Energetické štítky měly podle zákona od roku 2013 zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při přestavbách budov i při prodeji starších bytů.
Výjimkou měly zůstat jen stavby s plochou menší než 50 metrů čtverečních nebo třeba objekty určené k rodinné rekreaci.
V případě pronájmů částí budov má nová povinnost pro majitele nemovitostí platit až od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to postupně od staveb s největší plochou.
Ohlášené zmírnění zákona
Majitelé a pronajímatelé budov se nakonec nemusí děsit výdajů, které jim od začátku roku 2013 měly přinést povinné energetické štítky. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž chystá zmírnění této povinnosti.
V případě prodeje či pronájmu budovy by mělo být možné takzvané energetické štítky nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky.
Majitelé rodinných domů či bytů tak "ušetří" až 15 tisíc korun, které si za průkaz energetické náročnosti účtují státem autorizovaní experti.
Kromě prodeje či pronájmu starších domů a bytů se zmírnění zákona dotkne také budov, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové zóně. Také u nich tedy nebudou energetické štítky povinné.
Povinnost doložit splnění požadavků na energetickou náročnost má naopak stále platit u velkých rekonstrukcí a u nových budov.
Novela má nabýt účinnosti nejpozději od začátku roku 2014. Majitelé běžných nemovitostí, kteří plánují její prodej ještě před změnou zákona, se oproti původním tvrzením zatím nemusejí bát pokut. Vyplývá to z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu.
Co to je energetický štítek
Průkaz energetické náročnosti budov neboli energetický štítek určuje, jak je na tom nemovitost se spotřebou energie, tedy jaké budou její provozní náklady. Běžně se s tímto štítkem můžete setkat na elektrických spotřebičích nebo na žárovkách. Štítek sděluje, jakou mají spotřebu elektrické energie, a tedy nakolik jsou úsporné.
Energetický štítek tak potenciálním nájemcům nebo budoucím majitelům nemovitosti prozradí, nakolik finančně náročná bude její údržba z hlediska spotřeby elektrické energie. Například dražší byt v bytovém domě, který byl zateplen, může vyjít po zvážení provozních nákladů levněji než ten zdánlivě levnější, ale nezateplený. V zimě nebude nutné tolik topit, v létě zase byt lépe udrží chlad.
Kdo vydává průkaz energetické náročnosti budovy?
Průkaz energetické náročnosti budovy přijde řádově na tisíce korun, konkrétní cena záleží na řadě okolností (velikost budovy, dostupnost podkladů, konkurence mezi zpracovateli průkazu apod.)
Průkaz mohou vypracovat jen "energetičtí specialisté" certifikovaní ministerstvem průmyslu a obchodu - seznam je na webu úřadu.
Štítek pak bude platit deset let (nebo do větší změny stavby).
A co všechno štítek o nemovitosti prozradí? Ukáže, kolik vás její vytápění bude stát, také kolik zaplatíte za chlazení, za ohřev vody nebo za osvětlení. Nezjistíte ale, kolik bude stát provoz domácích spotřebičů. Záleží totiž samozřejmě na tom, jaké si pořídíte a jak moc budou úsporné.
V grafické části štítku najdete označení kategorie, do níž objekt z hlediska úspornosti patří, ale i předpoklad, do jaké kategorie by se dal zařadit po případné realizaci energeticky úsporných opatření. Další důležitou informací, kterou vám štítek poskytne, je roční spotřeba energie nemovitosti a také kolik procent z této energie připadne na vytápění, osvětlení, ohřev vody či chlazení.
Kategorie, do které objekt patří, je označena písmeny A až G. A je nejúspornější varianta, G ta nejméně úsporná. V bytě nacházejícím se v bytovém domě s označením G tak zaplatíte za vytápění či elektrickou energii mnohem více než v tom, který nese na štítku značení A.