Diag Human

13. 6. 2011 9:22
Miliardový spor společnosti Diag Human a České republiky se táhne již od roku 1992.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Už od roku 1992 se táhne spor České republiky se společností Diag Human. Tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar sdělil dánskému Novo-Nordisku sdělil, že kvůli spojení s podezřelou Conneco, předchůdkyní Diag Human, nevyhrál zakázku na zpracování krevní plazmy vyhlášenou dva roky předtím.

Důvodem měla být neserióznost firmy Conneco, potažmo Diag Human. Na jejího šéfa Josefa Šťávu byl v té době vydán v Německu mezinárodní zatykač. Firma se kromě toho pokusila vyvézt tuny látky, z níž lze snadno vyrobit narkotika, což bylo úřady uznáno za nezákonné.

Spolupráce firem se přerušila, podnikatelský model Diag Human tak selhal a Conneco nejdříve zažalovalo přímo Bojara. Žalobu však posléze stáhlo a od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk po státu.

Následovala jedna úřednická "chyba" za druhou, účet k roku 2011 činil vyplacených 326 milionů, dvě prohrané arbitráže a miliardy, které bude muset český stát zřejmě ještě zaplatit.

Podezřelé Conneco

Kolem firmy Josefa Šťávy vyvstalo po vyhraném konkurzu hned několik podezření - kromě zapletení do korupčního skandálu v Německu se v souvislosti s Českou republikou jednalo o pokus vyvézt drogu Metachalon do afrického státu Lesotho a ilegální vývoz českých léků do válkou zmítané Jugoslávie. Policii se nicméně nepodařilo podezření potvrdit - přesto byli Conneco s Novo-Nordiskem z konkurzu vyřazeni.

Conneco zažalovalo nejprve přímo Bojara za poškození dobré obchodní pověsti, místo soudního jednání spor skončil ministrovou omluvou. Stát už ale nadále s Diag Human nespolupracoval a firma začala požadovat finanční odškodnění za ušlý zisk.

Arbitráž

Diag Human újmu vyčíslil na 500 milionů korun a nabídl smír za 200 milionů, což však stát odmítl a roku 1996 tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský rozhodl, že spor bude dále řešen v rozhodčím řízení. Rozhodčí smlouva ale uskutečnila přezkoumání rozhodnutí komise nově ustaveným rozhodčím senátem a to umožnilo vleklý průběh sporu. Roku 1997 se sice ministryně Zuzana Roithová pokusila smlouvu soudně zpochybnit, nicméně soud žalobu neuznal.

Jednotlivé přezkumy pak řešily nárok Diag Human na odškodné a samotnou jeho výši. Nejprve analýzy hovořily o částce 680 milionů korun, za působení ministryně Marie Součkové poradenská společnost Ernst & Young přišla s částkou 2,5 až 4,6 miliardy a 13. srpna 2008 čtvrtý rozhodčí senát určil částku 8,33 miliardy. Polovinu přitom tvoří poplatky a úroky z prodlení.

Proti rozhodnutí arbitrů se odvolaly obě strany. Diag Human si nárokoval částku o tři miliardy vyšší, stát se snažil platbu zcela odvrátit a arbitrážní kolotoč nadále pokračoval.

V nové komisi vedle bývalého děkana plzeňské Právnické fakulty Milana Kindla zasedl i předseda Hospodářské komory Petr Kužel. Druhý jmenovaný do sporu vpustil další dvě firmy - obě sídlící v "daňových rájích", v místě shodujícím se se sídlem společnosti Tomáše Pitra stíhaného z krácení daní. Ten byl zároveň klientem advokátní kanceláře Milana Kindla a vyvstaly tak otázky o nezaujatosti rozhodčí komise. Diag Human se proti Kuželově možné podjatosti soudně ohradil a v říjnu 2010 Nejvyšší soud Kuželovi pozici rozhodce odebral.

Současnost

Spor se tak táhl dál - Diag Human považuje nález ze srpna 2008 za pravomocný, nicméně česká strana tvrdí opak, jelikož se proti rozsudku řádně odvolala. Diag Human se tedy snaží peníze získat jiným způsobem a na základě takzvané Newyorské úmluvy z roku 1958 požaduje vyrovnání v jednotlivých zemích, které se daným dokumentem řídí.

Francouzské a rakouské soudy posléze nárok Diag Human uznaly a ve Vídni tak proběhly první exekuce třech uměleckých děl. Obratem došlo k rychlému stažení českých sbírek zapůjčených do Francie a Rakouska. Podle některých informací má být v ohrožení i České centrum v Paříži.

V červnu 2011 firma oznámila prodej akcií Josefa Šťávy neznámému konsorciu mezinárodních investorů.

Právníci firmy se obrátili na soudy v USA, Velké Británii a dalších zemích Evropské unie.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy