Pussy Riot

17. 8. 2012 13:10
Pussy Riot je ruská feministická punk-rocková kapela, která v Moskvě pořádá neohlášená provokativní vystoupení.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Pussy Riot je ruská feministická punk-rocková kapela, která v Moskvě pořádá neohlášená provokativní vystoupení. Vedle kritiky současných politických poměrů v Rusku (a zejména nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina) chtějí svou tvorbou upozornit také na nerovnost mezi pohlavími a na různé formy diskriminace.

Skupina vznikla v říjnu 2011, má 25 členů (deset z nich pořádá vystoupení, zbytek má na starosti tvorbu a stříhání videoklipů, které následně dávají na internet). Během vystoupení a rozhovorů mají dívky tváře zahalené kuklami a jsou vždy oblečeny do lehkých šatů a barevných punčocháčů. Veřejnosti se prezentují pouze pod pseudonymy.

Do hledáčku světových médií se kapela dostala zejména v souvislosti s happeningem v moskevském chrámu Krista Spasitele, který se uskutečnil 21. února 2012 a byl součástí protestů proti Putinovu znovuzvolení do prezidentského úřadu (Pozn.: Vladimir Putin byl ruským prezidentem v letech 2000-2008, poté jej na jedno volební období vystřídal Dmitrij Medveděv, v roce 2012 se Putin do funkce vrátil). Skupina dívek tehdy vtrhla do kostela a zpívala tam bez mála jednu minutu píseň „Bohorodičko, vyžeň Putina“. Poté byly z chrámu vyvedeny. Krátce na to policie tři vystupující zadržela. Ty pak musely před vynesením rozsudku strávit 5 měsíců ve vazbě. Moskevský soud nakonec odsoudil členky Pussy Riot k dvouletému vězení. Zpěvačkám hrozil až sedmiletý trest, obžaloba ale navrhovala tři roky a obhajoba zproštění viny. Dívky vinu odmítly, omluvily se pouze věřícím.

Podporu skupině Pussy Riot vyjádřila řada světových umělců. Na uvěznění členek skupiny reagovalo také několik českých hudebníků, kteří v květnu 2012 uspořádali v pražském Lucerna Music Baru festival s názvem „Už zase zavírají muzikanty“. Na koncertě vystoupili například The Plastic People of the Universe, Už jsme doma, Filip Topol, Vlastimil Třešňák, Echt! a další.

V říjnu 2012 projednával Městský soud v Moskvě odvolání členek Pussy Riot a Jekatěrině Samucevičové zmírnil nepodmíněný trest na podmíněný. Dvěma zbývajícím, Naděždě Tolokonnikovové a Mariji Aljochinové, dvouleté odnětí svobody potvrdil. Rozsudek se tak stal pravomocným.

Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci 2013 navrhl při příležitosti dvacátého výročí ruské ústavy vyhlášení amnestie, kterou následně schválil parlament. Díky ní se vězněné členky Pussy Riot dostaly na svobodu. Amnestii však považují za propagandistický tah Kremlu. Putin zase poznamenal, že amnestie pro členky Pussy Riot je spjata výlučně s humanitárními důvody a neznamená přehodnocení jejich činu.

Tolokonnikovová s Aljochinovou následně začaly s bojem za lidská práva a proti Putinovu režimu. Kvůli odloučení od původních tezí Pussy Riot byly ostatními členkami této radikálně feministické a antikapitalistické kapely vyloučeny.

Pussy Riot uspořádaly happening v době konání olympiády v Soči, proti kterému zakročila policie. Chtěly zde natočit videoklip ke skladbě "Putin tě naučí milovat svou vlast."

 

Právě se děje

před 56 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy