Walter Scott

4. 8. 2015 15:12
Anglický spisovatel, zakladatel historického románu, sběratel lidové slovesnosti, autor romantických historických balad.
Walter Scott
Walter Scott | Foto: Thinkstock

Život

Walter Scott se narodil 15. srpna 1771 v Edinburgu do rodiny významného skotského právníka. Jako dítě ho postihla obrna a on pak ochrnul na jednu nohu. Díky tomu se věnoval víc četbě než dětskému skotačení. Často pobýval u dědečka, který žil na anglo-skotském pomezí u řeky Tweed. Malý Walter se tu se seznamoval s lidovými pohádkami, pověstmi, písněmi a příběhy. Studoval pak práva na univerzitě v Edinburgu a po jejich absolvování se stal úředníkem nejvyššího soudu (1806 – 1830).

Základní údaje

Narození: 15. 8. 1771, Edinburgh, Skotsko
Úmrtí: 21. 9. 1832,  Abbotsford, Roxburg, Skotsko
Manželka: Charlotte Charpentierová

Scott začínal jako autor romantických básní. Spřátelil se s romantickým básníkem lordem Byronem, který ho překonal svými orientálními příběhy v básnických povídkách. Scott poté opustil poezii a začal psát prozaická díla.

Na cestách po Lake District potkal Charlotte Genevieve Charpentierovou, dceru Jeana Charpentiera z Lyonu, schovanku lorda Cumberlanda. Oženil se s ní na Vánoce 1797 v kostele Panny Marie v Carlisle. Měli pět dětí, čtyři z nich Scotta přežily. Pobývali často na venkově, později si nechal přestavět dům v Abbotsfordu na břehu řeky Tweed na pseudogotický zámeček.

Nejvýznamnější díla

Jezerní panna, Waverley, Rob Roy, Ivanhoe, Robin Hood

V roce 1819 byl Walter Scott povýšen do šlechtického stavu, stal se baronetem. O pár let později, v roce 1826 ho postihla ekonomická katastrofa – krach nakladatelství, jehož byl podílníkem. Ztratil veškeré jmění a ještě se zadlužil. Snažil se dluhy splatit, což se mu i díky usilovné práci dařilo. Bohužel ho v roce 1830 ranila mrtvice a později v Itálii znovu. Na náklady britské vlády se léčil na Maltě, což mu už moc nepomohlo. Po rychlém převozu domů sir Walter Scott 21. září 1832 zemřel.

Dílo

Na jižním svahu hory stojí teď jelen, v důl zří, kde se rojí v střídavé zdobě v růžném třpytu se v hloubi revír Menteithu, zří bleskným okem v hlubiny, na stráně, louky, slatiny a zkoumá, Aberfoyl zda štít či Lochard jemu by moh být. Však bližší černá lesina, jež Loch-Achray kol opíná, a v sosen modrém sousedství kde strmý Benvenský tes ční. Hle, novou okřál nadějí, step tepe v trysku rychleji, na západ bez únavy spěchá, za sebou psy i lovce nechá. W. Scott, Honba za jelenem (Jezerní panna)

Walter Scott začínal jako sběratel památek lidové slovesnosti a autor romantických historických balad, věnovaným „drsným starým časům“ Skotska a Anglie. Z té doby pocházejí třísvazková sbírka lidové poezie Zpěvy ze skotského pohraničí (1802 – 03), vlastní básně Píseň posledního skotského barda (1805) nebo Panna jezerní (1810). Po seznámení s básníkem G. G. Byronem se začal věnovat próze. Velmi brzy se stal díky svými historickým románům nejsvětovějším anglickým spisovatelem. První román Waverley vydal anonymně v roce 1814 a hned si získal velkou přízeň čtenářů. Jedná se o fiktivní milostný příběh, který se odehrává během povstání v roce 1745.

Následovaly další romány – Puritáni (1816), Rob Roy (1817), Srdce Midlothianu (1818), Pověst o Montrosovi (1818), Ivanhoe (1820). Všechny jsou spjaty s dějinami Skotska a Anglie. Scott dokázal mistrně a barvitě zachytit velké historické události, jeho hrdinové jsou romanticky schematičtí, vedlejší postavy jsou živé a přesvědčivé. Vrcholným Scottovým románem z evropských dějin se pak roku 1823 stal Quentin Durward odehrávající se ve Francii za vlády Ludvíka XI. (1461-1483).

Ivanhoe

Asi nejznámější a nejoblíbenější historický román Waltra Scotta. Děj se odehrává ve střední Anglii na sklonku 12. století, kdy se král Richard Lví srdce vracel z křížové výpravy a ze zajetí do vlasti.

Když byl se strýcem a tetou, poslouchával celé hodiny stále znovu omílané vyprávění těchto povídavých staroušků. A přec i ono mu často roznítilo obraznost, jeho nejvýraznější duševní schopnost. Rodinné zkazky a dějiny rodu, kolem nichž se vyprávění sira Everarda stále točilo, jsou opakem jantaru: jantar sám je drahocenná látka, v níž se často najdou mouchy, sláma a jiná smeť: kdežto toto bádání, samo o sobě bezvýznamné a malicherné, uchovává nám ze starých mravů mnoho vzácného a cenného a zaznamenává mnoho zvláštních podrobností, které by jinak nebyly zachovány a odevzdány dál. W. Scott, Waverley

Anglii tehdy spravoval jeho bratr Jan a v té době vzrostla moc jednotlivých normanských šlechticů, kteří terorizovali lid a pošlapávali práva staré saské šlechty. Autor rozvíjí dvě dějové linie. První se věnuje konflitu dvou kultur – rytířské normanské a umírající saské. V druhé rozvíjí zápletky dvou překrývajících se milostných trojúhelníků: Ivanhoe – Rowena – Rebeka a Bois-Guilbert – Rebeka – Ivanhoe. Vrcholnou pasáží románu je obléhání hradu Torquilstone.

Jezerní panna

Básnická povídka z prvního období Scottovy literární tvorby. Dílo se skládá ze 6 zpěvů – Hon, Ostrov, Shromáždění, Proroctví, Souboj, Strážnice, uvedených krátkými prology. Skotský panovník se při marné honbě za jelenem dostává do divoké a krásné krajiny u Loch Katrine. Pod smyšleným jménem přijímá pohostinství dívky žijící v loveckém srubu na ostrůvku v jezeře. Netuší, že dívka je z nepřátelského šlechtického rodu, který tam žije ve vyhnanství. Romantickou jezerní idylu přeruší nájezd povstalců. Na závěr se král snaží napravit staré křivdy a usmířit jednotlivé klany.

 

Právě se děje

Další zprávy