Julija Tymošenková

Aktualizováno 27. 2. 2012 17:17
Bývalá ukrajinská premiérka a předsedkyně nejsilnější opoziční strany v zemi, Julija Tymošenková, byla obviněna a později odsouzena za zpronevěru státních financí na sedm let vězení.
Julija Tymošenková.
Julija Tymošenková. | Foto: Reuters

Julija Tymošenková je bývalá ukrajinská premiérka, předsedkyně nejsilnější opoziční strany v zemi a jedna z hlavních tváří "Oranžové revoluce" z roku 2004. Za překročení pravomocí během jednání o dodávkách ruského plynu z roku 2009 byla obviněna a později, přes mezinárodní kritiku, i odsouzena na sedm let odnětí svobody.

Oranžová revoluce

V roce 2004 se stala jednou z hlavních tváří takzvané Oranžové revoluce, masivních protestů proti Viktoru Janukovyčovi, který se stal díky zfalšování volebních výsledků prezidentem.

Protesty byly úspěšné, Vrchní soud nakonec prohlásil výsledky za neplatné, a do prezidentského křesla usedl tehdejší spojenec Tymošenkové, Viktor Juščenko. Ona sama se v roce 2005 stala premiérkou Ukrajiny.

Bývalí spojenci, dnešní soupeři

Jejich vztahy se ale postupně zhoršovaly, což vyvrcholilo odvoláním Tymošenkové z funkce v druhé polovině roku 2005. Už o dva roky později, po obnovení spojenectví obou stran, se znovu dostala zpět do čela ukrajinské vlády. Kvůli neustávajícím neshodám mezi ní a Juščenkem však byla Ukrajina prakticky ponechána napospas důsledkům světové krize, která zde udeřila mimořádně silně.

Pád a vězení

Právě během let následujících po revoluci její obliba stále klesala, i když Juščenkova popularita utrpěla mnohem větší újmy. Přesto však patřila k jedněm z nejsilnějších kandidátů na post prezidenta ve volbách v roce 2010, nakonec prohrála s Viktorem Janukovyčem.

Nic na tom nezměnila její žaloba na průběh voleb; ani mezinárodní pozorovatelé však tentokrát neshledali žádné významnější problémy a Tymošenková tak vyšla na prázdno.

V březnu 2010 navíc Janukovyč získal na svou stranu dostatek hlasů v ukrajinském parlamentu a donutil Tymošenkovou a její vládu podat demisi. Ani jejím odchodem do opozice to však neskončilo.

Generální prokuratura ji od prosince 2010 stíhá kvůli podezření z údajného zneužití moci, ke kterému údajně došlo neoprávněným nakládáním s výnosem za prodej emisních povolenek.

V lednu 2011 potom prokuratura Tymošenkovou obvinila za nevýhodný nákup sanitek, kterým měla státu způsobit mnohamilionové škody. V dubnu 2011 byla k tomu bývalá premiérka nařčena z uzavření nevýhodných smluv o dodávkách zemního plynu s Ruskem v roce 2009.

Soud v Kyjevě nakonec v úterý 11. září 2011 shledal Juliji Tymošenkovou vinnou z překročení pravomocí při jednáních o dodávkách plynu z Ruska, podle soudu tak měla zemi připravit o v přepočtu skoro 3,5 miliardy korun. Za to ji soud poslal na sedm let do vězení.

Propuštění:

Na konci listopadu 2013 se ukrajinská vláda v čele s Mykolou Azarovem rozhodla zastavit přípravu podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Stalo se tak jen pár hodin poté, co většina poslanců tamního parlamentu odmítla podpořit zákon, jenž by umožnil zahraniční léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Odchod Tymošenkové na léčení do Německa byl jednou z podmínek Bruselu pro podpis asociační dohody o volném obchodu a přidružení Ukrajiny k EU.

Veřejnost na „zmrazení“ cesty do Evropy reagovala demonstracemi na náměstích ukrajinských měst (tzv. euromajdany), které po třech měsících přerostly v v pouliční boje s více než stovkou mrtvých. V únoru 2014 opozice ovládla Kyjev a Janukovyč odjel do Charkova. Následně ho parlament vyzval k rezignaci a de facto ho sesadil. Janukovyč však odstoupit odmítá a jednání opozice označil za převrat.

Ten samý den parlament rozhodl o propuštění Julije Tymošenkové na svobodu. Bývalá premiérka promluvila k lidem na kyjevském Majdanu a oznámila, že bude kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách.

Prezidentské volby na Ukrajině 2014

Volba Janukovyčova nástupce se konala 25. května 2014. Lidé se rozhodovali mezi 21 kandidáty. Podle očekávání zvítězil jeden z nejbohatších ukrajinských podnikatelů Petro Porošenko. Julija Tymošenková skončila na druhém místě. Poražená kandidátka označila prezidentské volby za demokratické a prohlásila: "Přeji si šťastnou a silnou Ukrajinu."

Začátky

Julija Tymošenková se narodila 27. listopadu 1960 v převážně rusky mluvícím Dnětropetrovsku na východě Ukrajiny. Vystudovaná ekonomka se v polovině devadesátých let vrhla na podnikání - v roce 1995 založila plynařský koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU). Díky tomu se později zařadila k jedněm z nejbohatších lidí v zemi.

Mezi lety 1999 a 2001 navíc působila ve vládě Viktora Juščenka, kde stála u některých energetických reforem. Po sporech s tehdejším prezidentem Leonidem Kučmou a měsíční vazbou kvůli obviněním z korupce spustila kampaň, která vyvrcholila takzvanou Oranžovou revolucí.

Ruská prokuratura v minulosti dokonce vydala na Tymošenkovou mezinárodní zatykač - důvodem měly být úplatky představitelům ruského ministerstva obrany v devadesátých letech, kdy v době kdy stála v čele JESU. V roce 2005 však bylo trestní řízení, z důvodu promlčení, zastaveno. Tymošenková všechna svá obvinění samozřejmě odmítla.

Julija Tymošenková je vdaná a má jednu dceru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

První měření v areálu v Milovicích neprokázala kontaminaci azbestem

První kontrolní měření, se kterými začal Středočeský kraj tento týden kvůli možné kontaminaci nebezpečným azbestem v bývalém vojenském areálu Milovice-Mladá na Nymbursku, azbest v ovzduší neprokázala. Policie, která případ od konce března prověřuje pro podezření z neoprávněného nakládání s odpady a podvodu, zástupcům kraje a města na konci dubna sdělila, které oblasti byly kontaminované. Kraj bude v měření ovzduší pokračovat i v dalších týdnech. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informoval mluvčí kraje David Šíma.

Kraj provádí měření na místech, kde se se sutí manipulovalo a kde byla do roku 2021 skladována. "Jedná se mimo jiné o místa, kde policie prováděla svá šetření. Měření probíhá na různých místech ze čtyř stran proudění větru, tak aby nám výsledky měření mohly dát komplexní informaci," uvedl krajský radní pro investice Libor Lesák (ODS). První série měření vyjde kraj na víc než 400 tisíc korun, uvedl  Šíma. Přítomnost azbestových vláken zjišťovala nezávislá laboratoř. "Laboratoř nám potvrdila, že koncentrace azbestových vláken byla pod limitem měřitelnosti a jejich přítomnost v analyzovaných vzorcích tak nebyla prokázána," doplnil Lesák.

Azbest se podle policie nachází na nevyužívaných pozemcích severně od letiště Milovice - Boží Dar. "Tato lokalita není součástí turistických cest a lidé ji při běžném pohybu po území dle našich informací nenavštěvovali. V dané lokalitě také stále platí z důvodu předběžné opatrnosti vstup na vlastní nebezpečí," uvedl Lesák. Azbest je také ve zpevněné polní cestě využívané jako cyklostezka, která je v majetku města Milovice. Také tam platí doporučení nevstupovat na zpevněné plochy.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Nezaměstnanost v EU v dubnu zůstala na šesti procentech. Nejníž je v ČR a Polsku

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v dubnu podle sezonně přepočtených údajů zůstala na šesti procentech, kde byla i v únoru a březnu. Ve své zprávě to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost byla v České republice a v Polsku, kde shodně činila 2,7 procenta. V ČR tak stoupla z březnové hodnoty 2,6 procenta.

V eurozóně dubnová nezaměstnanost klesla o desetinu procentního bodu na 6,5 procenta. Loni v dubnu byla míra nezaměstnanosti v zemích platících eurem 6,7 procenta, v celé EU pak 6,1 procenta.

Eurostat odhaduje, že v EU bylo v dubnu bez práce 13,03 milionu lidí, z toho 11,09 milionu v eurozóně. Proti březnu se počet nezaměstnaných v EU snížil o 18 000 a v eurozóně o 33 000. Proti loňskému dubnu lidí bez práce ubylo v EU o 212 000 a v eurozóně o 203 000.

Nezaměstnanost mezi mladými do 25 let věku v EU činila 13,8 procenta a v eurozóně 13,9 procenta. V březnu to bylo v EU i eurozóně 14 procent. Práci v EU nemělo celkem 2,76 milionu mladých, z toho v zemích platících eurem 2,26 milionu.

Míra nezaměstnanosti mezi ženami v dubnu činila 6,3 procenta, stejně jako v březnu. Mezi muži se pak zvýšila na 5,8 procenta z 5,7 procenta v březnu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy