Opel

1. 9. 2011 23:45
Opel je německou automobilkou, která je od roku 1929 součástí koncernu General Motors.
Opel
Opel | Foto: Aktuálně.cz

Opel je německá automobilka, od roku 1929 součást amerického koncernu General Motors. V roce 2010 prodal v Evropě více než jeden milion automobilů.

Historie

Německý výrobce automobilů Opel vznikl v roce 1862 zásluhou výrobce kol Adama Opela. Automobily začal vyrábět v roce 1899, když získal svoji první továrnu. První vozidlo uvedl na trh o tři roky později. Opelu se dařilo naplňovat svou snahu vyrábět spolehlivé a cenově dostupné automobily. Automobilka proto v prvních letech své existence expandovala.

Do dějin automobilového průmyslu se Opel zapsal v roce 1909 modelem Opel 4/8 PS, takzvaným "Doktorwagen", který často sloužil doktorům při cestování přepravě za pacienty. Úspěch tohoto vozu vynesl Opel na čelo německých prodejců automobilů.

Vydělané prostředky však Opel "neprojedl", ale naopak investoval do výstavby velkosériových výrobních linek. Prvním modelem vyrobeným tímto způsobem byl Opel 4/12 PS, takzvaná "Rosnička", který opět zaznamenal úspěch a umožnil tak německému výrobci snížit jeho cenu na necelé dva tisíce marek.

Opel byl nadále úspěšným, podařilo se mu celkem hladce zvládnout následky hospodářské krize a investovat do dalších služeb (například pojišťovnictví, splátkového prodeje nebo technických inovací).

Spojení s General Motors

Pro Opel přelomový okamžik nastal v roce 1929, kdy většinový podíl jeho akcií získal tehdejší největší výrobce automobilů na světě General Motors (GM). I to pomohlo německé automobilce stát se největším výrobcem automobilů v Evropě.

Významným přínosem byla možnost expandovat na světové trhy - kromě stávajícího evropského otevřela své závody i v Japonsku, Číně a Jižní Americe.

Díky své silné pozici dokázal Opel poměrně bez obtíží přestát i druhou světovou válku a obnovit výrobu už rok po jejím skončení. V roce 1946 vyrobil jeden a půl tunový nákladní vůz Opel Blitz a o rok později obnovil i výrobu osobních automobilů - konkrétně se jednalo o modernizovaný předválečný model Olympia.

Sto let existence

V roce 1962 oslavila automobilka sto let existence otevřením nového závodu v německé Bochumi, kde vyrobila nový model Kadett. V šedesátých a sedmdesátých letech byl Opel schopen pružně reagovat na výzvy doby - i to byl jeden z důvodů, proč vyvinul sportovní kupé GT a proč, po ropné krizi v sedmdesátých letech, která donutila automobilky i zákazníky hledat úspory, přišla s modelem Rekord E s nižší spotřebou.

V roce 1982 pak otevřela závod ve španělské Zaragoze, kde vyráběla velmi populární modely Corsa.

Opel dobře reagoval i na nastupující ekologické požadavky na automobily a byl prvním výrobcem, který začal do svých automobilů montovat katalyzátory.

Ekologie a bezpečnost

Ekologie a bezpečnost - tato dvě slova charakterizují úsilí Opelu jak v devadesátých letech 20. století, tak i v novém tisíciletí. Výrazem snahy o větší bezpečnost vozů se stal model Astra, vybavený špičkovými bezpečnostními prvky. Nová bezpečnostní opatření získal i nový model Vectry.

Současná řada Opelu zahrnuje modely Agila(městské auto), Ampera (v Británii prodávaný jako Vauxhall Ampera, v USA jako Chevrolet Volt), které je považováno ze jedno z nejlepších hybridních aut, Antara(typ SUV), Astra(nižší střední třída), Corsa(supermini), Insignia (rodinné auto), Meriva (malé víceúčelové vozidlo), Zafira Tourer (kompatní víceúčelové vozidlo), komerční modely Combo, Vivaro a Movano a sportovní Astra OPC (nižší střední třída), Corsa OPC (supermini) a Insignia OPC (rodinné auto), vyvíjené v Opel Performance Center.

Pomoc německé vlády

Do problémů se automobilka dostala v roce 2009, kdy se její mateřská společnost General Motors dostala na pokraj bankrotu.

Původně měla automobilku převzít německá vláda spolu s kanadsko - rakouským výrobcem autodílů Magna International, ruskou bankou Sberbank a ruským výrobcem nákladních aut GAZ. Americký výrobce se však nakonec rozhodl ponechat si ji a pokusit se o její záchranu sám.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův sociální a klimatický balík

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření. Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren.

Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy