Jiří Rusnok

Aktualizováno 29. 1. 2014 17:41
Ekonom, bývalý ministr financí a průmyslu a obchodu a bývalý úřednický premiér Jiří Rusnok je nyní členem rady ČNB. Jeho vláda byla jmenována 10. 7. 2013 V demisi fungovala až do konce ledna 2014.
Jiří Rusnok.
Jiří Rusnok. | Foto: Ludvík Hradilek

Jiří Rusnok byl od 25. června do 13. srpna 2013 premiérem České republiky. Na základě nezískání důvěry Poslanecké sněmovny podal s celou vládou demisi. Prezident Miloš Zeman ho pověřil vedením odpovídajících funkcí do vytvoření vlády nové, a tak byl premiérem v demisi až do ledna 2014, kdy Miloš Zeman pověřil Bohuslava Sobotku vedením a 29. ledna 2014 jmenoval koaliční ministry.

Úřednický kabinet - červenec 2013-leden 2014

Nahrávka ze streamového vysílání ČT24 zachycuje konverzaci premiéra Jiřího Rusnoka a ministra obrany Vladimíra Picka, jak nadávají kvůli úmrtí Nelsona Mandely.
Nahrávka ze streamového vysílání ČT24 zachycuje konverzaci premiéra Jiřího Rusnoka a ministra obrany Vladimíra Picka, jak nadávají kvůli úmrtí Nelsona Mandely. | Video: Aktuálně.cz

Do funkce premiéra se Rusnok dostal poté, co Petr Nečas podal demisi (a tím i jeho vláda) na základě policejní razie, při níž byla zadržena jeho tajemnice Jana Nagyová v červnu 2013.

Úřednickou vládu sestavil během čtrnácti dní a 10. července 2013 ji Zeman jmenoval.

7. sprna 2013 proběhlo jednání Poslanecké sněmovny, které se vyjádřilo o důvěře vládě Jiřího Rusnoka. Už předtím podporu vyjádřily strany ČSSD, KSČM a VV. Přestože poslední vládní koalice nakonec měla jen 100 hlasů, stačilo to, aby vláda Jiřího Rusnoka důvěru nezískala.

Jak se mohla řešit vládní krize v červnu 2013

Jednání mezi politickými stranami a prezidentem nabízelo několik řešení situace. Zeman si místo jmenování Miroslavy Němcové, která měla zajištěných 101 hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo prosazení předčasných voleb vybral úřednickou vládu. Pokud by získala důvěru, po Tošovského a Fischerově by byla třetí v novodobé historii České republiky.

Životopis Jiřího Rusnoka

Jiří Rusnok se narodil v roce 1960 v Ostravě a vystudoval Národohospodářskou fakultu na VŠE v Praze.

V osmdesátých letech byl kandidátem členství v KSČ.

V politice se pohyboval v letech 1998 až 2003. Vstoupil do ČSSD a za vlády Miloše Zemana se stal náměstkem ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. V roce 2001 byl jmenován ministrem financí, v pořadí třetím v tomto volebním období.

Po volbách 2002, kdy vládu sestavoval Vladimír Špidla, mu připadl post ministra průmyslu a obchodu, ale s odůvodněním špatné komunikace byl v roce 2003 odvolán.

Další roky strávil v soukromém sektoru, v roce 2005 se stal prezidentem Asociace penzijních fondů, kde působil do roku 2012.

Od roku 2010 byl členem Národní ekonomické rady vlády.

V lednu 2010 vystoupil z ČSSD a v říjnových zastupitelských volbách figuroval jako nestraník na kandidátce SPOZ v Praze-Vinoři.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Černošický úřad nepřeruší řízení ke střetu zájmů Andreje Babiše

Černošický městský úřad nebude přerušovat řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Informoval o tom na svém webu. Babiš podal na městský úřad žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, požaduje zastavení přestupkového řízení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé však žaloba nemá odkladný účinek a je na úvaze žalovaného, zda bude v řízení pokračovat, či vyčká na výsledek soudního řízení. Černošický úřad se rozhodl řízení nepřerušovat.

"Městský úřad, odbor přestupků, dospěl k závěru, že na základě podané žaloby nebude zahájené řízení přerušovat," stojí na webových stránkách úřadu.

Černošický úřad vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž premiér porušuje zákon tím, že ovládá média. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
Další zprávy