Intel

7. 10. 2011 15:15
Intel Corporation je americká nadnárodní společnost, která se zabývá především výrobou procesorů a dalších polovodičových součástek.
Logo společnosti Intel.
Logo společnosti Intel. | Foto: Intel

Intel Corporation je americká nadnárodní společnost, která se zabývá především výrobou procesorů a dalších polovodičových součástek. Firmu v roce 1968 založili Robert Noyce a Gordon Moore, tehdy pod názvem Integrated Electronic Corporation, a v současnosti se její sídlo nachází v kalifornském městě Santa Clara, v lokalitě zvané Silicon Valley.

Intel je největší výrobce polovodičových součástek na světě a zaměstnává více než 95 tisíc lidí. Se ziskem přesahujícím 11 miliard dolarů a celkovým téměř padesátimiliardovým kapitálem se firma v žebříčku nejsilnějších značek společnosti Millward Brown umístila na 48. místě.

Historie

Intel není jen hardwarový gigant, nýbrž i jedna z nejstarších firem v oblasti výpočetní techniky. Její historie se začala psát poté, co se Robert Noyce a Gordon Moore po vleklých sporech se šéfem Shockley Semiconductor rozhodli společnost opustit a roku 1968 založili vlastní podnik.

První komerčně úspěšný procesor přišel už po třech letech a byl jím čtyřbitový Intel 4004. Nicméně hlavním zdrojem příjmů byly v sedmdesátých letech především paměťové obvody SRAM a DRAM a až úspěch počítačových systémů IBM donutil Intel k přeorientování na mikroprocesory.

Tehdy velmi pokročilé čipy 8008 a 8080 se sice ještě příliš neuchytily, ovšem jejich nástupci 8086 a 8088 si už našli cestu do počítačů IBM PC a jejich úspěch připravil půdu pro éru procesorů zvaných x86.

První 32bitový procesor 80386 se stal svým způsobem legendou a udělal z Intelu dvorního dodavatele čipů pro IBM. S následovníkem označeným 80486 pak začíná herní éra na PC a dodnes slavná "čtyřiosmšestka" u mnohých vyvolává vzpomínky na herní hity Doom nebo Wolfenstein 3D.

Princip 32bitových procesorů přitom zůstal na dalších dvacet let bez větších změn a alternativa přišla až v roce 2003 s 64bitovou instrukční sadou procesorů AMD Athlon 64. Kvůli nedostatku aplikací a mizerné použitelnosti operačního systému Windows XP 64 však ani tehdy k zásadnímu průlomu nedošlo.

Intel Pentium a další

V roce 1993 se Intel poprvé odklonil od tradičního číselného označení a představil čip nazvaný Pentium. Jeho další generace postupně přicházely s různými vylepšeními, ovšem některé z nich jen těžko konkurovaly modelům Athlon druhého největšího hráče na trhu, společnosti AMD. Velkým zklamáním bylo Pentium 4, jež v některých výkonnostních testech dokonce prohrávalo i s levnými procesory Duron od AMD.

Nedostatky čtvrtého Pentia se projevily i ve dvoujádrovém Pentiu D, které vykazovalo příliš velké odpadní teplo. Proto se Intel raději zaměřil na svou osmou generaci procesorů nazvanou Core 2.

S druhým Pentiem se objevila i levnější rodina procesorů Celeron, pod jejímž názvem Intel dosud produkuje méně výkonné modely.

V roce 2008 firma představila model Atom konstruovaný speciálně pro zařízení vyžadující nízký odběr energie, ve stejném roce se pak objevila i nová architektura procesorů, jež nesly označení Core i7. V roce 2010 se začaly vyrábět i jeho slabší deriváty Core i5 a Core i3.

Omezování konkurence

13. května 2009 dostal Intel od Evropské komise rekordní pokutu ve výši 1,06 miliardy euro za poskytování slev výměnou za omezení používání čipů konkurence. Podle komise firma poškozovala konkurenci od roku 2002 a výrazně si tak pomohla udržet podíl na trhu v době, kdy bylo AMD na vzestupu.

Za stejné prohřešky však Intel platil už dříve. Jihokorejský regulační úřad totiž v roce 2002 vyměřil Intelu pokutu 26 milionů dolarů za poskytování slev, jež byly podmíněné ukončením používání procesorů AMD.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy