Smog

17. 11. 2011 7:21
Smog (kombinace slov "smoke" a "fog", tedy kouř a mlha) označuje znečištění vzduchu chemickými látkami, které vznikají při spalování kapalných a plynných paliv za určitých meteorologických podmínek.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Smog (kombinace anglických slov "smoke" a "fog", tedy kouř a mlha) je obecně vžité označení pro silné znečištění vzduchu chemickými látkami, které se v ní přirozeně nevyskytují.

Jejich zdrojem je automobilová doprava a různé průmyslové činnosti, zejména v oblasti hutnictví a energetiky.

Zdravotní rizika

Odhaduje se, že ročně má smog na svědomí tisíce úmrtí - přesné vyčíslení je samozřejmě problémem, vzhledem k tomu, že prokázání přímé souvislosti mezi působením smogu a úmrtím je velmi problematické.

Jedinou cestou je tak statistika a plošné sledování populace vystavené působení smogu. Ty poměrně jasně ukazují zvýšení počtu úmrtí - hlavně mezi velmi mladými i starými lidmi a osobami trpícími nemocemi dýchací či kardiovaskulární soustavy.

Další významně ohroženou skupinou jsou také alergici.

Dva druhy smogu

Existují dva druhy smogu: letní (též označovaný jako losangeleský, oxidační, nebo fotochemický) a zimní (také londýnský, nebo redukční).

Zimní smog vzniká za mlhavého, chladného počasí, kdy dochází k inverzi - převrstvení teplého vzduchu nad studeným.

Přirozené proudění přízemního vzduchu vzhůru do atmosféry je tak přerušeno, vzniká "záklopka" a dochází k hromadění nečistot ve vzduchu nízko nad zemí.

Mlha potom obsahuje, mimo jiné, různé sloučeniny síry a další látky, jako například aromatické uhlovodíky (mezi které patří třeba rakovinotvorný benzpyren). Jejich pronikání do těla je usnadněno přítomností popílku a velkých prachových částic ve vzduchu.

Dlouhodobé působení této směsi může být důvodem vzniku a rozvoje rakovin.

Kromě toho také dochází v tomto období, vlivem špatného tahu komínů, častěji k otravám oxidem uhelnatým.

Letní smog vzniká při spalování plynných a kapalných paliv za horkého počasí. Pokud je oblak spalin vystaven intenzivnímu slunečnímu záření, dochází k tvorbě takzvaného přízemního ozónu, a to hlavně z oxidu dusičitého.

Molekuly ozónu jsou velmi reaktivní a pro člověka toxické. Napadají různé struktury v buňkách a škodlivé jsou také i pro vegetaci.

Dráždí sliznice a dýchací cesty. V Česku je tomuto typu znečištění vystaveno přibližně 80% obyvatel.

Největšími průmyslovými znečišťovateli ovzduší v České republice jsou například ostravské železárny Arcelor Mittal nebo elektrárna Tušimice.

Z historie

Letní smog byl poprvé popsán ve 40. letech minulého století v Los Angeles. Velké problémy způsoboval v 60. a 80. letech v Japonsku.

V Tokiu tyto časy připomínají kyslíkové automaty, které jsou dnes turistickou zajímavostí.

Se zimním smogem se naproti tomu začali lidé potýkat již ve středověké Anglii. Zdrojem znečištění byly v minulosti zejména zplodiny ze spalování uhlí. Při takzvaném "Velkém londýnském smogu" v roce 1952 tu následkem znečištění zemřelo celkem asi dvanáct tisíc lidí.

V důsledku takovýchto událostí byla postupně přijata různá opatření a směrnice, jejichž cílem je omezení produkce spalin z průmyslových paliv, hlavních viníků vzniku tohoto nebezpečného jevu. Příkladem souboru takových předpisů jsou třeba "Clear Air Acts" z roku 1968.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Cheptegei v Monaku překonal Bekeleho světový rekord na 5000 metrů

Joshua Cheptegei na mítinku Diamantové ligy v Monaku překonal světový rekord v běhu na 5000 metrů. Ugandský vytrvalec, který na loňském mistrovství světa ovládl desítku, časem 12:35,36 vylepšil takřka o dvě sekundy výkon dvojnásobného olympijského vítěze na této distanci Etiopana Kenenisy Bekeleho (12:37,35) z Hengela z roku 2004.

Třiadvacetiletý Cheptegei se v únoru ještě před rozšířením covidu-19 po světě stal rovněž v Monaku světovým rekordmanem v silničním závodě na pět kilometrů. Pak kvůli koronavirové krizi nezávodil a vrátil se až dnes znovu v monackém knížectví. Na dráze se mu s půlročním odstupem povedlo totéž. Osobní rekord na 5000 metrů si vylepšil o více než 22 sekund a stal se v této disciplíně nejrychlejším běžcem historie.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Porsche postaví nový závod na Slovensku za 250 milionů eur

Německý výrobce sportovních aut Porsche, který stejně jako česká Škoda Auto patří do skupiny Volkswagen, postaví na Slovensku novou továrnu na karoserie. Informoval o tom dnes slovenský list Denník N. Automobilka má již v současnosti v zemi jeden závod a staví zde vývojové centrum.

Podle listu automobilka předložila projekt úřadům a požádala o povolení ke stavbě. Nový závod se má nacházet v regionu Pováží. Porsche plánuje v závodě vytvořit 1200 pracovních míst a investice má činit 250 milionů eur (6,5 miliardy Kč). Výroba má začít v roce 2027.

Porsche má v současnosti na Slovensku v Dubnici nad Váhom nástrojárnu, kde pracuje téměř 200 lidí. Od loňského roku staví u obce Horná Streda nové vývojové centrum linek pro automobilové karosérie, kde má najít uplatnění 500 inženýrů.

Slovensko je největším světovým výrobcem aut v přepočtu na obyvatele. Loni se zde vyrobilo 1,1 milionu aut. Na Slovensku mají továrny pro montáž aut firmy PSA, Jaguar Land Rover, Kia Motors a Volkswagen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy