CERN

23. 9. 2011 13:14
Úkolem CERN a jeho hadronového urychlovače (LHC) je najít odpovědi na základní otázky vzniku světa. CERN je jednou z nejvýznamnějších výzkumných organizací na světě.
Tunel urychlovače v CERNu.
Tunel urychlovače v CERNu. | Foto: Maximilien Brice / CERN

Úkolem CERNu a jeho "srdce" - velkého hadronového urychlovače - je, zjednodušeně řečeno, odpovědět "na otázku Života, Vesmíru a vůbec".

CERN (zkratka francouzského označení Evropské organizace pro jaderný výzkum) je jednou z nejvýznamnějších výzkumných organizací na světě. Věnuje se základnímu fyzikálnímu výzkumu. Sídlem CERN je švýcarská Ženeva a jeho členy je dvacet zemí, včetně České republiky.

Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider)

Jedná se o obrovský vědecký přístroj, umístěný na pomezí Švýcarska a Francie v hloubce kolem sta metrů. Je základem celého projektu.

Přístroj vyšle proti sobě dva hadrony (částice menší než atom) - protony. Od listopadu 2010 probíhaly několik týdnů experimenty se srážkami olovnatých iontů. Tyto částice obíhají proti sobě v opačném směru a s každým oběhem získávají větší energii. Účelem je napodobit stejné podmínky, jaké panovaly v době po Velkém třesku. Částice vzniklé po těchto srážkách zaznamenávají speciální detektory. Jejich vyhodnocování se v rámci různých experimentů věnují týmy fyziků z celého světa.

Urychlovač samotný je tvořen tubusem o obvodu 26 659 metrů, uvnitř něhož je umístěno na 9300 magnetů. Jedná se o největší urychlovač částic na světě; jeho jediný vážnější konkurent - americký Tevatron - byl v rámci vládních úspor zrušen.

Při plném výkonu oběhnou triliony protonů urychlovačem 11 245krát za sekundu; vyvinou přitom rychlost odpovídající 99,9999991 % rychlosti světla. Každý paprsek protonů se pohybuje s maximální energií 7 TeV (tera-elektronvoltů) - energie jejich kolize potom logicky odpovídá dvojnásobku této energie. Dohromady proběhne každou sekundu na 600 milionů těchto kolizí.

Vnitřek urychlovače, kterým částice cestují je díky ultra vysokému vakuu prázdný téměř jako vesmír sám. Tlak uvnitř je ještě desetkrát nižší než na Měsíci.

Všechny magnety byly - pomocí více než deseti tisíc tun kapalného dusíku - nachlazeny na teplotu -193,2 °C. Poté byly naplněny téměř 120 tunami kapalného helia, které je ochladilo na -271,3 °C (mimochodem, absolutní nula má hodnotu -273,15 °C). Tato hodnota je dokonce nižší než je teplota vnějšího vesmíru. Na druhou stranu, při srážkách vznikají teploty sto tisíckrát vyšší než jaké jsou ve středu Slunce.

O výstavbě LHC se začalo uvažovat už v průběhu osmdesátých let dvacátého století - ke schválení konečné podoby projektu došlo v prosinci 1994. Urychlovač se poprvé rozeběhl 10. září 2008. Celkové náklady na stavbu urychlovače činily více jak pět miliard euro.

Předpokládaná doba životnosti urychlovače je asi patnáct let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Chilský parlament schválil sňatky lidí stejného pohlaví

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Putin a Biden jednali přes videokonferenci zhruba dvě hodiny, mluvit měli hlavně o Ukrajině

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Hlavním tématem rozhovoru měla být situace kolem Ukrajiny. O výsledku jednání, které prezidenti vedli z Washingtonu a Soči, hodlá Biden ještě dnes telefonicky informovat evropské partnery. Na veřejnost zatím žádné podrobnosti ze schůzky neunikly.

Stanice CNN rozhovor označuje za jedno z klíčových setkání Bidenova působení v Bílém domě, jež se koná v době stupňovaného napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě dnes spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Státy EU se shodly na reformě DPH, mohou zlevnit léky či ekologické produkty

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Seznam Zprávy: Česko musí dle Evropské komise dořešit tři body z auditu k Babišovu střetu zájmů

Česko musí podle Evropské komise dořešit ještě tři problematické body související s auditem ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého to komise napsala v dopise zaslaném na konci listopadu do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které s EK o auditu za Česko jedná, serveru pouze potvrdilo přijetí dopisu. Jeho obsah nekomentovalo. Letos v dubnu EK, která je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie, zveřejnila závěrečnou auditní zprávu. Podle ní je premiér Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení koncernu do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

EK v souvislosti s auditem požádala české úřady o řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. V srpnu komise Česko varovala před tím, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit evropské dotace. Z listopadového dopisu podle Seznam Zpráv vyplývá, že zůstávají nedokončené ještě tři body. Jedním je zlepšení řídících a kontrolních systémů pro rozhodování o unijních dotacích, druhým prověření splnění kritérií u několika dotací na inovace pro Agrofert a třetím prověření podpory pro firmu Lovochemie z koncernu Agrofert na inovaci technologie výroby sirných hnojiv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy