reklama
 
 

Teroristický útok ve Francii na redakci Charlie Hebdo

27. 1. 2015
Foto: Reuters
Leden 2015 je pro Francii jako 11. září pro USA, březen 2004 pro Španělsko nebo červenec 2005 pro Británii.

Redaktoři satirického časopisu Charlie Hebdo seděli 7. ledna 2015 na jedné ze svých běžných pracovních porad, když do budovy vešli dva maskovaní muži s kalašnikovy a granátometem a nemilosrdně začali střílet. V redakci přišlo o život jedenáct lidí a dalších jedenáct bylo zraněno. Mezi oběťmi je šéfredaktor listu Stéphane Charbonnier (Charb), čtyři karikaturisté, další čtyři redaktoři, bodyguard Charba a údržbář.

Po masakru v redakci útočníci uprchli zpět na ulici, kde zastřelili policistu Ahmeda Merabeta, který ležel zraněný beze zbraně na zemi a vzdával se. Poté ujeli v ukradeném černém Citroënu DS směrem do východní části Paříže. Policie zjistila, že útok spáchali bratři alžírského původu Said a Chérif Kouachiovi. Policejní zátah proti teroristům se poté odehrál v budově tiskárny ve městě Dammartin-en-Goële, kde se dvojice útočníků zabarikádovala. Zaměstnanec tiskárny, celý den považovaný za zajatého, se schoval v krabici v jedné místnosti a teroristé ho neobjevili. Mobilním telefonem byl v kontaktu s policií a poskytoval jí informace o teroristech. Město Dammartin-en-Goële leží 40 kilometrů severovýchodně od metropole a patnáct kilometrů od letiště Charles de Gaulle, které kvůli událostem omezilo provoz.

Ve stejnou dobu, kdy policie zasahovala proti bratrům Kouachiovým, držel další útočník Amedy Coulibaly rukojmí v košer obchodě ve východní části Paříže. Coulibaly patřil do stejné skupiny jako Kouachiovi a hrozil, že rukojmí zabije, pokud policie zaútočí na bratry v Dammartin-en-Goële. V obchodě přišly o život čtyři osoby. Již předtím Coulibaly připravil o život policistku. Po hodinách vyčkávání a vyjednávání se policie rozhodla spustit proti teroristům úder. Zásahové jednotky ve stejnou chvíli zaútočily na obou místech naráz, teroristy zlikvidovaly a rukojmí osvobodily. Coulibaly se krátce před svou smrtí přihlásil k Islámskému státu, zatímco bratři Kouachiové tvrdili, že jednají ve jménu jemenské Al-Káidy.

Policie poté pátrala po Hayat Boumeddieneové, partnerce Amedyho Coulibalyho, která fungovala jako spojka mezi teroristy. Boumeddieneová však z Francie uprchla ještě před útoky. Turecko oznámilo, že 8. ledna 2015 překročila turecko-syrskou hranici. V současnosti by se měla nacházet v Sýrii.

Útoky si vyžádaly celkem 17 mrtvých a dalších asi 20 zraněných. Podle prezidenta Françoise Hollanda však země i nadále čelí teroristickým hrozbám.

K útoku na časopis Charlie Hebdo se později přihlásila jemenská odnož Al-Káidy. Uvedl to jeden z jejích bojovníků a útok označil za důsledek znesvěcování muslimských svátostí.

Satirický časopis Charlie Hebdo je známý tím, že si opakovaně dělá legraci ze všeho, a to i z náboženství a radikálních islamistů. Terčem útoku se stal už v listopadu 2011, kdy do jeho pařížské redakce útočníci hodili zápalnou lahev. Ke žhářskému útoku tehdy došlo v noci, takže nikdo nebyl zraněn. V roce 2011 však shořelo veškeré vybavení redakce. Stalo se to krátce poté, co Charlie Hebdo publikoval karikaturu proroka Mohameda.

Reakce na útoky:

Symbolem solidarity s redakcí a oběťmi atentátu se stala věta "Je suis Charlie" (Já jsem Charlie), která obletěla svět. Objevila se na internetu i v ulicích měst, kde lidé na veřejných místech zapalovali svíčky a pokládali tužky, které symbolizovaly svobodu slova. Pár dní po útoku se konaly po celé Francii pochody. Téměř 700 tisíc lidí vyšlo do ulic francouzských měst.

V neděli 11. ledna 2015 se v Paříži uskutečnil pochod národní jednoty k uctění památky 17 obětí teroristických útoků, kterého se zúčastnilo až půldruhého milionu lidí, včetně francouzských politických špiček a desítek významných zahraničních hostů. Zřejmě nejmasovější akce ve francouzské metropoli od druhé světové války se podle všeho stala dosud největší demonstrací proti terorismu.

Vedle francouzských politiků v čele s prezidentem Françoisem Hollandem se jí zúčastnili i představitelé zhruba pěti desítek států. Přijeli například německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron, vedoucí představitelé Evropské unie, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a palestinský prezident Mahmúd Abbás. Českou republiku zastoupil předseda vlády Bohuslav Sobotka. Americký prezident Barack Obama se pochodu nezúčastnil. Spojené státy zastupovala jen americká velvyslankyně ve Francii Jane Hartleyová.

Útoky ve Francii vyburcovaly protiteroristické demonstrace i jinde. Po celé Francii se jich zúčastnilo až 2,5 milionu lidí. Demonstrace se ale konaly i ve světě. Desítky tisíc lidí se sešly v Bruselu, v Berlíně nebo ve Vídni a manifestovalo se například i v Madridu, Tokiu a Sydney a v sobotu večer i v New Yorku.

"Vydání přeživších":

Ve středu 14. ledna 2015, tedy týden po útocích, vyšlo jako obvykle nové číslo týdeníku Charlie Hebdo. Tentokrát se na jeho titulní stránce objevila karikatura plačícího muslimského proroka Mohameda s nápisem "Je suis Charlie" a nad ním bylo napsáno "Tout est pardonné" (Vše odpuštěno). Toto číslo vyšlo v nákladu, který přesáhl sedm milionů výtisků, před atentáty vycházel časopis v nákladu 60 000 kusů. Na mnoha místech lidé stáli kvůli "vydání přeživších" dlouhé fronty, ale ani tak se k výtisku nedostali.

Naproti tomu se v některých zemích konaly demonstrace proti zveřejnění karikatur proroka Mohameda v posledním vydání Charlie Hebdo. V indické části Kašmíru se na výzvu separatistů a islámských stran konala stávka, zavřené zůstaly obchody i podniky. Nesouhlas s kresbami vyjádřili také lidé v Afghánistánu, Pákistánu, Íránu či Srbsku. Bouřlivé protesty vypukly také v Nigeru a dalších bývalých francouzských koloniích.

Bezpečnostní hrozba:

Francie má největší muslimskou populaci v Evropě. Komunita čítá kolem pěti milionů lidí. Extremistů ochotných vraždit je mezi nimi sice velmi málo, ale pro rozvědku a policii je stále složitější je podchytit.

Pryč je doba organizovaných teroristických útoků, které někdo plánuje a řídí. Dnes často útočí takzvaní osamělí vlci, kteří nemusí přímo patřit k nějaké organizaci, pouze se inspirují její ideologií a myšlenkami.

Jednotlivé evropské země i Spojené státy v reakci na útoky přijaly nová bezpečnostní opatření. Zaměřily se zejména na dohled nad radikálními duchovními a skupinkami, které inklinují k terorismu, dále navýšily rozpočty bezpečnostních složek a vybrané tiskoviny, které podobně jako Charlie Hebdo v minulosti otiskly podobiznu proroka Mohameda, získaly policejní ochranu. Lídři evropských států a USA se na mimořádném bezpečnostním summitu v Bruselu dohodli na zpřísnění bezpečnostních opatření v letecké dopravě. Italská policie, která zajišťuje ochranu Vatikánu, navýšila svou přítomnost v oblasti městského státu.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama