AMD (Advanced Micro Devices) je americká nadnárodní společnost, která se zabývá především výrobou procesorů, čipsetů a grafických karet. Firma funguje už od roku 1969 a od svých počátků se rozrostla až v druhého největšího výrobce procesorů založených na architektuře x86.
Mezi všemi výrobci polovodičových součástek se AMD drží s cca 470 miliony dolarů čistého zisku na devátém místě a celosvětově zaměstnává více než 11 tisíc lidí.
Historie
Advanced Micro Devices založili bývalí manažeři firmy Fairchild Semiconductor 1. května 1969. Původně se firma zabývala čistě výrobou logických obvodů, postupně však své aktivity rozšiřovala a v roce 1975 vstoupila i na trh s paměťmi RAM. Ve stejném roce navíc její zaměstnanci pomocí zpětného inženýrství vytvořili klon procesoru Intel 8080 a připravili tak půdu pro dnešního úspěšného producenta mikročipů.
V průběhu let se AMD pokusilo zapojit i do výroby procesorů typu RISC nebo grafických a zvukových karet, nicméně na tomto poli se firma dočkala jen dílčích úspěchů.
Zlomu s grafickými kartami se AMD dočkalo až v říjnu 2006, kdy se pod jeho záštitou definitivně objevila akvizice ATI Technologies, což už tehdy byl jeden z vůbec největších výrobců grafických karet.
První procesory
Byť vlastní integrované obvody AMD vyrábělo hned po svém založení, s první modelovou řadou mikroprocesorů přišlo až v roce 1975. První produkty nesly název AMD Am2900, Am29116 a Am293xx a dodávaly se do některých malých počítačů. V tom samém roce pak firma naklonovala i legendární Intel 8080.
V devadesátých letech opět došlo na klony Intelu, ovšem tentokrát byly předlohou oblíbené "dvaosmšestky" a její podstatně úspěšnější nástupci. Své modely AMD pojmenovalo příznačně AMx86 a poslední kousek AM586 v poměru cena/výkon tehdy neměl konkurenci.
Následující řada AMD K5 už měla částečně odlišnou architekturu, přičemž stále byla kompatibilní s platformou x86. Nástupci s vyšším číslem v názvu pak výrazně stlačili cenu dolů a díky nim šlo pořídit počítač už za ceny nižší tisíce dolarů.
Nová generace K7 pak dostala název AMD Athlon a tento udržel až dodnes.
21. století
Vedle Athlonu v roce 2000 přišla jeho levnější varianta nazvaná Duron, pro mobilní počítače vznikl Athlon M a o tři roky později firma přišla se serverovými procesory Opteron. Ta už stála na novém jádru K8, které už podporovalo architekturu AMD 64.
Pro stolní počítače v roce 2005 následoval procesor Athlon 64, pro mobilní to byl úspornější Turion 64 a číslovka 64 z názvu zmizela až s dvoujádrovým modelem Athlon X2. Ten pak měl zase svou levnější variantu pojmenovanou Sempron.
Největší výpočetní výkon pro klasické stolní počítače nabídla řada Phenom, která se postupně vydávala se stále více procesory a nejvýše se vyšplhal šestijádrový Phenom II X6. Na rok 2012 se pak chystá uvedení osmijádrového procesoru postaveného na platformě AMD Bulldozer.
