Opel

1. 9. 2011 23:45
Opel je německou automobilkou, která je od roku 1929 součástí koncernu General Motors.
Opel
Opel | Foto: Aktuálně.cz

Opel je německá automobilka, od roku 1929 součást amerického koncernu General Motors. V roce 2010 prodal v Evropě více než jeden milion automobilů.

Historie

Německý výrobce automobilů Opel vznikl v roce 1862 zásluhou výrobce kol Adama Opela. Automobily začal vyrábět v roce 1899, když získal svoji první továrnu. První vozidlo uvedl na trh o tři roky později. Opelu se dařilo naplňovat svou snahu vyrábět spolehlivé a cenově dostupné automobily. Automobilka proto v prvních letech své existence expandovala.

Do dějin automobilového průmyslu se Opel zapsal v roce 1909 modelem Opel 4/8 PS, takzvaným "Doktorwagen", který často sloužil doktorům při cestování přepravě za pacienty. Úspěch tohoto vozu vynesl Opel na čelo německých prodejců automobilů.

Vydělané prostředky však Opel "neprojedl", ale naopak investoval do výstavby velkosériových výrobních linek. Prvním modelem vyrobeným tímto způsobem byl Opel 4/12 PS, takzvaná "Rosnička", který opět zaznamenal úspěch a umožnil tak německému výrobci snížit jeho cenu na necelé dva tisíce marek.

Opel byl nadále úspěšným, podařilo se mu celkem hladce zvládnout následky hospodářské krize a investovat do dalších služeb (například pojišťovnictví, splátkového prodeje nebo technických inovací).

Spojení s General Motors

Pro Opel přelomový okamžik nastal v roce 1929, kdy většinový podíl jeho akcií získal tehdejší největší výrobce automobilů na světě General Motors (GM). I to pomohlo německé automobilce stát se největším výrobcem automobilů v Evropě.

Významným přínosem byla možnost expandovat na světové trhy - kromě stávajícího evropského otevřela své závody i v Japonsku, Číně a Jižní Americe.

Díky své silné pozici dokázal Opel poměrně bez obtíží přestát i druhou světovou válku a obnovit výrobu už rok po jejím skončení. V roce 1946 vyrobil jeden a půl tunový nákladní vůz Opel Blitz a o rok později obnovil i výrobu osobních automobilů - konkrétně se jednalo o modernizovaný předválečný model Olympia.

Sto let existence

V roce 1962 oslavila automobilka sto let existence otevřením nového závodu v německé Bochumi, kde vyrobila nový model Kadett. V šedesátých a sedmdesátých letech byl Opel schopen pružně reagovat na výzvy doby - i to byl jeden z důvodů, proč vyvinul sportovní kupé GT a proč, po ropné krizi v sedmdesátých letech, která donutila automobilky i zákazníky hledat úspory, přišla s modelem Rekord E s nižší spotřebou.

V roce 1982 pak otevřela závod ve španělské Zaragoze, kde vyráběla velmi populární modely Corsa.

Opel dobře reagoval i na nastupující ekologické požadavky na automobily a byl prvním výrobcem, který začal do svých automobilů montovat katalyzátory.

Ekologie a bezpečnost

Ekologie a bezpečnost - tato dvě slova charakterizují úsilí Opelu jak v devadesátých letech 20. století, tak i v novém tisíciletí. Výrazem snahy o větší bezpečnost vozů se stal model Astra, vybavený špičkovými bezpečnostními prvky. Nová bezpečnostní opatření získal i nový model Vectry.

Současná řada Opelu zahrnuje modely Agila(městské auto), Ampera (v Británii prodávaný jako Vauxhall Ampera, v USA jako Chevrolet Volt), které je považováno ze jedno z nejlepších hybridních aut, Antara(typ SUV), Astra(nižší střední třída), Corsa(supermini), Insignia (rodinné auto), Meriva (malé víceúčelové vozidlo), Zafira Tourer (kompatní víceúčelové vozidlo), komerční modely Combo, Vivaro a Movano a sportovní Astra OPC (nižší střední třída), Corsa OPC (supermini) a Insignia OPC (rodinné auto), vyvíjené v Opel Performance Center.

Pomoc německé vlády

Do problémů se automobilka dostala v roce 2009, kdy se její mateřská společnost General Motors dostala na pokraj bankrotu.

Původně měla automobilku převzít německá vláda spolu s kanadsko - rakouským výrobcem autodílů Magna International, ruskou bankou Sberbank a ruským výrobcem nákladních aut GAZ. Americký výrobce se však nakonec rozhodl ponechat si ji a pokusit se o její záchranu sám.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Biden ohlásil nové sankce vůči Rusku. USA vyhostí deset diplomatů

Bílý dům ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí na Rusko nové sankce. Podle Washingtonu je krok odpovědí na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám. Spojené státy poprvé tyto útoky výslovně spojily s ruskou zpravodajskou službou, napsala agentura AP. Americký prezident Joe Biden uvedl, že ruské snahy podrýt svobodné americké volby spolu s kybernetickými útoky ohrožují bezpečnost USA.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Francouzský parlament schválil bezpečnostní zákon, který se týká natáčení policistů

Francouzští zákonodárci ve čtvrtek definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

V Národním shromáždění, které ovládá strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, opatření prošlo poměrem 75 hlasů ku 33. Podle agentury AFP se nehlasovalo v tak vypjaté atmosféře jako při prvním čtení zákona. Senát už jej odsouhlasil dříve.

Autoři návrhu ve snaze zmírnit odpor veřejnosti pozměnili nejvíce kritizovaný paragraf, který původně kriminalizoval zveřejňování snímků policie s úmyslem strážcům zákona ublížit. Upravená verze počítá s pokutou a až pětiletým odnětím svobody pro ty, kdo by pomáhali identifikovat aktivního člena bezpečnostních složek "se zjevným záměrem" způsobit újmu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Škola chce pokračovat ve sporu s dívkou, které nedovolila při vyučování nosit hidžáb

Pražská střední zdravotnická škola chce pokračovat v soudním sporu se studentkou, která chtěla při výuce nosit muslimský šátek hidžáb. Proti pravomocnému zastavení řízení podala škola dovolání k Nejvyššímu soudu. Uvedla to ve čtvrtek Česká televize, které to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 10 Andrea Tauberová. Škola muslimské dívce nedovolila nosit hidžáb při vyučování v roce 2013, dívka se bránila žalobou, kterou ale loni v dubnu stáhla.

O pravomocném zastavení řízení rozhodl v lednu Městský soud v Praze. Mladá žena stažení své žaloby zdůvodnila obavami z nenávistných útoků. Škola ale s ukončením sporu nesouhlasí a chce, aby o něm znovu rozhodoval obvodní soud. "Dovolání podala žalovaná střední zdravotnická škola," uvedla Tauberová. Podání dovolání ČT potvrdil také advokát školy Radek Suchý, který zdůraznil, že Nejvyšší soud bude rozhodovat pouze o pokračování řízení, nikoliv o samotném sporu.

Somálská dívka uváděla, že opustila pražskou Střední zdravotnickou školu v Ruské ulici, když ji ředitelka v září 2013 vyzvala, aby si při teoretické výuce sundala hidžáb, kterým si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. V roce 2016 dívka školu zažalovala, domáhala se omluvy a 60 000 korun. U obvodního soudu ani Městského soudu v Praze se žalobou neuspěla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy