Úkolem CERNu a jeho "srdce" - velkého hadronového urychlovače - je, zjednodušeně řečeno, odpovědět "na otázku Života, Vesmíru a vůbec".
CERN (zkratka francouzského označení Evropské organizace pro jaderný výzkum) je jednou z nejvýznamnějších výzkumných organizací na světě. Věnuje se základnímu fyzikálnímu výzkumu. Sídlem CERN je švýcarská Ženeva a jeho členy je dvacet zemí, včetně České republiky.
Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider)
Jedná se o obrovský vědecký přístroj, umístěný na pomezí Švýcarska a Francie v hloubce kolem sta metrů. Je základem celého projektu.
Přístroj vyšle proti sobě dva hadrony (částice menší než atom) - protony. Od listopadu 2010 probíhaly několik týdnů experimenty se srážkami olovnatých iontů. Tyto částice obíhají proti sobě v opačném směru a s každým oběhem získávají větší energii. Účelem je napodobit stejné podmínky, jaké panovaly v době po Velkém třesku. Částice vzniklé po těchto srážkách zaznamenávají speciální detektory. Jejich vyhodnocování se v rámci různých experimentů věnují týmy fyziků z celého světa.
Urychlovač samotný je tvořen tubusem o obvodu 26 659 metrů, uvnitř něhož je umístěno na 9300 magnetů. Jedná se o největší urychlovač částic na světě; jeho jediný vážnější konkurent - americký Tevatron - byl v rámci vládních úspor zrušen.
Při plném výkonu oběhnou triliony protonů urychlovačem 11 245krát za sekundu; vyvinou přitom rychlost odpovídající 99,9999991 % rychlosti světla. Každý paprsek protonů se pohybuje s maximální energií 7 TeV (tera-elektronvoltů) - energie jejich kolize potom logicky odpovídá dvojnásobku této energie. Dohromady proběhne každou sekundu na 600 milionů těchto kolizí.
Vnitřek urychlovače, kterým částice cestují je díky ultra vysokému vakuu prázdný téměř jako vesmír sám. Tlak uvnitř je ještě desetkrát nižší než na Měsíci.
Všechny magnety byly - pomocí více než deseti tisíc tun kapalného dusíku - nachlazeny na teplotu -193,2 °C. Poté byly naplněny téměř 120 tunami kapalného helia, které je ochladilo na -271,3 °C (mimochodem, absolutní nula má hodnotu -273,15 °C). Tato hodnota je dokonce nižší než je teplota vnějšího vesmíru. Na druhou stranu, při srážkách vznikají teploty sto tisíckrát vyšší než jaké jsou ve středu Slunce.
O výstavbě LHC se začalo uvažovat už v průběhu osmdesátých let dvacátého století - ke schválení konečné podoby projektu došlo v prosinci 1994. Urychlovač se poprvé rozeběhl 10. září 2008. Celkové náklady na stavbu urychlovače činily více jak pět miliard euro.
Předpokládaná doba životnosti urychlovače je asi patnáct let.
