Životopis

Ondřej Neff se narodil v červnu 1945. Jeho otec je Vladimír Neff, který rovněž patří mezi významné osobnosti české literatury a je autorem pentalogie Sňatky z rozumu. Společně se synem Ondřejem vydali publikaci svých rozhovorů Večery u krbu v roce 1986. Oženil se v roce 1969 s Michaelou Šprachotovu, která v roce 2002 zesnula. Má syna Davida a měl dceru Irenu, která byla v roce 2008 zavražděna.

Na Univerzitě Karlově dostudoval Ondřej Neff Fakultu sociálních věd a publicistiky v roce 1969. O rok později získal i titul PhDr. a ještě se zabýval studiem kulturních dějin Dálného východu. Pracovat začal v roce 1970 v nakladatelství Albatros, a to v oblasti propagace, v letech 1974 a 1975 se o to samé staral v obchodním domě Kotva v Praze. Následně se přesunul do Ústředí lidové umělecké výroby, kde zastával pozici fotografa, a od roku 1979 se dostává k práci pro noviny. Až do roku 1985 byl redaktorem Mladé fronty. Zbytek normalizace byl zaměstnán v kulturním časopise Kmen.

V roce 1990 se podílel na zrodu časopisu zabývající se tématikou sci-fi a fantastiky nazvaný Ikarie, která měla kořeny v neoficiální podobě v osmdesátých letech. Stal se jeho prvním šéfredaktorem do roku 1994. Zároveň se v této době vrací do redakce Mladé fronty transformované na Mladá fronta DNES.

Od roku 1995 začal spolupracovat s internetovou komunitou kolem webového magazínu o sci-fi a následně založil 23. dubna 1996 první český internetový deník Neviditelný pes. Dodnes internetové stránky fungují a Neff setrvává na pozici šéfredaktora. Na internetu později vytvořil další projekt s názvem DigiNeff, který se koncentruje na téma digitální fotografie. Zájem o tuto tematiku ho v roce 2002 přivedl k založení Institutu digitální fotografie a přednášení o tvorbě a souvisejících technických prostředcích.

Dílo Ondřeje Neffa

Literární zájem o žánr sci-fi se u Ondřeje Neffa neprojevoval pouze vlastní autorskou tvorbou, ale významnou teoretickou prací o historii žánru. V roce 1981 tak vydal Něco je jinak, v níž se zabývá vývojem vědeckofantastických motivů v české literatuře už od dob Jana Amose Komenského. V roce 1987 navázal knihou napsanou ve spolupráci s Alexandrem Krameriem s titulem Všechno je jinak.

Pro Neffa se stal významným autorem Jules Verne, jehož imaginativní knihy ho přivedly až ke sci-fi. Sepsal o díle Julese Verna knihu, která vyšla v roce 1978 jako Podivuhodný svět Julese Verna (doplněno v roce 2005). Do roku 1978 se datuje i jeho první publikovaný román, námětem určené mládeži - Holky se perou. V roce 1980 následovaly Klukoviny a tátoviny, v roce 1981 populárně naučná Tajná kniha o fotografii.

Od roku 1984 vycházely jeho sci-fi příběhy. Jako první se objevilo Jádro pudla, které se odehrává na planetě Mars. Na postavu Rada Haagem navázal v příběhu z roku 1989 Čarodějův učeň a v roce 1991 Šídlo v pytli. Jedna navazující povídka byla publikována časopisecky. Před rokem 1989 vyšly tituly Vejce naruby, Bílá hůl ráže 7,65, Největší vodraz v dějinách svangu, Čtvrtý den až navěky a Pole šťastných náhod. V devadesátých letech vytvořil trilogii Milénium, jejíž jednotlivé díly nesou názvy Země ohrožená, Země bojující a Země vítězná.

V roce 1998 vyšel román Tma, který je založen na představě světa, kde se v jeden okamžik přerušila dodávka elektrického proudu a jaké to má následky na společnost. V roce 2003 knihu přepracoval do románu Tma 2.0. Jeho nejdelší knihou je Rock mého života z roku 2006, která sci-fi kombinuje s akcí a detektivkou.

V roce 2014 je od Ondřeje Neffa k dostání první kniha plánované trilogie Tajemství pěti světadílů. Při jejím tvoření se významně odkazuje ke knihám a postavám Julese Verna, a tak v knize Pán vzduchu vystupují. Kniha je součástí edice Albatros, v níž vyšlo několik verneovek, které Ondřej Neff převyprávěl do současného jazyka.