Josef Václav Sládek

22. 9. 2014 14:58
Básník, překladatel a novinář Josef Václav Sládek zůstává veřejnosti znám jako autor poezie pro děti, včetně vyučované Lesní studánky.
Foto: Jan Vilímek, zdroj: WikiMedia

Životopis

Josef Václav Sládek se narodil v roce 1845 ve Zbirohu, kterýžto kraj mu zůstal inspirací při psaní poezie, kam se vracel a kde také zemřel. Otec byl zednickým mistrem, zato matka byl v okolí oblíbená svým zpěvem lidových písní. Do Prahy odešel studovat na Akademické gymnázium, k vysokoškolskému studiu si vybral filosofickou fakultu. Jako hlavní obor měl přírodní vědy, ale víc ho zajímaly předměty o literatuře a jazycích.

Základní info

Narození: 27. října 1845, Zbiroh

Úmrtí: 28. června 1912, Zbiroh

Rodina: první manželka Emíli (rozená Nedvídková), druhá manželka Marie (rozená Veselá), dcera Helena

Seznámil se tak se světovými literáty a učil se cizí jazyky, v praxi to znamenalo pokusy o překlady oblíbených básníků jako byl Byron. Jeho první tištěné básně se objevily v časopise Lumír z roku 1866, o rok později ve Světozoru a následující rok v almanachu Ruch.

Směrotvorným se pro Sládka stal pobyt ve Spojených státech amerických. Odjel tam v roce 1868 s příslibem práce domácího učitele v rodině chicagského Čecha. Během dvou let v USA, ale nezůstal na jednom místě, prošel zemi až k Mexickému zálivu a vystřídal různé profese, včetně práce na stavbě železnice. Politickou náladu objevovaného prostředí srovnával se zkušeností z Rakouské monarchie. Útlak vůči původnímu indiánskému obyvatelstvu mu posloužil jako paralela k osudu českého národa v područí rakouské nadvlády. Působil zde také jako redaktor v českoamerických listech Pokrok a Slávie. Pracoval na překladech, nejrozsáhlejší je překlad indiánského eposu Píseň o Hiawathě.

Se skřivánkem vstávám, s ním též chodím spat, v poli naslouchávám při pluhu mu rád. Naslouchám, jak zpívá, když si stírám pot, mně tak volno bývá všechněch od klopot. Zadívám se chvíli v modrou oblohu - jak mne ten zpěv sílí, říci nemohu! Zamyslím se, maní je mi k úsměvu, a sám při orání dám se do zpěvu." báseň Se skřivánkem zpívám ze Selských písní

Josef Václav Sládek

Když se vrátil zpět do Čech, krátce pracoval v Národních listech, čímž se sblížil s Janem Nerudou. Dlouhodobé zaměstnání mu poskytlo školské prostředí - na obchodní akademii byl profesorem, na univerzitě vyučoval angličtinu.

Soukromý život byl poznamenán tragédií, když se v roce 1873 oženil s Emílií Nedvídkovou, která však o rok později zemřela při porodu, který nepřežilo ani jeho dítě. Zhoršilo se jeho zdraví, když se u něj projevil revmatismus a zasáhla ho nervová choroba. Druhou manželkou se stala Marie Veselá v roce 1879, jež mu dala dceru.

V sedmdesátých letech se jeho literárním sídlem stal časopis Lumír, který od roku 1877 vedl po dobu dalších dvaceti let a skrze který usiloval o moderní výklad umělcovy tvorby. Udržoval dobré vztahy s Jaroslavem Vrchlickým nebo Juliem Zeyerem, s kterým v létě 1878 podnikl výpravu na sever do Dánska, Norska a Švédska.

Zemřel v roce 1912.

Dílo Josefa Václava Sládka

Ve své překladatelské cílevědomosti se zaměřením na anglo-americkou tvorbu přivedl vedle výše zmíněných do českého prostředí tři desítky Shakespearových her.

Přehled nejdůležitějších děl

Básně, Zvony a zvonky, České znělky, Selské písně, Starosvětské písničky

Jeho zkušenost z Ameriky se projevila ve sbírce článků, črt a fejetonů nazvané Americké obrázky, jež ale vyšly až v roce 1913. Na zahraniční pobyt navázal sbírkou Básně, která vyšla v roce 1875. Šlo o jeho první publikované dílo a zahrnovalo i reakci na utrpení, kterému přineslo předčasné úmrtí jeho ženy.

Vlastenecký cit projevil v roce 1880 ve sbírce Jiskry na moři. Osmdesátá a devadesátá léta pak byla hlavní dobou tištěného uvedení tvorby. V roce 1881 vyšlo Světlou stopou, v roce 1883 Na prahu ráje, v následujícím roce Ze života nebo Sluncem a stínem v roce 1887.

Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes. Tam ptáci, laně chodí pít pod javorový kmen, ti ptáci za dne bílého, ty laně v noci jen. Když usnou lesy hluboké a kolem ticho jest, a nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd." báseň Lesní studánka

Josef Václav Sládek

Venkovský prostor i národní povědomí se prolíná jeho tvorbou. Vesnický život a lidová poezie mají velký vliv v Selských písních a Českých znělkách z roku 1890 a Starosvětských písničkách z roku 1891.

Pro dětské čtenáře napsal J.V. Sládek Zlatý máj vydaný v roce 1887, Skřivánčí písně v roce 1888 a Zvony a zvonky v roce 1894. Součástí Zvonů a zvonků je jeho nejslavnější poezie pojmenovaná Lesní studánka, která se stala častým literárním materiálem na základních školách.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Poslanci opět přerušili schvalování zákona ke stavbě Dukovan

Sněmovna ve středu opětovně přerušila schvalování zákona ke stavbě nového bloku dukovanské elektrárny. Vynutila si to opozice, chce uzákonit bezpečnostní záruky výběrového řízení na dodavatele stavby nebo stanovit její maximální cenu. Přerušení si vyžádala TOP 09, která požádala o prověření pravidel omezení řečnické doby právníky dolní komory. Sněmovna se má znovu sejít po poledni.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Orbánův Fidesz opustil klub lidovců v Evropském parlamentu

Europoslanci strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána ve středu opustili poslanecký klub Evropské lidové strany (EPP). Orbán to oznámil v dopise šéfovi klubu Manfredu Weberovi. Reagoval tím na fakt, že klub schválil nová pravidla usnadňující vyloučení maďarských europoslanců, po němž dlouhodobě volala část frakce.

Odchod 11 poslanců Fideszu je vyústěním několikaletého vnitřního sporu největší europoslanecké skupiny, zda má v jejích řadách místo strana, která podle mnohých vzdaluje Maďarsko evropským hodnotám.

Europoslanci ve středu podpořili kompromisní návrh změny svého jednacího řádu, který klubu dává možnost vyloučit skupinu poslanců. Fideszu, s jehož politikou vymezování se vůči Evropské unii nesouhlasila řada lidoveckých poslanců, tak hrozilo, že klub bude hlasovat o jeho vyloučení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy