reklama
 
 

Nobelova cena za fyziku

Aktualizováno 4. 10. 2011 11:06
Nobelova cena za fyziku, která se v Nobelově závěti objevila na prvním místě, se uděluje od roku 1901 za nejvýznamnější a nejpřínosnější výzkum v této oblasti.

Nobelova cena za fyziku, která se v Nobelově závěti objevila na prvním místě (na konci 19. století byla ostatně mnohými vnímána jako nejdůležitější vědní obor), se uděluje od roku 1901 za nejvýznamnější a nejpřínosnější výzkum v této oblasti.

S oceněním je spojena medaile, diplom a peněžní odměna, která činí (v roce 2011) deset milionů švédských korun (asi 27 milionů českých korun). Pokud cenu sdílí dva nebo tři laureáti (což je maximální možný počet), rozdělí si částku mezi sebou.

Cenu uděluje Švédská královská akademie věd, jejímiž členy je 350 švédských a 164 zahraničních vědců. Od roku 1901 do roku 2010, bylo uděleno celkem 104 cen. Jako první ji v roce 1901 získal Wilhelm Conrad Röntgen za objev paprsků, které přinesly průlom v medicíně.

Medaile

Medaile, určená laureátům Nobelových cen za fyziku se shoduje s tou, kterou získávají i laureáti ceny v oboru chemie. Autorem její podoby je Erik Lindberg.

Na medaili je znázorněna bohyně Isis, představující Přírodu. Zatímco sestupuje z mraků - držíce v ruce Roh hojnosti - nadzdvihává její závoj Duch Vědy.

Kromě jména nositele a označení Švédské královské akademie věd je na ní také latinský nápis "Inventas vitam juvat excoluisse per artes", což má velmi volně přeloženo znamenat "ti, kteří skrze své umění zlepšili život na zemi".

Nominace

Nobelova komise každoročně (v září) posílá vybraným odborníkům a lidem významným v oblasti fyzikálního výzkumu výzvu k nominaci potenciálního laureáta Nobelovy ceny. Takto je osloveno na tři tisíce odborníků, univerzitních profesorů, laureátů cen a dalších.

Jejich odpovědi jsou přijímány do února - obvykle se vytvoří seznam, obsahující asi dvě stě padesát až tři sta jmen (některé nominace se opakují) a poté jednotlivé komise, v období od března do května, konzultují tento seznam s vybranými odborníky. Nakonec vznikne závěrečná zpráva s doporučeními pro konečné hlasování.

Novým laureátem Nobelovy ceny je zvolena osoba, která získá většinu hlasů.
Od roku 1974 platí pravidlo, že nominováni mohou být pouze žijící lidé. Jména všech nominovaných zůstávají tajná po dobu padesáti let.

Alfred Nobel

V roce 1895 sepsal Alfred Nobel závěť, ve které položil základy Nobelových cen za fyziku, chemii, fyziologii nebo medicínu, literaturu a práci v mírové oblasti.

Alfred Nobel byl švédským chemikem a inženýrem, věnoval se však také poezii či dramatu. Proslul zejména vynálezem dynamitu, jehož využití vynálezů v bojích a válečných konfliktech bylo jedním z hlavních důvodů Nobelovy angažovanosti v sociální oblasti a mírovém hnutí.

14. 9. 2011 17:43

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama