Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

13. 8. 2015 8:25
Český šlechtic, spisovatel, cestovatel a hudebník z rodu Harantů z Polžic a Bezdružic. V roce 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí v Praze.
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic na rytině
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic na rytině | Foto: Wikipedia

Životopis Kryštofa Haranta

Narodil se v roce 1564 na hradě Klenová, který vlastnil jeho otec Jiří Harant z nezámožného šlechtického rodu. Základní vzdělání získal Kryštof v Plzni, pak v Innsbrucku, kam na otcovo přání v roce 1576 odcestoval. Sloužil tam arcivévodovi Ferdinandu Tyrolskému, s nímž také cestoval po Evropě.

Učil se řečtinu, němčinu, latinu či němčinu. Vzdělával se v zeměpise, historii, právu nebo hudbě. V roce 1589 si vzal Evu Černínovou z Chudenic, po osmi letech však zemřela. Měli spolu dvě děti.

Základní údaje

Narození: 1564, Klenová, České království

Úmrtí: 21. června 1621, Praha

Rodina: tři manželství, sedm dětí

Několik let se účastnil turecké války v Osmanské říši, z níž se vrátil v roce 1597. Po návratu děti svěřil do výchovy své příbuzné a roku 1598 se vydal se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic na cestu do Svaté země. Z Plzně zamířili do Benátek, poté se plavili ke Kypru. Z palestinské Jaffy se vydali k Božímu hrobu. 

Švagr zůstal v Benátkách, Harant se vrátil domů, a to v roce 1599. Z cesty vzešel jeho známý cestopis. Po návratu na něj však čekala tragická zpráva, neboť mu na mor zemřeli dva synové.

Následující rok ho povolal k pražskému dvoru Rudolf II. a jmenoval ho císařským komorníkem. V této době se oženil s Barborou Miřkovskou z Tropčic, ta však za několik let zemřela u porodu jejich dcery Roziny. Sňatkem získal hrad Pecka, na kterém po smrti Rudolfa II. pobýval a učinil z něj skrze svou kapelu význačné šlechtické hudební centrum tehdejší doby.

Jeho třetí manželkou byla Anna Salomena Hradišťská, s níž měl tři syny a dceru. V té době sloužil také na dvoře krále Matyáše, který ho vyslal na cestu do Španělska.

Nejznámější dílo

Cesta z království Českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v pusté Arábii (vydání K. J. Erbena)

V roce 1618 se Harant stal jedním z velitelů Jindřicha Matyáše Thurna, který plánoval útok na Vídeň, ten však skončil nezdarem. Mezitím konvertoval Harant k protestantismu. Po návratu vyjádřil podporu Ferdinandu Falckému a získal místo v České komoře zemské.

Po porážce českých stavů a návratu Ferdinanda II. odešel na Pecku. V roce 1621 byl zadržen, vězněn a nakonec 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí.

Dílo

Napsal řadu hudebních děl, ovšem většina se nedochovala. Když mu byl po stětí zabaven majetek, papíry se skladbami byly označeny jako bezcenné a vyhozeny.

Zůstala jedna mše a tři moteta (vícehlasná vokální skladba). Mše Missa quinis vocibus super Dolorosi martir hudebně vycházela z tehdy populárního madrigalu (světská vokální skladba) italského skladatele Lucy Marenzia.

Qui confidunt in Domino (1598) bylo šestihlasé moteto na text žalmu, které složil při cestě do Palestiny a otiskl jej jako přílohu cestopisu.

Pětihlasé moteto Maria kron, die Engel schon (1604) bylo složeno na německý text a publikováno ve sbírce Rosetum Marianum. Třetí moteto neslo název Crucifixus trium vocum.

Dne 17. téhož měsíce neviděli jsme nic než nebe a moře, a však byl dobrý vítr, tak že jsme rychle až do rána 18. dne téhož měsíce, to jest do úterka jeli. Toho dne již viděli jsme po levé straně ostrov Cyprus, a tu se vítr utišil. Potom před polednem počal dobře a silně váti, že jsme za jednu hodinu deset mil vlaských ujeli. A když naposledy čím dále tím více větru přibývalo, obával se patron z tak prudkého jeho hnání nebezpečenství, a rozkázal velkou plachtu i jiné tři malé spustiti; však předce jsme mírně jeli a k ostrovu se přibližovali, až i jeho dosáhli. úryvek z cestopisu Putování

Kryštof Harant

Harantovým nejznámějším dílem je cestopis, jehož plný název ve vydání K. J.  Erbena z roku 1854 zní Cesta z království Českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v pusté Arábii (1608).

Autor v díle naučným způsobem, avšak odlehčenou formou popisoval cizí země a zážitky z nich. Téměř 300stránková kniha je psána česky a největší část zahrnuje popis Božího hrobu a Olivetské hory.

Poté Harant putoval do Egypta a později k Rudému moři a do kláštera svaté Kateřiny, z nějž se vypravil na horu Sinaj. Cestou je spolu se svým švagrem přepaden Araby, kteří je okradli o peníze i oblečení. Harant v cestopise však napsal, že si před cestou prozřetelně zašil část peněz do opasku.

Kniha vyšla také v němčině, a to roku 1678.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Smartwings nabídnou za letenky od ČSA vouchery, peníze vracet nebudou

Letecká společnost Smartwings nabídne cestujícím, kteří si u dceřiného dopravce ČSA koupili letenku na let Smartwings a ten byl následně kvůli pandemii zrušen, náhradní poukaz na jakýkoliv jiný let aerolinek. Voucher bude ve stejné hodnotě jako nevyužitá letenka. Platby za tyto letenky Smartwings vracet nebudou. Společnost o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě.

Cestující s nevyužitými letenkami koupenými přes ČSA zároveň mohou dál žádat o vrácení platby, žádost však mohou uplatnit právě u ČSA. Ty jsou však nyní v insolvenci.

Výměna bude možná u letenek, které dosud cestující nevyužili. Cestující budou muset žádost podat do konce letošního července, Smartwings jim následně vydá elektronický voucher. Poukaz bude ve stejné hodnotě jako původní letenka s platností na 12 měsíců na jakýkoliv z pravidelných letů Smartwings.

Zdroj: ČTK
Další zprávy