevní plazmy vyhlášenou dva roky předtím.

Důvodem měla být neserióznost firmy Conneco, potažmo Diag Human. Na jejího šéfa Josefa Šťávu byl v té době vydán v Německu mezinárodní zatykač. Firma se kromě toho pokusila vyvézt tuny látky, z níž lze snadno vyrobit narkotika, což bylo úřady uznáno za nezákonné.

Spolupráce firem se přerušila, podnikatelský model Diag Human tak selhal a Conneco nejdříve zažalovalo přímo Bojara. Žalobu však posléze stáhlo a od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk po státu.

Následovala jedna úřednická "chyba" za druhou, účet k roku 2011 činil vyplacených 326 milionů, dvě prohrané arbitráže a miliardy, které bude muset český stát zřejmě ještě zaplatit.

Podezřelé Conneco

Kolem firmy Josefa Šťávy vyvstalo po vyhraném konkurzu hned několik podezření - kromě zapletení do korupčního skandálu v Německu se v souvislosti s Českou republikou jednalo o pokus vyvézt drogu Metachalon do afrického státu Lesotho a ilegální vývoz českých léků do válkou zmítané Jugoslávie. Policii se nicméně nepodařilo podezření potvrdit - přesto byli Conneco s Novo-Nordiskem z konkurzu vyřazeni.

Conneco zažalovalo nejprve přímo Bojara za poškození dobré obchodní pověsti, místo soudního jednání spor skončil ministrovou omluvou. Stát už ale nadále s Diag Human nespolupracoval a firma začala požadovat finanční odškodnění za ušlý zisk.

Arbitráž

Diag Human újmu vyčíslil na 500 milionů korun a nabídl smír za 200 milionů, což však stát odmítl a roku 1996 tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský rozhodl, že spor bude dále řešen v rozhodčím řízení. Rozhodčí smlouva ale uskutečnila přezkoumání rozhodnutí komise nově ustaveným rozhodčím senátem a to umožnilo vleklý průběh sporu. Roku 1997 se sice ministryně Zuzana Roithová pokusila smlouvu soudně zpochybnit, nicméně soud žalobu neuznal.

Jednotlivé přezkumy pak řešily nárok Diag Human na odškodné a samotnou jeho výši. Nejprve analýzy hovořily o částce 680 milionů korun, za působení ministryně Marie Součkové poradenská společnost Ernst & Young přišla s částkou 2,5 až 4,6 miliardy a 13. srpna 2008 čtvrtý rozhodčí senát určil částku 8,33 miliardy. Polovinu přitom tvoří poplatky a úroky z prodlení.

Proti rozhodnutí arbitrů se odvolaly obě strany. Diag Human si nárokoval částku o tři miliardy vyšší, stát se snažil platbu zcela odvrátit a arbitrážní kolotoč nadále pokračoval.

V nové komisi vedle bývalého děkana plzeňské Právnické fakulty Milana Kindla zasedl i předseda Hospodářské komory Petr Kužel. Druhý jmenovaný do sporu vpustil další dvě firmy - obě sídlící v "daňových rájích", v místě shodujícím se se sídlem společnosti Tomáše Pitra stíhaného z krácení daní. Ten byl zároveň klientem advokátní kanceláře Milana Kindla a vyvstaly tak otázky o nezaujatosti rozhodčí komise. Diag Human se proti Kuželově možné podjatosti soudně ohradil a v říjnu 2010 Nejvyšší soud Kuželovi pozici rozhodce odebral.

Současnost

Spor se tak táhl dál - Diag Human považuje nález ze srpna 2008 za pravomocný, nicméně česká strana tvrdí opak, jelikož se proti rozsudku řádně odvolala. Diag Human se tedy snaží peníze získat jiným způsobem a na základě takzvané Newyorské úmluvy z roku 1958 požaduje vyrovnání v jednotlivých zemích, které se daným dokumentem řídí.

Francouzské a rakouské soudy posléze nárok Diag Human uznaly a ve Vídni tak proběhly první exekuce třech uměleckých děl. Obratem došlo k rychlému stažení českých sbírek zapůjčených do Francie a Rakouska. Podle některých informací má být v ohrožení i České centrum v Paříži.

V červnu 2011 firma oznámila prodej akcií Josefa Šťávy neznámému konsorciu mezinárodních investorů.

Právníci firmy se obrátili na soudy v USA, Velké Británii a dalších zemích Evropské unie.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy