Hobit

26. 9. 2012 19:12
Hobit aneb cesta tam a zase zpátky bude brzy znám se třemi názvy. Kniha se mění ve filmovou trilogii pod vedením režiséra Petera Jacksona. Po Pánovi prstenů se vrací Středozem.
Hobit
Hobit | Foto: Aktuálně.cz

Středozemě představuje originální svět fantazie, kterou vytvořil J. R. R. Tolkien. Její podobu popisuje v příbězích několika knih, např. Silmarillion či třísvazková série Pán Prstenů. Své kořeny má v příběhu, který byl dětskou pohádkou a který povýšil na kanonické dílo žánru fantasy. Jako první vyšel Hobit, a to v roce 1937, až po druhé světové válce následoval Pán prstenů.

12. prosince 2013 měl v českých kinech premiéru prostřední díl trilogie o Hobitovi s podtitulem Šmakova dračí poušť. V USA startoval klasicky o den později, v pátek, a za premiérový víkend utržil na vstupenkách méně než úvodní díl, a to 73,6 milionů dolarů.

13. prosince 2012 vstoupil do kin první díl filmové adaptace Hobita. Za svůj první víkend v amerických kinech si Hobit: Neočekávaná cesta připsal 85 milionů dolarů.

Podívejte se na trailer k filmu
Podívejte se na trailer k filmu | Video: Warner Bros.

V prosinci 2014 bude mít premiéru závěrečný díl trilogie Hobit s podtitulem Bitva pěti armád (původně Tam a zase zpátky).

V letech 2001 až 2003 byla v kinech uvedena zfilmovaná trilogie Pán prstenů, která sklidila divácký i kritický obdiv. Režií filmů byl pověřen Peter Jackson, produkce spadala pod studio New Line Cinema. Prakticky ve stejném složení se vrátili i pro přípravu filmového Hobita, ten je koprodukcí studií New Line Cinema, Warner Bros. a MGM. Kvůli tahanicím o práva na část zisku, práva na zfilmování a výměnu režiséra se protáhl začátek natáčení filmu Hobit. Režírovat měl například Guillermo del Toro, který má lví podíl na dobrém jméně fantasy filmů prostřednictvím komiksové adaptace Hellboye či Faunova labyrintu. Obdobný přístup k látce měl zajistit, že diváci budou spokojeni, ale výsledek se bude od poetiky Pána prstenů přeci jen odlišovat. Nakonec del Toro z režijní pozice odstoupil, u natáčení nadále zůstal pouze z pozice producenta.

Původně bylo v plánu rozdělit příběh knihy do dvou filmů, což je oblíbená praxe v posledních letech, viz. Harry Potter a relikvie smrti a Twilight sága: Rozbřesk. Po skončení hlavního natáčení se však ukázalo, že materiálu je dost a mohla by vzniknout celá nová trilogie, což se nakonec potvrdilo. Vzhledem k tomu, že se Hobit časově odehrává před událostmi Pána prstenů, byl napodoben styl natáčení Hvězdných válek George Lucase.

Názvy jednotlivých částí jsou tyto: Hobit: Neočekávaná cesta (An Unexpected Journey), Hobit: Šmakova dračí poušť (The Desolation Of Smaug) a Hobit: Bitva pěti armád (The Battle of the Five Armies). Třetí díl měl původně následovat hned v letním termínu roku 2014, nakonec byl přesunut do předvánočního období 2014.

Roli mladého Bilba Pytlíka ztvárňuje populární britský herec Martin Freeman, v Pánovi prstenů jej hrál Ian Holm, který si roli zopakoval ve scénách z "budoucnosti". V roli Gandalfa se vrací Ian McKellen spolu s dalšími známými tvářemi. Navzdory neúčasti v knize se objeví i Galadriel Cate Blanchett a Legolas Orlanda Blooma.

Ve filmovém světě existují už dvě verze Hobita. První je dokonce spojená s Českem. V roce 1966 uvedl svou desetiminutovou verzi Adolf Born, který ji vytvářel spolu s Genem Deitchem. O jedenáct let později pak vznikla klasická dlouhometrážní verze distribuovaná mj. studiem Warner Bros.

Svět Středozemě a s ním spojené knihy jsou považovány za zásadní inspirační zdroj žánru hrdinské fantasy. Tolkien ve svém díle stvořil propracovaný svět s mnoha národy, vlastními kulturami a jazyky. Jeho profesorským oborem na univerzitě v Oxfordu byl anglický jazyk a literatura, krom toho disponoval mnoha zkušenostmi z oboru jazykovědy, takže mohl své výtvory založit na funkčních strukturách. V této zemi se střetávají lidé, elfové, trpaslíci, skřeti, hobiti a další bytosti jako enti.

Příběh knihy Hobit aneb cesta tam a zase zpátky

Bilbo Pytlík by si spokojeně žil ve svém domově v Hobitíně, kdyby k němu čaroděj Gandalf nepřitáhl početnou skupinku trpaslíků vedených Thorinem. Má se k nim přidat, protože ho Gandalf doporučuje jako schopného zloděje. Cílem jejich výpravy je získat zpět ukradený poklad, který má nyní v moci drak Šmak. Začíná tak dobrodružná výprava k Osamělé hoře. Během ní se musí vypořádat s troly i skřety, setkat se s elfy v Roklince a poté, co se Bilbovi nešťastně podaří oddělit od skupinky, také získat tajuplný a mocný prsten. Než Bilbovi ale tato kořist připadne, musí čelit Glumovi, jeho hádankám a konečně dosáhnout úniku. Pak ještě projeví statečnost v boji s pavouky. Rozum a chytrost se mu hodí v momentě, kdy stanou tváří v tvář drakovi.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 59 minutami

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy