Pán prstenů

26. 9. 2012 18:30
Knižní trilogie Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena je populárním zástupcem fantasy. Úspěšně ji zfilmoval Peter Jackson.
Pán prstenů
Pán prstenů | Foto: Aktuálně.cz

Fantastickou Středozemi, kterou vytvořil J. R. R. Tolkien, popisuje v příbězích několik knih. Vedle Hobita, Silmarillionu či Húrinových dětí se jedná o třísvazkovou sérii Pán Prstenů. Ta se objevila až po druhé světové válce, předcházelo jí vydání Hobita. Pán prstenů byl zamýšlen jako jedna dlouhá kniha, ale problémy s papírem zapříčinily rozdělení a postupné vydání ve třech svazcích v letech 1954 až 1955.

Svět Středozemě a s ním spojené knihy jsou považovány za zásadní inspirační zdroj žánru hrdinské fantasy. Tolkien ve svém díle stvořil propracovaný svět s mnoha národy, vlastními kulturami a jazyky. Jeho profesorským oborem na univerzitě v Oxfordu byl anglický jazyk a literatura, krom toho disponoval mnoha zkušenostmi z oboru jazykovědy, takže mohl své výtvory založit na funkčních strukturách. V této zemi se střetávají lidé, elfové, trpaslíci, skřeti, hobiti a další bytosti jako enti.

Po animovaném zpracování prvních dvou svazků z roku 1978 (a raději nepřipomínané animované verzi Návratu krále z roku 1980) byla v letech 2001 až 2003 v kinech uvedena zfilmovaná trilogie Pán prstenů, která sklidila divácký i kritický obdiv. Režií filmů byl pověřen Peter Jackson, produkce spadala pod studio New Line Cinema. V roce 2004 dokonce dominoval závěrečný díl Návrat krále udílení Oscarů, získal jedenáct sošek, čímž dorovnal rekord stanovený Ben Hurem a Titanicem. Co do obsahu se film a kniha v jistých ohledech, významu postav i některých motivacích odlišují. Aby Jackson nabídl čtenářům knih i milovníkům jeho filmů hlubší zážitek, vyšly posléze na DVD a Blu-ray rozšířené verze, které jsou až o hodinu delší.

Nový příběh ze Středozemě v podobě adaptace Hobita přišel do českých kin 13. prosince 2012. Premiéru si odbyla první část, další následuje v prosinci 2013 a poslední v létě 2014.

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Úvodní film seznamuje diváky s postavami a příběhem. Začíná však ještě dřív a vypráví legendu o Jednom prstenu, který vytvořil Sauron, aby vládl Středozemi. Temný pán byl však zničen a Jeden prsten připadl člověku, synu krále Isildurovi. Posléze skončil v rukách hobita jménem Sméagol, jehož moc Prstenu zkorumpovala tak, že se roky změnil k nepoznání a říkával si Glum. Jemu ho však uzmul Bilbo Pytlík. Oslavou jeho narozenin, během nichž se se všemi rozloučí, aby odešel na odpočinek, přechází prsten novému majiteli, jeho synovci Frodovi. S pomocí čaroděje Gandalfa odhalí, že se jedná o prsten Temného pána, který s ním spojil svůj osud, aby mohl ovládat majitele všech Velkých prstenů ve Středozemi.

V doprovodu dalších tří hobitů - Samvěda, Smíška a Pipina se vydá na cestu do Rolinky za elfy. Cestou se k nim přidává ještě hraničář Aragorn, který je pomáhá ochránit, když na ně na Větrově zaútočí Prstenové přízraky, přisluhovači Temného pána, kdysi lidé, držitelé devíti Prstenů moci. Zraněný Frodo jen tak tak přežije cestu až do sídla elfů vedených Elrondem. Rada tvořená různými národy Středozemě dojde k závěru, že je třeba prsten zničit, a to v Hoře osudu, kde byl skut. Formuje se společenstvo Prstenu, které má doprovodit Froda jako nositele prstenu schopného odolat jeho vábivé moci. Skupinu tvoří Gandalf, Aragorn, Boromir, Legolas, Gimli a známí hobiti. Na konci dílu je však společenstvo rozděleno, v cestě k Hoře osudu dál pokračuje jen Frodo a Sam.

Kniha vyšla 29. července 1954. Světová premiéra filmu byla 10. prosince 2001, česká pak desátého ledna 2002. Délka kinofilmu je 172 minut, rozšířená verze má 218 minut. Roli Froda Pytlíka ztvárnil Elijah Wood, Gandalfa Ian McKellen, Aragorna Viggo Mortensen, Legolase Orlando Bloom, Gimliho John Rhys-Davies či Sarumana Christopher Lee.

Pán prstenů: Dvě věže

Schyluje se k první velké bitvě. Spojenectví dvou věží, Sauronovy Temné věže v Mordoru a Sarumanova Orthanku v Železném pasu hrozí zbytku národů ve Středozemi. Putování Froda a Sama se zdá dlouhé a ztracené, dvousečnou pomoc naleznou v Glumovi, který je sledoval a kterého pohání touha po vlastnění Prstenu. Odvrácené strany osobnosti se v něm sváří, jestli zůstat loajální k hobitům a pomoci jim nalézt správnou cestu k Hoře osudu, nebo jestli lstí získat prsten.

Smíšek a Pipin, uneseni skřety, se osvobozují a schovávají v lese Fangornu, kde se seznamují s entem Stromovousem. Aragorn a zbytek, kteří je stopovali, aby je zachránili, záhy přebírají jiný úkol a vyrážejí do Rohanu, aby místního krále přivedli k rozumu. Společnými silami za pomoci rohanské armády se postaví skřetím hordám v Helmově žlebu. Mezitím se Pipinovi se Smíškem podaří Enty přesvědčit, aby vytáhli do války, zničili Sarumanův Železný pas a oslabili Saurona.

Kniha vyšla 11. listopadu 1954. Světová premiéra filmu byla 5. prosince 2002, česká pak šestnáctého ledna 2003. Délka kinofilmu je 172 minut, rozšířená verze má 236 minut. Mezi novými herci se objevil Andy Serkis jako Glum, Bernard Hill jako rohanský král Théoden či Karl Urban jako Éomér.

Pán prstenů: Návrat krále

Poslední překážkou je Mordor se Sarumanovým okem a Horou osudu. Zatímco Frodo se Samem postupují k místu, kde byl prsten stvořen a kde musí být zničen, město lidí Minas Tirith musí čelit ohromné armádě Temného pána, kterou nemusí zvládnout zadržet před svými branami. Na pomoc jim vyráží vojsko Rohanu a Aragorn navíc putuje za ztracenou armádou mrtvých, které váže slib královskému rodu z Gondoru. Jelikož on je potomkem králů a oni splněním slibu službu získají svobodu, pomohou rozdrtit armádu obléhající Minas Tirith.

Padne rozhodnutí táhnout k Mordoru, aby poskytli Frodovi čas. Zatímco se tak musí vypořádat s největší armádou Temného pána, Frodo a Sam mohou úspěšně dorazit do Hory osudu. Přestože Frodo podléhá lákavosti Prstenu, Glum, který je na jejich putování nejprve vlákal do pavoučí pasti, se nyní objevuje na scéně, aby Frodovi prsten sebral a vlastní zaslepeností způsobil konec svůj i konec Prstenu.

Kniha vyšla 20. října 1955. Světová premiéra filmu byla 1. prosince 2003, česká pak patnáctého ledna 2004. Délka kinofilmu je 201 minut, rozšířená verze má 263 minut.

 

Právě se děje

před 3 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 13 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 39 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy