Intel

7. 10. 2011 15:15
Intel Corporation je americká nadnárodní společnost, která se zabývá především výrobou procesorů a dalších polovodičových součástek.
Logo společnosti Intel.
Logo společnosti Intel. | Foto: Intel

Intel Corporation je americká nadnárodní společnost, která se zabývá především výrobou procesorů a dalších polovodičových součástek. Firmu v roce 1968 založili Robert Noyce a Gordon Moore, tehdy pod názvem Integrated Electronic Corporation, a v současnosti se její sídlo nachází v kalifornském městě Santa Clara, v lokalitě zvané Silicon Valley.

Intel je největší výrobce polovodičových součástek na světě a zaměstnává více než 95 tisíc lidí. Se ziskem přesahujícím 11 miliard dolarů a celkovým téměř padesátimiliardovým kapitálem se firma v žebříčku nejsilnějších značek společnosti Millward Brown umístila na 48. místě.

Historie

Intel není jen hardwarový gigant, nýbrž i jedna z nejstarších firem v oblasti výpočetní techniky. Její historie se začala psát poté, co se Robert Noyce a Gordon Moore po vleklých sporech se šéfem Shockley Semiconductor rozhodli společnost opustit a roku 1968 založili vlastní podnik.

První komerčně úspěšný procesor přišel už po třech letech a byl jím čtyřbitový Intel 4004. Nicméně hlavním zdrojem příjmů byly v sedmdesátých letech především paměťové obvody SRAM a DRAM a až úspěch počítačových systémů IBM donutil Intel k přeorientování na mikroprocesory.

Tehdy velmi pokročilé čipy 8008 a 8080 se sice ještě příliš neuchytily, ovšem jejich nástupci 8086 a 8088 si už našli cestu do počítačů IBM PC a jejich úspěch připravil půdu pro éru procesorů zvaných x86.

První 32bitový procesor 80386 se stal svým způsobem legendou a udělal z Intelu dvorního dodavatele čipů pro IBM. S následovníkem označeným 80486 pak začíná herní éra na PC a dodnes slavná "čtyřiosmšestka" u mnohých vyvolává vzpomínky na herní hity Doom nebo Wolfenstein 3D.

Princip 32bitových procesorů přitom zůstal na dalších dvacet let bez větších změn a alternativa přišla až v roce 2003 s 64bitovou instrukční sadou procesorů AMD Athlon 64. Kvůli nedostatku aplikací a mizerné použitelnosti operačního systému Windows XP 64 však ani tehdy k zásadnímu průlomu nedošlo.

Intel Pentium a další

V roce 1993 se Intel poprvé odklonil od tradičního číselného označení a představil čip nazvaný Pentium. Jeho další generace postupně přicházely s různými vylepšeními, ovšem některé z nich jen těžko konkurovaly modelům Athlon druhého největšího hráče na trhu, společnosti AMD. Velkým zklamáním bylo Pentium 4, jež v některých výkonnostních testech dokonce prohrávalo i s levnými procesory Duron od AMD.

Nedostatky čtvrtého Pentia se projevily i ve dvoujádrovém Pentiu D, které vykazovalo příliš velké odpadní teplo. Proto se Intel raději zaměřil na svou osmou generaci procesorů nazvanou Core 2.

S druhým Pentiem se objevila i levnější rodina procesorů Celeron, pod jejímž názvem Intel dosud produkuje méně výkonné modely.

V roce 2008 firma představila model Atom konstruovaný speciálně pro zařízení vyžadující nízký odběr energie, ve stejném roce se pak objevila i nová architektura procesorů, jež nesly označení Core i7. V roce 2010 se začaly vyrábět i jeho slabší deriváty Core i5 a Core i3.

Omezování konkurence

13. května 2009 dostal Intel od Evropské komise rekordní pokutu ve výši 1,06 miliardy euro za poskytování slev výměnou za omezení používání čipů konkurence. Podle komise firma poškozovala konkurenci od roku 2002 a výrazně si tak pomohla udržet podíl na trhu v době, kdy bylo AMD na vzestupu.

Za stejné prohřešky však Intel platil už dříve. Jihokorejský regulační úřad totiž v roce 2002 vyměřil Intelu pokutu 26 milionů dolarů za poskytování slev, jež byly podmíněné ukončením používání procesorů AMD.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Trump po čtyřech letech opustil Bílý dům, míří na Floridu

Končící americký prezident Donald Trump po čtyřech letech ve funkci krátce po 08:00 místního času (14:00 středoevropského času) opustil Bílý dům, do kterého se nastěhuje jako nová hlava státu Joe Biden. Do vrtulníku Trumpa doprovodila jeho manželka Melania a prezident před nástupem krátce promluvil k přítomným novinářům. Jeho funkční období skončí v poledne místního času (18:00 SEČ).

Ještě před koncem svého mandátu má Trump vystoupit s prohlášením na Andrewsově základně, odkud pak v prezidentském speciálu Air Force One odletí na Floridu. První chvíle v pozici exprezidenta podle všeho stráví ve své rezidenci Mar-a-Lago ve West Palm Beach.

Zdroj: ČTK
Další zprávy