Ariel Šaron

4. 1. 2014 21:40
Bývalý izraelský premiér Ariel Šaron zemřel 11. ledna 2014 v telavivské nemocnici Tel Hašomer poté, co mu selhaly životně důležité orgány. V kómatu byl přes osm let.
Ariel Šaron.
Ariel Šaron. | Foto: Reuters

Bývalý izraelský premiér Ariel Šaron zemřel 11. ledna 2014 v telavivské nemocnici Tel Hašomer poté, co mu selhaly životně důležité orgány. V komátu byl expremiér po těžké mrtvici přesně osm let a osm dní, od 4. ledna 2006.

Vojenská a politická kariéra:

Pětaosmdesátiletý Šaron byl vždy bojovníkem, ať už v armádě, nebo politice. Věřil, že Izrael dosáhne míru s arabskými sousedy pouze tehdy, když bude silný, neporazitelný a nepřátelům dá svoji sílu pocítit. Nejčastější přezdívkou bývalého generála, ministra obrany a premiéra zůstává "Buldozer". Pro zarputilost, s jakou prosazoval své názory a cíle. Jak ve válce, tak v politice.

V roce 1953 velel speciální jednotce nazvané 101, která v odvetě za palestinské útoky prováděla bojové operace na území Jordánska. Při jedné z nich jeho muži připravili ve vesnici Kibíja o život několik desítek civilistů.

Ve válce v roce 1973 se Sýrií a Egyptem Šaronova jednotka překročila Suezský průplav v rozporu s příkazy armádního velení. Byl vyšetřován, ale komise konstatovala, že jeho rozhodnutí bylo ze strategického hlediska správné.

O deset let později však už verdikt další komise tak příznivý nebyl. Šaronovi přiřkla takzvaná Kahanova komise politickou odpovědnost za masakr v palestinských táborech Sabra a Šatíla v Bejrútu. V táborech zahynuly stovky lidí včetně žen a dětí. Zločin spáchali členové libanonských křesťanských milic, tehdejších izraelských spojenců. Šaron byl v době invaze do Libanonu ministrem obrany a komise mu dala za vinu, že izraelští vojáci - rozmístění v okolí táborů - masakru nezabránili, přestože to bylo v jejich silách. Sabra a Šatíla a těžké bombardování Bejrútu zajistily Šaronovi špatnou pověst na Západě a nenávist v arabském světě.

Po kariéře v armádě vystřídal "Buldozer" křesla ministra obrany, zemědělství, obchodu i zahraničí. Na premiérský post dosáhl v roce 2001 a vydržel v křesle předsedy vlády až do osudové mrtvice. Tedy pět let.

Z radikála a válečníka postupně přešel do role stoupence mírového procesu. V sedmdesátých letech říkával, že vlastí Palestinců je Jordánsko. V roce 2003 poprvé řekl nahlas a veřejně, že vznik palestinského státu vedle židovského státu je nevyhnutelný.

Stáhl židovské osadníky i armádu z Gazy a připravoval Izraelce na to, že v zájmu míru bude třeba přinést další oběti.

Osobní život:

Zvláštností Šaronova osobního života byl fakt, že po smrti manželky Margaret se oženil s její sestrou Lily. V jeho posledních chvílích s ním tento týden byli synové Gilad a Omri.

K jeho koníčkům patřilo dobré jídlo (svoji obézní postavu bral s úsměvem) a farma Sycamore v Negevské poušti, kde trávil volný čas. Tam ho před osmi lety mrtvice zastihla.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 48 minutami

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy