Silicon Valley

Aktualizováno 7. 3. 2021 23:15
Silicon Valley - středisko high-tech a informačních technologií, sídlo mnoha významných IT firem. Nachází se v Kalifornii v USA.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Google, Facebook, Apple, Yahoo! či Intel. Kromě toho, že všechny tyto firmy jsou významnými hráči na poli informačních technologií, spojuje je i další věc - jejich vedení sídlí v Silicon Valley, v údolí ležícím v jižní části Kalifornského zálivu.

Silicon Valley, pojmenované podle křemíku používaného na výrobu polovodičů, získalo své označení právě díky vysoké koncentraci firem, které je vyráběly, a počítačových společností. Toto označení pro severokalifornské souměstí se používá od sedmdesátých let 20. století. Dnes je v podstatě synonymem pro high-tech, vývoj a inovace.

Silicon Valley se rozprostírá na území údolí Santa Clary, které bylo před vytlačením zástavbou a fabrikami pokryté ovocnými sady. Sahá v podstatě od jižního okraje San Francisca, přes spojnici Redwood City (Oracle či Electronic Arts) přes Palo Alto (Facebook, Hewlett-Packard), Mountain View (Google), Santa Claru (zejména výrobci hardware) až po obchodní centrum Silicon Valley, město San Jose (Adobe).

Na rozvoji Silicon Valley se významnou měrou podílela též blízkost několika univerzit (zejména Standfordská univerzita má na současné podobě údolí lví podíl) a armádních výzkumných center.

Místa jako Silicon Valley vždy lákala - a stále tomu tak je - mnoho schopných lidí, přinášejících sem své nápady. Mnoho bývalých továrních prostor dnes funguje jako technologické inkubátory. Zde čekají na investory - čile tu funguje zejména takzvaný "venture capital" - rizikový kapitál určený projektům s vysokým potenciálem. Mezi nejúspěšnější hráče na tomto poli patří například společnost Sequoia Capital, která má podíly ve firmách, jako je Google, Oracle, NVIDIA, Apple a mnohých dalších.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy