Historie

Historie Rumunska je stejně zajímavá jako země sama. Díky své poloze bylo Rumunsko křižovatkou mezi Východem a Západem. Dostávaly se sem vlivy římské, řecké, později se zde střetával svět islámu s křesťanským světem. V Rumunsku se mísí prvky románské, slovanské, germánské i turecké. Velký vliv na rozvoj území měli Římané, kteří zde měli krátce (v letech 106 – 275) svou provincii nazývanou Dácie. Pod jejich působením se obyvatelstvo romanizovalo a vulgární latina se stala základem dnešní rumunštiny.

V dalších staletích sem přicházely a snažily se vládnout různé kmeny, např. Hunové nebo Tataři. Ve 13. století vzniklo první knížectví Valašské knížectví, v následujícím století Moldavské knížectví. Sedmihradsko patřilo od 12. století k Uhrám. V následujících obdobích se tyto oblasti dostávaly pod turecký vliv. V roce 1600 se podařilo valašskému vévodovi Michalu Chrabrému sjednotit na několik měsíců Valašsko, Moldavsko i Sedmihradsko do jednoho státního útvaru.

V 18. století nastalo nejčernější období rumunských dějin. Valašsko a Moldavsko se staly vazalským územím Osmanské říše. Vládli fanaroité, Řekové z cařihradské čtvrti Fanar. Jejich vláda skončila v roce 1812. V druhé polovině 19. století vzniká Rumunsko. Nejdřív spojením Valašska a Moldavska jako knížectví, později, po Berlínském kongresu v roce 1878, se připojila Dobrudža a Rumunsko se stalo královstvím. Přestože králem byl Němec z rodu Hohenzollernů, Rumunsko bojovalo za 1. světové války proti Německu a Rakousku – Uhersku.

Po válce se k Rumunsku připojilo v roce 1919 ještě Sedmihradsko, Banát, Bukovina a Besarábie, tím vzniklo tzv. Velké Rumunsko. Během druhé světové války se postavilo Rumunsko nejdřív na stranu Německa. V roce 1944 proběhlo povstání proti fašistickému diktátorovi a Rumunsko se přidalo ke spojencům. Po druhé světové válce přišlo o Besarábii, která byla připojena k Sovětskému svazu. V roce 1947 byla vyhlášena lidová republika. V polovině 60. let 20. st. se do čela země dostal Nicolae Ceaușescu, zpočátku oblíbený politik, později diktátor, který přivedl zemi k hladomoru. V prosinci 1989 byl popraven. Od roku 1989 pomalu dochází v zemi k ekonomickým i politickým změnám. Situace je však neustále nestabilní, ekonomika je velmi slabá, nezaměstnanost i inflace vysoká.

Hospodářství

Rumunsko patřilo k chudším zemím v rámci RVHP a stále patří k méně rozvinutým zemím v Evropě. Dnes je tu významná výroba aut značky Dacia, která je součástí francouzského koncernu Renault. Tomuto napomáhá rumunské hutnictví - nicméně zásoby rumunského nerostného bohatství nejsou využity tak, jak by mohly být. Rumunsko je poměrně vhodné pro zemědělství – v nížině se pěstují plodiny jako pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, zelenina a ovoce.

Z živočišné výroby je významný chov vepřů, ovcí, skotu, mimo jiné pro zemědělské účely pak chov koní. Rumunsko má velký potenciál pro cestovní ruch, turisty lákají především Karpaty, ale vzhledem ke slabé úrovni služeb pro turisty jsou příjmy z něj velmi malé.

Obyvatelstvo a náboženství

Rumunsko je velmi rozmanité také etnicky. V Sedmihradsku se nachází početné menšiny maďarské a sikulské (maďarizovaný turkický kmen) a pozůstatky dříve velmi četné menšiny německé. V Banátu vedle sebe žijí Rumuni, Maďaři, ale také například Srbové a Češi. Na černomořském pobřeží, v Dobrudži, žije asi 50 000 etnických Turků a Tatarů, také Rusíni a další. Oficiálním jazykem Rumunska je rumunština, románský jazyk, který se vyvinul v oblasti dnešního Rumunska po opuštění provincie římskými vojsky z vulgární latiny. Hlavním náboženstvím je pravoslaví.

Politický systém

Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu. Senát má 137 členů, Poslanecká sněmovna 334. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky. Prezident, nejvyšší představitel moci výkonné, je rovněž volen přímo, nově jednou za pět let.

Dovolená a cestování

Rumunsko se stává v poslední době oblíbenou destinací především českých, slovenských a polských turistů. V Rumunsku je spousta věcí k vidění – moře, krásné hory, jezera, hrady, kláštery i vesničky, ve kterých jako by se zastavil čas. Jednou z největších přírodních zajímavostí je řeka Dunaj.  Vlévá se do Černého moře a na rumunském území tvoří deltu Dunaje, druhou největší a nejlépe zachovalou deltu a biosférickou rezervaci v Evropě, která je zapsána na seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO. Pro neorganizované cestování je Rumunsko ideální - má velice hustou železniční síť.