Referendum

14. 4. 2012 13:24
Referendum je prvek přímé demokracie. Ve všelidovém hlasování je předkládán obyvatelstvu ke schválení či zamítnutí zákon, předpis, anebo významný krok v mezinárodní politice dané země.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Referendum neboli všelidové hlasování, je prvek přímé demokracie. Tento institut se však běžně, a také čím dál tím častěji, objevuje jako nedílná součást zastupitelského systému. Při referendu je předkládán obyvatelstvu ke schválení či zamítnutí zákon, předpis, anebo významný krok v mezinárodní politice dané země.

Nejznámějším příkladem země, v níž má institut referenda velký vliv na chod společnosti je Švýcarská konfederace. Vyhlášení referenda je tam pro některé kategorie zákonnů povinné.

V některých státech se pomocí referenda řeší otázky na lokální úrovni - například v USA na úrovni jednotlivých států.

Právní úprava může také umožňovat vyvolání fakultativního referenda občanskou iniciativou.

Za referendum bývá v současnosti označován také plebiscit, což je vlastně jednorázové referendum, jehož výsledek není pro vedení země zavazující.

Státy, které referendum připouští, jej mají obvykle zakotvené v ústavě.

Mezi evropské země, jež nějakou formu referenda umožňují patří třeba Lichtenštejnsko, Irsko, Německo či Itálie.

V Česku je možné pořádat referendum místní, pro jehož platnost je nutná nejméně 35% účast oprávněných voličů. A dále také krajské referendum. Jeho předmětem však mohou být pouze záležitosti spadající do výlučné působnosti kraje. Aby jeho výsledek byl závazný, musí "pro" či "proti" hlasovat alespoň 25% oprávněných voličů a k volebním urnám jich musí přijít nejméně 35% celkem.

Celostátní referendum se v Česku konalo pouze ohledně vstupu do Evropské unie. Pro jeho konání byl vydán zvláštní ad hoc ústavní zákon. Česká Ústava přijetí referenda umožňuje a záleží na zákonodárcích, v jaké formě bude schváleno a zda bude trvale uzákoněno.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Němec viněný ze sprejování na Karlův most nesouhlasí s rozsudkem, podal dovolání

Německý turista Benjamin Wittig, který spolu se svým bratrem v létě 2019 posprejoval jeden z pilířů Karlova mostu, nesouhlasí s rozsudkem, kterým mu soudy uložily roční podmínku, peněžitý trest 100 000 korun a vyhoštění na pět let. Proti verdiktu podal dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, uvedla v pátek Česká televize. Mladší z bratrů Niclas Steiger se k činu už dříve přiznal a stejný trest přijal.

Steiger se k činu přiznával od počátku. Mimo jiné u soudu v minulosti uvedl, že si neuvědomil, na jak významnou památku graffiti umístil. Starší z bratrů obvinění naopak odmítl, podle něj nápis na most nastříkal pouze Steiger.

Soudy však konstatovaly, že nápis na pilíř nasprejovali oba bratři, vycházely mimo jiné z výpovědí svědků. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 při vynášení rozsudku uvedla, že Wittig mohl obvinění odmítat kvůli tomu, aby po odsuzujícím rozsudku nepřišel o své civilní zaměstnání v německé armádě.

Nápis se na pilíři mostu objevil v polovině července 2019. Restaurátoři ho začali odstraňovat 27. července a plánovali, že práce budou trvat do půlky srpna. Podle smlouvy za to měli dostat 40 000 korun. V noci na 28. července ale graffiti neočekávaně zmizelo. K odstranění se následně přihlásil Miroslav Černý. Uvedl, že nápis odstranil během asi dvou hodin vysokotlakým proudem páry. Laboratorní výsledky ukázaly, že zdivo mostu nebylo nečekanou akcí poškozeno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy