reklama
 
 

Gerorge Orwell

14. 4. 2015 15:54
Anglický spisovatel, představitel tzv. ztracené generace.

Životopis

Narodil se jako Eric Arthur Blair 25. června 1903 v rodině koloniálního úředníka v indickém Motihari. Vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru, kde teče říčka Orwell, podle níž si zvolil svůj pseudonym. Na studia byl poslán do elitní školy v Etonu. Pak několik let působil jako policejní úředník v Barmě. Pronásledovaly ho pocity viny vůči místnímu obyvatelstvu, proto v roce 1927 z místa odešel a vrátil se do Anglie.

Základní údaje

Narození: 25. června 1903, Motihari, Indie
Úmrtí: 21. ledna 1950, Londýn
Rodina: dvakrát ženat

Jeden čas se pohyboval jako tulák bez prostředků. Pak začal působit jako novinář, změnil si jméno, chtěl se od svého minulého života distancovat. Jako novinář (pracoval pro BBC) se účastnil občanské války ve Španělsku, kde nejdříve sympatizoval s komunisty. Když se blíže seznámil s názory stalinistů ze Sovětského svazu, ze svého nadšení vystřízlivěl. Během druhé světové války (nebyl v armádě kvůli tuberkulóze) psal eseje o tom, že se po válce svět musí změnit, odstranit kapitalismu a nastolit skutečná demokracie. Měl hluboké sociální cítění. Zemřel na tuberkulózu 21. 1.1950 (ve věku 46 let) v Londýně.

Dílo

Nejznámější díla

Farma zvířat, 1984, Farářova dcera, Bože chraň aspidistru, eseje Barmské dny, Hold Katalánsku, V břiše velryby

V raných prozaických dílech čerpal ze svých zkušeností a zážitků. Patří mezi ně Na dně v Paříži a v Londýně (1933), Barmské dny (1934), kritické romány Farářova dcera (1935), Bože chraň aspidistru (1936). Za vrcholná díla se považují Orwellovy poválečné alegorické romány Farma zvířat (1945) a 1984 (1949). Orwell psal také kriticky zaměřené reportáže a eseje: Hold Katalánsku, V břiše velryby, Lev a jednorožec, Literárně kritické eseje, Zastřelit slona.

Farma zvířat

V literárním kontextu ojedinělé a čtenáři oblíbené dílo. Zvláštní je literární forma, kterou Orwell zvolil. Jedná se o bajku, v níž se zvířata ujmou vlády nad farmou. Nejdříve si stanoví pravidla, podle kterých budou fungovat. Do čela se jako nejchytřejší dostanou prasata. To, co vypadá ze začátku ideálně, systém začne být ještě horší než ten lidský, některá zvířata jsou utlačována, prasata začínají bojovat mezi sebou. Celé dílo je alegorií na stalinismus, který v té době část světa nadšeně vítala. Orwell, kterému byly myšlenky komunismu blízké, se snažil upozornit na nebezpečí totality. Řadou intelektuálů byl tehdy označen za reakcionáře, který napsal knihu na objednávku.

1984

"...dvě tlusté ženy se zmocnily pánve a snažily se ji jedna druhé vyrvat z rukou. Nakonec se jim podařilo utrhnout rukojeť. Winston je znechuceně pozoroval. A přece, i když to trvalo jen chvilku, jak téměř děsivá síla zazněla z toho výkřiku těch několika hrdel! Copak nemohou někdy takhle zařvat kvůli něčemu závažnějšímu? - Dokud nebudou uvědomělí, nebudou se bouřit, a dokud se nevzbouří, nemohou se stát uvědomělými..." Ukázka z románu 1984, George Orwell

Dystopický román s původním pracovním názvem Poslední člověk v Evropě patří k nejzásadnějším literárním dílům 20. století. Díky němu bývá Orwell nazýván prorokem naší doby. Autor popisuje svět s totalitním režimem, který udržuje stále probíhající válka. Na rozdíl od Farmy zvířat se v tomto románu popisuje totalita skrytá, založená na sledování členů Strany (odtud známý citát Velký bratr tě sleduje!).

Hlavním hrdinou je Winston Smith, pracovník ministerstva pravdy, které se zabývá falšováním historie. Žije v Londýně, hlavním městě velmoci Oceánie. Existují ještě dvě velmoci - Eastásie a Eurásie a všechny tři spolu neustále bojují. V Oceánii vládne Strana a pohyb všech jejích členů je neustále sledován. O dodržování zásad oficiální doktríny se stará ideopolicie. Stranu řídí Velký bratr, který vše sleduje.

14. 4. 2015 15:54

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama